Lukoveček () je obec v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Asi 11 km severně od Zlína leží obec Lukoveček, která byla v minulosti součástí Fryštáku, ale dnes je opět samostatná. O jejím osamostatnění rozhodlo místní referendum konané 19. srpna 2000. Na jeho základě se Lukoveček stal od 1. ledna 2001 samostatnou obcí.
První mimořádné volby do obecního zastupitelstva proběhly 20. dubna 2002, kdy bylo zvoleno sedm zastupitelů. Následně se 1. a 2. listopadu 2002 konaly řádné celostátní volby do obecních zastupitelstev.
V obci se postupně realizovala řada zlepšení a investic. Byl zaveden bezdrátový rozhlas, vybudováno nové veřejné osvětlení v lokalitě Ráztoka a zároveň proběhla oprava stávajícího osvětlení. Došlo také k rekonstrukci knihovny a sociálního zařízení na obecním úřadě. Mezi další významné projekty patří výstavba víceúčelového hřiště s umělým povrchem a další úpravy přispívající ke zkrášlení obce.
Dne 9. června 2005 získala obec své heraldické symboly, tedy znak a prapor.
Žije zde obyvatel.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1480, kdy byla uváděna pod názvem Lukovec Dolní. K roku 1516 je v zemských deskách zaznamenána podoba názvu Lukowczek (1519 "na vsi Lukoweczku"). Postupem času se její název několikrát změnil, až vznikla dnešní podoba Lukoveček, která je pravděpodobně zdrobnělinou jména Lukov. Do roku 1849 obec patřila pod lukovské panství. Lukoveček také navazoval obchodní cesty hradu Lukov.
Katastrální území Lukovečka však zahrnovalo rozsáhlé zalesněné území i sousedního holešovského panství, včetně panských obor Horní Roveň a Dolní Roveň. Dodnes je katastr Lukovečka několikanásobně větší, než katastry okolních vesnic.
Po zrušení panství byla obec v letech 1850–1942 administrativní součástí okresu Holešov, poté do roku 1945 okresu Kroměříž, znovu spadala pod okres Holešov až do roku 1960 a od roku 1961 pod okres Gottwaldov (dnešní Zlín). V období 1976–2001 byla obec spravována Městským úřadem ve Fryštáku, přičemž od 1. ledna 2001 je samostatná.
Současná podoba návsi vznikla v roce 1958 po zbourání domu čp. 39, který stál na místě dnešního parčíku před kaplí Panny Marie. Hlavní dominanty návsi, tedy kaple s kamenným křížem a jednotřídní škola, byly vybudovány již v 80. letech 19. století, o zhruba padesát let později byl přidán Masarykův pomník.
Rozvoj technické infrastruktury začal v roce 1894 vybudováním prvního selského vodovodu. V roce 1934 byla zřízena telefonní ústředna a zároveň vznikl obecní vodovod, na který se postupně napojily všechny domy. Kanalizace byla dlouho jen částečná a bez napojení na čistírnu odpadních vod, avšak dnes se buduje oddílná kanalizační síť pro téměř celou obec s plánovaným napojením přes Fryšták na malenovickou ČOV. V roce 1902 si obec na vlastní náklady vybudovala silnici od rozcestí nad Fryštákem do středu obce a v letech 1922–1927 další komunikaci směrem k Přílepům. Roku 1934 došlo k regulaci potoka protékajícího obcí, v roce 1946 byl zaveden obecní rozhlas, elektrifikace proběhla v roce 1936 a plynofikace v roce 1990.
Významného rozvoje obec dosáhla zejména v období první republiky za starosty Bohumila Nováka, který byl za své zásluhy oceněn titulem zasloužilý občan. Obec měla tradičně zemědělský charakter, jednotné zemědělské družstvo bylo založeno v roce 1953 (a znovu obnoveno v roce 1958). Po roce 1989 byla část půdy vrácena původním majitelům.
V současnosti se v obci realizuje řada důležitých projektů, například výstavba kanalizace, budování dětské skupiny nebo instalace fotovoltaických elektráren na obecních budovách.
Pamětihodnosti Kaple Panny Marie Pomocné Pomník T. G. Masaryka Pomník partyzánky Ireny Veselkové Pomník Na bombách 2 kříže Archeologická lokalita Hrad (kulturní památka) Archeologická lokalita Hrádek (kulturní památka)
K významným památkám v intravilánu obce patří kaple zasvěcená Panně Marii Pomocnici křesťanů, která byla postavena v roce 1879 uprostřed návsi. Nedaleko ní stojí pomník prvního československého prezidenta T. G. Masaryka z roku 1932. Během druhé světové války byl pomník ukryt a po jejím skončení v roce 1945 znovu odhalen.
Z návsi vede zelená turistická trasa s názvem Cesta partyzánské brigády Jana Žižky, která vede až do 21 km vzdálené obce Hošťálková. Ještě v rámci obce Lukoveček se u cesty nachází pomník partyzánky Ireny Veselkové, která byla na tomto místě zabita nešťastnou náhodou během osvobozovacích bojů.
V rámci katastru obce se nacházejí také dva kříže – kamenný u kaple a červený na hranici s Fryštákem. Dále zde lze nalézt několik obrazů Panny Marie, například poblíž místa, kde kdysi stával vypálený dub nad Ráztokou. V lese severně od obce se nachází pomník Na bombách, který označuje místo, kam v roce 1944 dopadly bomby odhozené ze spojeneckých bombardérů.
Nad obcí Přílepy (stále však na katastru Lukovečka) se nachází dvě státem chráněné kulturní památky - archeologické lokality „Hrad“ a „Hrádek“ na stejnojmenných kopcích.
Obyvatelstvo
Obecní správa a politika Mezi lety 1869–1976 Lukoveček byl obcí v okrese Holešov (1869–1930) a později v okrese Gottwaldov. Od 15. července 1976 do 31. prosince 2000 patřil jako část města k Fryštáku v okrese Zlín (od 15. července 1976 do 31. prosince 1989 okres Gottwaldov) a od 1. ledna 2001 je opět samostatnou obcí.
Politika V letech 2006–2010 působil jako starosta Miroslav Krajča, od roku 2022 zastává tuto funkci jako neuvolněný starosta Ing. Lukáš Pšeja.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. března 2005.
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Zlín Kategorie:Obce v okrese Zlín Kategorie:Lukovské podhradí Kategorie:Sídla v Hostýnsko-vsetínské hornatině Kategorie:Sídla ve Vizovické vrchovině Kategorie:Mikroregion Holešovsko