náhled|vpravo|210 px|Svěcení vody na Hromnice v Karpatech. Počátek 20. století
Hromnice jsou křesťanský svátek připadající na 2. února, který připomíná událost z evangelií (Lk 2,22–38), kdy Ježíšova matka Maria přinesla podle židovského obyčeje svého syna 40.dne po narození do jeruzalémského chrámu, aby jej zasvětila jako prvorozeného Bohu. Zde se setkává s prorokyní Annou a spravedlivým Simeonem, který Ježíše nazval „světlem k osvícení národů“. Pro Hromnice je typické svěcení svící, které mají chránit před blesky a které upomínají na Ježíše jako na „světlo národů“.
Název Hromnice je lidový a původně označoval posvěcenou svíci chránící proti bouřce, starším označením pro svátek bylo Svíčky či Den svíček. I v dalších jazycích odkazuje neoficiální název svátku často na svíce (slovinské Svečnica, latinské festum candelarum, anglické Candlemass) nebo světlo (německé Lichtmess). Nejstarším známým církevním označením je řecké hypapanté („setkání“), odkazující na setkání Ježíše se Simeonem, které v Chrámu proběhlo. To se se stále ozývá v pravoslavném označení svátku, Setkání Páně. Od 10. století se v latinském křesťanství objevoval název „Očišťování Panny Marie”, který odkazuje na to, že Marie v Chrámu zakončila obětí svoje čtyřicetidenní očišťování po porodu. Dalším názvem je Obětování Páně. Posledním názvem, od roku 1969 oficiálním v římskokatolické církvi, je Uvedení Páně do chrámu (latinsky Festum in Praesentatione Domini).
V Jeruzalémě byl svátek slaven od 5. století. V Římě byl zaveden roku 494 papežem Gelasiem, v podobě procesí upomínajícího na očištění Panny Marie, podle Evy Večerkové jako protiváha pohanským Luperkáliím, spojeným s obřadním očištěním. Jiřina Langhammerová přisuzuje Hromnicím také předkřesťanské kořeny a připomíná, že svátek stojí přesně mezi daty zimního slunovratu a jarní rovnodennosti. Chápe je jako svátek přicházejícího jara a ochrany před ohněm a bouří. Spojuje ho také s irským svátkem Imbolc.
Římskokatolická církev
náhled|vpravo|210 px|Uvedení do chrámu, freska od Giotta v Cappella degli Scrovegni, Padova (kolem roku 1305)
Do reformy z roku 1969 končily Hromnicemi Vánoce a při jejich příležitosti se sklízely betlémy. Jan Pavel II. s tímto datem spojil také nový svátek „Den povolání k zasvěcenému životu“, s ohledem na to, že připomíná Ježíšovo zasvěcení.
Česká lidová kultura
Hromnice, ve smyslu svíček svěcených při tomto svátku, jsou zmíněny již ve 14. století Tomášem Štítným ze Štítného. Kromě ochrany před bouří byly hromnicím přisuzovány další kouzelné vlastnosti: chodilo se s nimi okolo nemocného či umírajícího, chránila se s nimi pšenice proti Sněti a obcházeli se s nimi úly, aby včely dávali hodně medu a aby úl nenavštívili zloději. Svíce se často dále zdobily: křížky, obrázky Panny Marie, stuhami či květinami.
V minulosti měl svátek výraznější mariánský charakter a vztahoval k ukončení šestinedělí rodičky. Průvodu se svícemi se účastnili těhotné ženy a obcházeli oltář právě jako při úvodu rodičky. Se svátkem byl spojen také zákaz ženských prací, například předení a šití; porušení zákazu mělo podle lidové víry vést ke smrti bleskem či beze světla.
S Hromnicemi je ze všech dnů roku spojeno nejvíce pranostik, kolem čtyřiceti. Nejznámější z nich, „Na Hromnice o hodinu více“ je doložena v řadě variant a s různými dodatky. Ve skutečnosti je ale v tomto datu den, oproti zimnímu slunovratu¨, delší o hodinu a dvacet minut.
Odkazy
Reference
Související články Svátek Uvedení Páně do chrámu Imbolc
Externí odkazy
Hromnice – článek kardinála Vlka o tomto svátku Mše svatá sloužená na Hromnice – Litoměřice, 2. 2. 2008 Dokument z cyklu České televize Naše tradice
Kategorie:České lidové svátky Kategorie:Liturgický rok Kategorie:2. únor Kategorie:Ochrana před bleskem