Možděnice jsou vesnice a název katastrálního území o rozloze 564,66 hektaru s rozsahem poloh přibližně 542–620 metrů v krajinné oblasti Železných hor, v rámci administrativně správním část obce Vysočina v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje na území České republiky. Žije zde obyvatel.

Vesnice leží většinou plochy v chráněné krajinné oblasti Železné hory. V sídelní lokalitě je více historických objektů lidového stavitelství, v současnosti dvě kulturní památky, bývalá kovárna s obytnou částí (čp. 3) a bývalá jednotřídní škola (čp. 37). Do expozice lidové architektury a technického stavitelství v sídelní lokalitě Veselý Kopec (část obce Vysočina) byly přemístěny dvě roubené stavby (původně sýpka a tzv. výměnek). Původní expozice Souboru lidových staveb Vysočina, od 11. prosince 2018 pod názvem Muzeum v přírodě Vysočina, je součástí Národního muzea v přírodě.

Historie vlevo|náhled|Objekt bývalé jednotřídní školy z roku 1814, kulturní památka (čp. 37)

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1577. Historické objekty lidového stavitelství od roku 1958 památkově chráněné, velká roubená stavba bývalé kovárny (z poloviny 18. století), v letech 1830–1840 s dostavěnou omítnutou obytnou částí (čp. 3), a roubená bývalá jednotřídní škola s bytem pro učitele, postavená obyvateli vesnice v roce 1814 (čp. 37), jsou dnes rekreaci sloužící objekty.

K drobným sakrálním stavbám patří pískovcový kříž z roku 1843 (obnoven v roce 1934), tzv. jetelového typu (datování vyryto v kamenném podstavci). V roce 1906 byl založen v obci Sbor dobrovolných hasičů; k historickým stavbám náleží hasičská zbrojnice (na zdi stavby datování 1921), ve věži hasičské zbrojnice v podobě zděné zvonice je zavěšen původní zvon z dřevěné zvoničky, v roce 1922 zbořené.

náhled|Bývalá kovárna z poloviny 18. století, později s přistavěnou obytnou částí, kulturní památka (čp. 3)

Historické stavby byly v šedesátých letech 20. století objektem zájmu památkářů a dobrovolníků budujících muzeum v přírodě, lidově nazývané skanzen, v nedaleké sídelní lokalitě Veselý Kopec, v letech 1972 až 1981 pod názvem Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina. Cílem památkářů byla záchrana staveb lidové architektury a záměr zřídit expozici tradičních řemeslnických dílen v sídelní lokalitě Možděnice, projekt však nebyl realizován (od roku 1982 muzeum pod zkráceným názvem Soubor lidových staveb Vysočina a sídlem ve Svobodných Hamrech, od roku 1997 v centru města Hlinsko).

V roce 1980 byla obnovena dřevěná zvonička podle nákresu původní z roku 1885. Dvě roubené lidové stavby, původně sýpka, od počátku 20. století sloužící jako dílna na opravu zemědělského náčiní a tzv. výměnek s chlévem, obytná část sloužící pouze od jara do podzimu, byly rozebrány a přeneseny památkáři do expozice Veselý Kopec (součást Muzea v přírodě Vysočina).

Z novodobé historie je uváděno, že zde vyrostl český herec Jan Antonín Duchoslav. V roce 2015 získala obec Vysočina, jíž je Možděnice součástí, ocenění „Zlatá stuha“ a stala se Vesnicí roku Pardubického kraje. Za nově vybudovanou autobusovou zastávku v Možděnici obdržela obec navíc toho roku ocenění „Zlatá cihla“.

Přírodní poměry vlevo|náhled|Zástavba nedaleko návsi, objekt uprostřed obytná část bývalé kovárny, přístavba z let 1830–1840, kulturní památka (čp. 3)

Možděnická náves leží zhruba dva kilometry západně od Obecního úřadu Vysočina (Dřevíkov) a osm kilometrů od města Hlinsko, nejblíže větším sídlem je pět kilometrů vzdálený městys Trhová Kamenice. Vesnice je situována většinou rozlohy v členité Stružinecké pahorkatině (kromě územních výběžků na severu pod Zuberským vrchem v části Kameničské vrchoviny), geomorfologickém okrsku Sečské vrchoviny v jihovýchodní části pohoří Železných hor.

Vesnická zástavba se nachází v rozsahu nadmořských výšek 560–582 metrů na jižním úbočí Zuberského vrchu (650,5 metru) podél bezejmenné vodoteče, zdrojnice Dlouhého potoka. Jedna ze zdrojnic Dlouhého potoka pramení v přírodní rezervaci Zubří, severně nad vsí, druhá severovýchodně od zástavby, na vlhkých loukách ve svahu Bačkovskýho kopce (620 metrů). Zalesněný vrchol (trigonometrický bod č. 1, TL 2425) je nejvyšším bodem katastrálního území Možděnice (rozsah 542–620 metrů). Pod vrcholem na severovýchodě je přírodní památka Buchtovka (na katastrálním území Možděnice plochou malá jižní část).

náhled|Hasičská zbrojnice, věž s původním zvonem ze zbořené dřevěné zvoničky, na průčelí datování 1921

Možděnická náves je v centrální části sídelní lokality s rybníkem Náveský, průtočným zdrojnicí Dlouhého potoka, v jižní části vsi je vodní plochou větší rybník Kaprovec (též s názvem Kaprový), průtočný Dlouhým potokem, levostranným přítokem řeky Chrudimky pod vyvýšeninou Na Veselém Kopci (579 metrů) na katastrálním území obce Vysočina. Dlouhý potok odvodňuje většinu katastrálního území Možděnice, jeho hladina na rozhraní s katastrálním územím Dřevíkov (pod samotou Jančouř) v nadmořské výšce 542 metrů je nejníže situovaným místem.

Lesní lokality s názvy Nad pustým a V Martovech (v západní části katastrálního území) se nacházejí na svazích železnohorského hřbetu, na rozhraní Stružinecké pahorkatiny a Kameničské vrchoviny. Od jihovýchodu pásmo vyvýšenin, přibližně v linii Zuberský vrch (650,5 metru na katastrálním území Trhová Kamenice) – vrchol Vestec (668 m na katastrálním území Dolní Vestec, nejvyšší bod v Chráněné krajinné oblasti Železné hory), omezeno sníženinou Stružinecké pahorkatiny.

Celou plochou katastrálního území je Možděnice součástí dvou chráněných krajinných oblastí. Kromě malého území na jihu v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (část lokality Jančouřské) většina plochy vesnice leží v Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Rozhraní chráněných krajinných oblastí tvoří zhruba silnice I/37 (úsek Trhová Kamenice – Údavy).

Obyvatelstvo

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1960 byly Možděnice samostatnou obcí, nejprve v okrese Chrudim, ale v roce 1950 v okrese Hlinsko a od roku 1960 opět v okrese Chrudim. Od 1. července 1960 jsou částí obce Vysočina v okrese Chrudim.

Doprava Silnice I/37 je hlavní dopravní trasou vedenou východním okrajem katastrálního území Možděnice (úsek Trhová Kamenice – Údavy), před silničním kilometrem 80 s křižovatkou se silnicí III/3433, vedenou obcí Vysočina od silnice II/343 (úsek Trhová Kamenice – Rváčov). Možděnická náves je vzdálená asi dva kilometry od křižovatky, silnice III/3433 ukončena ve vesnici nedaleko zastávky autobusů. Ze silnice III/3433 odbočují místní komunikace se zpevněnou vozovkou, spojnice na silnici I/37 v kilometrech 79 a také na silnici III/34418 do obce Slavíkov.

Nejbližší železniční zastávka Stružinec (cca 4,5 kilometru) a asi osm kilometrů vzdálená železniční stanice Hlinsko v Čechách na železniční trati č. 238 (Pardubice – Havlíčkův Brod).

náhled|Žlutě značená turistická trasa klesá po jižním úbočí Zuberského vrchu (651 metrů) do Možděnic, s historickými památkami a rybníky, (v záběru zprava doleva)

Možděnice je uvedena na turistické mapě Železné hory, v edici Klubu českých turistů mapový list č. 45. Katastrálním územím je vedena od severu k jihu žlutě značená turistická trasa v úseku Zubří – Možděnice – Kocourov. Od rozcestníku ve vrcholové části Zuberského vrchu (650,5 metru), nedaleko přírodní rezervace Zubří v oblasti Kameničské vrchoviny, klesá po jižním úbočí na polní cestě do údolí se zástavbou v sídelní lokalitě Možděnice ve Stružinecké pahorkatině.

Trasa pokračuje mezi zástavbou po místní komunikaci se zpevněnou vozovkou kolem kulturní památky bývalé jednotřídní školy, dřevěné zvoničky, velkého pískovcového kříže, hasičské zbrojnice, na návsi s turistickým rozcestníkem, přístřeškem a mapou oblasti. V jižní části Možděnice prochází kolem kulturní památky bývalé kovárny a od Dlouhého potoka směřuje do Kocourova.

Po silnici III/3433 směřuje do Možděnice také cyklistická trasa č. 4187 z Dřevíkova a po místní komunikaci pokračuje do Kocourova a přes Slavíkov pod vrchol Vestec (668 metrů), dále krajinnou Železných hor.

Pamětihodnosti bývalá kovárna z poloviny 18. století, v letech 1830–1840 přistavěna rozšířená obytná část (čp. 3) bývalá roubená škola s bytem učitele, stavba z roku 1814 (čp. 37) dřevěná zvonička obnovená v roce 1980, podle původní z roku 1885 původně roubená sýpka a od počátku 20. století dílna, snesena a přemístěna do expozice Veselý Kopec (Muzeum v přírodě Vysočina) roubený objekt tzv. výměnku s chlévem, snesen a přemístěn do expozice Veselý Kopec (Muzeum v přírodě Vysočina)

Rodáci Hynek Holub (1855–1944), český redaktor a revolucionář

Fotogalerie

Odkazy Reference

Literatura

Související články Muzeum v přírodě Vysočina

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Chrudim Kategorie:Vesnice v CHKO Železné hory Kategorie:Sídla v Železných horách Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Vysočina (okres Chrudim)