Hrubá Voda (německy Grosswasser) je vesnice, část obce Hlubočky v okrese Olomouc v Olomouckém kraji nacházející se v pohoří Nízký Jeseník (resp. v jeho částech Oderské vrchy a Domašovská vrchovina). Založena byla v 17. století Metropolitní kapitulou v Olomouci a následně osazena německými osadníky ze severní Moravy. Rozkládá se v kopcovitém terénu Nízkého Jeseníku po obou svazích protáhlého údolí řeky Bystřice asi 3,5 km na severovýchod od Hluboček. V roce 1861 započali obchodník a továrník I. C. Machanek a velkoobchodník Balthazar rytíř von Szäbel z Olomouce v Hrubé Vodě s dolováním břidlice. Samostatná římskokatolická duchovní správa pro obce Hlubočky, Hrubá Voda a Mariánské Údolí byla zřízena v Hlubočkách v roce 1912.
Podstatnou část obce zaujímaly lesní revíry Metropolitní kapituly v Olomouci. Základy turisticky přitažlivého údolí položila už ke konci 19. století olomoucká sekce německého Moravskoslezského sudetskohorského spolku (Mährisch-Schlesischer Sudetengebirgsverein) za pomoci obou ředitelů železáren Moravia Maxe Machanka v Mariánském Údolí a hřebíkárny Oswalda Machanka v Hlubočku, kdy zde vznikaly první turistické trasy a od roku 1907 také letovisko zimních sportů.
K obecné škole s německým vyučovacím jazykem přibyla v roce 1929 česká menšinová škola. V roce 1848 se obec stala součástí okresu Olomouc, v letech 1938-1945 součástí říšské župy Sudety.Okres Olomouc, vydalo nakl. Profil v Ostravě, 1981, s. 85. Obec Hrubá Voda spadala k soudnímu okresu Libavá-Město.Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 22.7.1939, 47(ranní vydání), 1-2. s. 2. Po poválečném odsunu místního německého obyvatelstva byli v obci zprvu ponecháni němečtí odborní dělníci z břidličných dolů, kteří měli nové osadníky zaučit v lámání břidlice.Vědecká knihovna v Olomouci, Stráž lidu: Měsíčník levicové orientace. Olomouc: Krajský výbor KSČ, 18.9.1945, 1(102). s. 2, též 7.11.1945, 1(142). s. 4.
Po únoru 1948 byla k obci Hlubočky jako první v roce 1956 připojena obec Mariánské Údolí, pak v roce 1974 byl s nimi sloučen Posluchov a v roce 1976 byla integrována i obec Hrubá Voda. V roce 1970 měřil katastr Hrubé Vody 1570 ha a v 96 staveních žilo 446 obyvatel. Největším závodem v obci byl národní podnik Moravia se svým závodem 1 v Mariánském Údolí a závodem 2 v Hlubočkách, v činnosti zůstal kamenolom národního podniku Štěrkovny a pískovny Olomouc. Malou část zemědělské půdy obhospodařovalo JZD Kolektiv míru Velká Bystřice a JZD Družba Velký Týnec. Celá řada dřívějších obytných domů a nových chat kolem údolí řeky Bystřice sloužila k rekreaci obyvatel z Olomouce.Okres Olomouc, vydalo nakl. Profil v Ostravě, 1981, s. 81-82.
V roce 2009 zde bylo evidováno 379 adres. V roce 2001 v Hlubočkách trvale žilo 308 obyvatel. Hrubá Voda je také název katastrálního území o rozloze 15,98 km². Vsí prochází naučná stezka Údolím Bystřice.
Název Přívlastek Hrubá znamená "velká" ("Velká voda" je i význam německého Großwasser).Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 730.
Historie
Rakousko-Uhersko - správa obce, instituce, živnosti a spolky Obec měla v roce 1793 200 obyvatel a 31 domů a nevlastnila žádné zemědělské polnosti, v roce 1834 293 obyvatel a 43 domů, v roce 1900 410 obyvatelSlavík, Karel: Příručka vlastivědy venkovského okresu olomouckého, Olomouc: R. Promberger, 1933, s. 114: a podle sčítání obyvatelstva v roce 1910 410 obyvatel německé národnosti.CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911. s. 747. Kolem roku 1839 se na katastru obce nacházela laboratoř chemicko-technické továrny v Bystřici, sestávající z dvou pecí na zuhelnatění dřeva k výrobě dřevité kyseliny octové podle švédského způsobu (karbonizace dřeva), a jedna solárna, v níž se z dřevité kyseliny vyráběla sůl uhličitanu draselného (potaš). V roce 1914 povolil zemský výbor v Brně výstavbu okresní silnice 2. třídy skrze obec Hrubá Voda.Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 1914, 14.02.1914, s. .
Obecní zastupitelstvo (r. 1910) Starosta: Schwarz Josef (obchodník) Radní: Draber Gustav (majitel mlýna a pily) – Wagner Josef (hokynář) Výbor: Wolf Raimund – Dreiseitl August – Schallner Johann – Wagner Josef č. 37 – Kloss Albert – Schwarz Josef Náhradníci: Hausner Josef – Schwarz Stephan – Tannenberger – Hausner Emil – Göttinger Johann – Strnisko Ondřej
Místní školní-rada Předseda: Draber Gustav Místopředseda: Wagner Josef Členové výboru: Schwarz Johann – Kloss Albert
Obecná škola jednotřídní: zřízena roku 1871 s německým vyučovacím jazykem,Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 24.10.1871, 1871(243). s. 1740. v roce 1898 započala obec s výstavbou nové školní budovy, kterou v roce 1899 dokončila,Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 1898, 25.06.1898, s. . od roku 1908 nadučitel Strnisko Andreas,Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 31.07.1908, 1908(175). s. . od školního roku 1910/11 byla povolena výuka ručních pracíBrünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 1909, 12.11.1909, s. .
Nádraží c. k. Severní dráhy: v roce 1908 byl vypsán konkurz na výstavbu nové nádražní budovy v ceně 53 000 korun,Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 15.10.1908, 1908(238). s. 4. Přednosta stanice (adjunkt): Matějka Antonín Asistent: Bureš Metod Staniční m: Zlabinger Franz
Živnosti a spolky: Hokynáři: Granzer Ferdinand – Wagner Anna – Wagner Josef (i obchod se dřevem) Hostince: Göttinger Johann (dříve hostinec Abeska) – Tannenberger Adolf (nájemce mlýna čp. 11, do roku 1865 mlýn manželů Augustin a Anna Schwarz,Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 11.11.1865, s. 1560. do roku 1867 jej drželi manželé Josef a Amalie KlossBrünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 12.09.1867, 1867(209). s. 1298. Krejčí: Birkmann Mathias Obchod se dřevem: Schwarz Josef Obuvník: Flausner Josef Pily: Draber Gustav – Kloss Adalbert Výroba sádla: Raab Franz Spolky: Bundesgruppe der Deutschen Nordmährens – Lese- und Fortbildungsverein
Československo - správa obce, instituce, živnosti a spolky V roce 1921 čítala obec 61 stavení, do kterých byla započtena též Zdiměřská hájovna (Lesní revír Zdiměř u Posluchova) a 2 myslivny, podle sčítání lidu z roku 1921 čítala 421 obyvatel, z toho 385 německé národnosti, 31 československé národnosti, 5 cizinců, přičemž 407 obyvatel se hlásilo k církvi římsko-katolické, 1 obyvatel k církvi evangelické a 13 obyvatel k církvi Československé. Ves měla katastrální rozlohu 1570 ha (čímž byla druhou největší katastrální obcí na celém okrese Olomouc), z toho lesů 1427 ha, polí pouze 67 ha, luk 33 ha; všechny lesy byly již před rokem 1910 majetkem olomoucké kapituly. V obci se nacházela obecná dvoutřídní škola s německým vyučovacím jazykem, železniční stanice s telegrafem, poštovní úřad a fara v Hlubočkách.
Obecní zastupitelstvo (ustavené 23. 9. 1923) Starosta: Kloss Albert (majitel mlýna a pily) Místostarosta: Wolf Raimund (sedlák) Radní: Birkmann Karl (dělník) – König Karl (těžba dřeva) Sekretář: Strnisko Andreas
Místní školní rada: předseda Schallner Johann (dělník)
Obecná škola dvoutřídní: správce Strnisko Andreas, s německým vyučovacím jazykem
Železniční stanice a telegrafní úřad: přednosta Berger Karl – asistent Alt Johann
Lesní revíry velkostatku: Metropolitní kapitula Olomouc – Lesní správa Velká Bystřice – lesník Bezacinsky Adolf – hajný Schwarz Gustav
Sedláci: Draber Gustav – Göttinger Josefa – Hausner Emil – Kloss Albert – Morbitzer Albert – Nasswetter Johann – Schwarz Josef – Titz Karl – Wolf Raimund
Pila: Kloss Albert
Kamenolom: vlastník Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci – nájemce firma „Brüder Horsak”
Řezník: Göttinger Karl
Hostince: Göttinger Karl – Tamberger Adolf
Hokynáři: Olbricht Gustav – Rusiecki Aloisie – Wagner Anna
Krejčí: Birkmann Mathias
Obuvníci: Glauder Adolf – Hausner Josef
Spolky a politické organizace: Leseverein (německý čtenářský spolek) – Nordmährische Bundesgruppe – Komunistická strana
Letovisko
Sáňkařské a lyžařské dráhy Hrubá Voda-Nepřívaz V roce 1907 otevřela olomoucká sekce německého Moravskoslezského sudetsko-horského spolku (Mährisch-Schlesischer Sudetengebirgsverein) sáňkařskou dráhu u Hrubé Vody (Grosswasser), ke které za spolupráce s c. k. Ředitelstvím státní dráhy v Olomouci zařídila pro období od poloviny prosince do poloviny března o nedělích a svátcích tzv. Rodelzug (sáňkařský vlak). Vlak vyjížděl z Olomouce ve 12:30 hodin do Hrubé Vody a odpoledne přijížděl na nádraží v Olomouci v 17:30 hodin. Železniční zastávka pro výletníky byla zřízena na místě strážního domku č. 14. V roce 1908 byla sáňkařská dráha (Rodelbahn) ještě více vylepšena a vedle ní zřízena též pěší stezka pro výstup.
V roce 1908 započala také olomoucká sekce na náhorní plošině nad sáňkařskou dráhou u obce Epperswagen (Nepřívaz) s výukou lyžování. Občerstvení a oblíbený sáňkařský likér (Rodellikőr) nabízela nedaleká „Restaurace Schwarz” hostinského Adolfa Tambergera. Informace o sněhových podmínkách poskytovali v Olomouci pánové Reichl & Schön, Oskar Hanisch a Josef Heinz, předprodej zpátečních jízdenek zajistil spolek v hlavní trafice na Horním náměstí. V roce 1910 uvedlo c. k. Ředitelství státní dráhy v Olomouci do provozu nové nádražní budovy v Hrubé Vodě a Hlubočkách.
Restauraci u nádraží v Hrubé Vodě provozoval Karl Göttinger, který v roce 1922 otevřel další sáňkařskou a lyžařskou dráhu.Vědecká knihovna v Olomouci, Mährisches Tagblatt. Olmütz: J. Groák, 14.1.1922(11). s. 4. V roce 1929 statek i s restaurací koupil Svaz Němců severní Moravy (Bund der Deutschen Nordmährens) a olomoucké Všeobecně prospěšné domácí družstvo pro zhodnocení pozemků, zapsané společenstvo s ručením obmezeným (Gemeinnützige Heim- u. Grundverwertungsgenossenschaft, G. m. b. H.) a 5. července 1931 uvedlo do provozu nový hotel „Fisterhof” (hostinský V. Niesner), který disponoval 35 pokoji se 70 lůžky.Vědecká knihovna v Olomouci, Deutsche Wacht: völkisches Wochenblatt für Nordmähren. Hohenstadt (Zábřeh): Ferdinand Burschowsky, 1930(27). s. , též Nordmährische Gebirgspost. Bärn [Moravský Beroun, 30.5.1931(22). s. 5, též Deutsche Wacht: völkisches Wochenblatt für Nordmähren. Hohenstadt (Zábřeh): Ferdinand Burschowsky, 2.9.1932(36). s. .
Ve třicátých letech se v Hrubé Vodě ustanovila dobrovolná Záchranná služba pro zimní sporty (Wintersport-Rettungsdienst) pro oblast Hrubá Voda-Nepřívaz (Grosswasser-Epperswagen), která poskytovala o nedělích a svátcích první pomoc v Hotelu „Fisterhof” v Hrubé Vodě, v záchranářské boudě Modrého kříže (Rettungshtütte der Freiwilligen Wintersport Rettungsmannschaft: Blau-Kreutz-Baude) a hostinci „Felgenhauer” v Nepřívazu v bývalé rychtě (Erstgerichtsgasthaus). Těžké úrazy byly převáženy vlakem do nemocnice v Olomouci.Vědecká knihovna v Olomouci, Mährisches Tagblatt. Olmütz: J. Groák, 24.12.1935(294). s. 5.
Letní byty, koupaliště a celodenní penzi za 28 Kč nabízela od května 1936 také česká restaurace „Pod hradem”, kterou měl v nájmu František Skopal.Vědecká knihovna v Olomouci, Pozor. Olomouc: Bohumír Knechtl, 26.6.1938(174). s. 8.
Školící středisko Rudá hvězda Po osvobození v roce 1945 držel konfiskát hotelu „Fisterhof” národní správce Jan Jácha a hotel nesl název „Rudá hvězda” (nyní hotel Hluboký Dvůr).Vědecká knihovna v Olomouci, Stráž lidu: Měsíčník levicové orientace. Olomouc: Krajský výbor KSČ, 9.8.1945, 1(69). s. 4, též 23.12.1945, 1(181). s. 8. Krajský výbor KSČ zde na podzim 1945 zahájil výchovu svých stranických kádrů. I. turnus této Krajské školy funkcionářů započal dne 23. září 1945 a školení komunistických kádrů probíhalo po dobu 10 dnů. Celkem počítal KV KSČ se 7 běhy až do 1. prosince 1945.Vědecká knihovna v Olomouci, Stráž lidu: Měsíčník levicové orientace. Olomouc: Krajský výbor KSČ, 19.9.1945, 1(103). s. .