Klášter Lubuš (polsky Opactwo Cysterskie w Lubiążu) je zaniklý cisterciácký klášter a opatství v polské Lubuši. Jedná se o nejstarší cisterciácký klášter na území Slezska, pochází z morimondské filiační řady. Je také největším cisterciáckým klášterem a druhou největší církevní stavbou na světě.
Historie vlevo|náhled|Barokní brána opatství Donační listina knížete Boleslava Vysokého pochází z roku 1175, ale prvotní konvent z německé Pforty údajně přišel již 16. srpna 1163.
První konventní kostel byl dobudován zřejmě okolo roku 1200 a o rok později v něm byl pochován fundátor kláštera. Původní kostel byl nahrazen novou budovou, vysvěcenou roku 1330, která architektonicky navazovala na klášterní chrám na české Zbraslavi a sloužila jako piastovské pohřebiště. V „Knížecí kapli“ byly umístěny hroby slezských knížat,Gloria Sacri Ordinis, str. 58 jejichž štědrým donátorem byl Jindřich III. Hlohovský.Přemysl Bar: MONARCHIE SLEZSKÝCH JINDŘICHŮ (1201-1290).Politika - Paměť - Symbolika
Klášter se stal střediskem slezského písemnictví, vznikly zde například spisky Život svaté Hedviky, Kronika polská či Katalog vratislavských biskupů.
Kromě dceřiných klášterů patřil k Lubuši podřízeně také ženský klášter v Třebnici.
Pohřbení slezští Piastovci Boleslav I. Vysoký Boleslav III. Marnotratný Jindřich III. Hlohovský Přemek Stínavský
Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky kláštera
Kategorie:Cisterciácké kláštery v Polsku Kategorie:Gotické stavby v Polsku Kategorie:Barokní stavby v Polsku Kategorie:Panovnická pohřebiště v Polsku Kategorie:Pohřebiště Piastovců Lubuš