Osoblaha ( ) je obec v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji na říčce Osoblaha nedaleko hranic s Polskem v Osoblažském výběžku. Žije zde obyvatel. V Osoblaze se nachází konečná stanice úzkorozchodné železniční trati vedoucí z Třemešné. Osoblaha je sídlem svazku obcí Mikroregion – Sdružení obcí Osoblažska a místní akční skupiny Rozvoj Krnovska.

Název Jméno sídla se odvozuje od jména říčky Osoblahy doloženého asi o století dříve (v nejstarším dokladu Uzablace) než jména města. U německého jména Hotzenplotz není jasné, jak bylo z českého Osoblaha odvozeno a zda vůbec z něj.

Česky Osoblaha( od1407), Osoblava (1771), Osoblahy (1847), německy Hoczenplocz (1390), Hotzenplotz (1677-1945), Hotzenblotz (1685), latinsky Hocenploc, Hotzenplocz (1252-1413), Ossoblavia (1655-1846), jidiš Hotz'plotz, polsky Osobłoga (dříve Osobłaga). Česky Tošovice, německy Taschenberg. Česky Židovská Čtvrt, německy Judenviertel. Česky Studnice (1880 Jizbičko, 1921 Štundorf), německy Stubendorf, polsky Studnica (1880 Izbećka)http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_VII/647

Historie náhled|Židovský hřbitov v Osoblaze

Dle jedné z pověstí mohla být v místě dnešní Osoblahy založena osada Ossaplavia již v 11. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233. V roce 1241 vpadli na Moravu a do Slezska Tataři a Mongolové a zpustošili Osoblahu a okolní vesnice. Poté začal olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku s obnovou těchto oblastí. Osoblaha byla nově kolonizována kolonisty z německých oblastí Durynska, Frank, Hesenska a Saska. Osoblaha získala městská práva v roce 1251. Osoblažsko bylo majetkem olomouckých biskupů a náleželo k tzv. Moravským enklávám ve Slezsku. V roce 1334 se zde na předměstí usídlují židé.

V roce 1850 byla oblast Osoblažska přičleněna soudně a politicky ke slezským úřadům v Opavě, Osoblaha náležela k politickému okresu Krnov a stala se soudním okresem. Do roku 1939 zde bylo provozováno 5 mlýnů, pivovar, cukrovar, sirkárna, tiskárna, cihelna a jiné výrobní závody. Do roku 1945 si město zachovalo téměř neporušené historické jádro. náhled|Osoblaha v roce 1658 Na konci druhé světové války bylo město během těžkých bojů z 90 % zničeno, Osoblaha se totiž stala prvním městem na území dnešního Česka, které bylo na konci války osvobozeno – na rozdíl od většiny území Česka bylo osvobozeno již ve druhé polovině března 1945. Během bojů o město padlo asi 800 vojáků sovětské armády a asi 100 německých vojáků. Po válečné zkáze následovalo vyhnání sudetskoněmeckého obyvatelstva a neúplné dosídlení českými dosídlenci, kteří v rámci odstraňování trosek často zbořili i domy, které by byly jinak opravitelné. V roce 1962 byly odstřeleny trosky cenného městského kostela. Současná zástavba je proto nyní ve velké většině poválečná. Výjimku tvoří židovský hřbitov, na kterém se zachovalo přes 300 náhrobků, některé až ze 17. století.

Přírodní poměry Město Osoblaha sousedí na severovýchodě a východě s gminami Prudník a Horní Hlohov v Polsku, na jihu s Bohušovem, na jihozápadě s Dívčím Hradem a na západě s Hlinkou. Od Bruntálu je vzdáleno 36,5 kilometru a od statutárního města Ostrava 64 kilometrů.

Geomorfologicky patří Osoblaha k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina, podcelek Osoblažská nížina); jen nejzápadnější cíp katastru, v okolí Osoblažského lesa patří k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Zde také dosahuje území Osoblahy nejvyšších nadmořských výšek (přes 290 metrů); jinak je nejvyšším kopcem nad Osoblahou Červenice (285 metrů).

Území Osoblahy patří do povodí Odry, respektive řeky Osoblahy, která městem protéká z jihu na sever. Samotné město se nachází na soutoku řeky Osoblahy s Lesným potokem. Severněji, v části Studnice, se do řeky vlévá ze západu říčka Prudník. Do správního území obce zasahuje část přírodní památky Osoblažský výběžek

Území města pokrývá z 80 % zemědělská půda (68 % orná půda, 10 % louky a pastviny), z 10 % les a z 8 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Obyvatelstvo Počet obyvatel Osoblahy (včetně Osoblahy-Židovské Obce, Tošovic a Studnice) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:

V Osoblaze je evidováno 175 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 144 domů (z čehož 1 v místní části Studnice), z toho 128 trvale obydlených.

Odraz v kultuře náhled|Osoblaha byla až do vyhnání místního německojazyčného obyvatelstva po Druhé válce známá jako Hotzeplotz (fotografie z přelomu 19. a 20. století).

Německý název obce Hotzenplotz zaujal v dětství Sudetoněmeckého spisovatele Otfrieda Preußlera natolik, že podle něj pojmenoval hlavního hrdinu své pohádkové trilogie o loupežníku Hotzenplotzovi (Der Räuber Hotzenplotz, 1962 / Neues vom Räuber Hotzenplotz, 1969 / Hotzenplotz 3, 1973). V Česku je autorovým nejznámějším dílem Malá čarodějnice, podle ktéreho vznikl stejnojmenný Večerníček.

Obecní správa Části obce Osoblaha se nečlení na části, má ale dvě katastrální území: Osoblaha Studnice u Osoblahy

Tyto samostatné obce byly dříve částmi obce Osoblaha: Slezské Pavlovice (od roku 1961 do 23. listopadu 1990), Dívčí Hrad (od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990) a Hlinka (od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990).

Obecní symboly Vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.

Doprava náhled|Nádraží v Osoblaze po rekonstrukci

silnice II/457 silniční hraniční přechod Osoblaha–Pomorzowiczki úzkorozchodná železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha („Osoblažka“) se stanicí Osoblaha.

Služby V areálu parku naproti koupališti je kemp s desíti dřevěnými chatkami (celková ubytovací kapacita je 42 lůžek v chatkách) a s prostorem pro 50 stanů a asi pět karavanů. Vedle koupaliště je parkoviště přibližně pro 30 vozidel.

Pamětihodnosti Městské opevnění Kostel svatého Mikuláše Historická litinová kašna na náměstí Osvobození Židovský hřbitov Železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha výklenková kaple na Pavlovické ulici

Rodáci Franz Xaver Johann Richter (1783–1856), historik a knihovník Eduard Richter (1821–1897) lékař, historik Berthold Englisch (1851–1897), rakouský šachový mistr Oskar Gutwinskihttp://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/horal-gutwinski-se-narodil-v-rovinach-osoblahy.html Horal Gutwinski se narodil v rovinách Osoblahy (1873–1932), jesenický horal a lyžařský průkopník Oswald Hillebrand (1879–1926), politik Siegried Gessler (1854–1890), zakladatel a výrobce likéru Praděd v Krnově

Partnerská města Izbicko, Polsko

Odkazy Reference

Literatura KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovská obec v Osoblaze. Olomouc : Židovská obec, 1995. Do nitra Askiburgionu. Otisky poutníka Ahasvera: z historie židovské obce v oblasti Krnova, Bruntálu, Budišova nad Budišovkou a Osoblažska. Moravský Beroun : Moravská expedice a Krnov : Občanské sdružení Krnovská synagoga, 2002.

Související články Osoblažsko Hraniční přechod Osoblaha–Pomorzowiczki

Externí odkazy

Osoblaha na Youtube

Kategorie:Vesnice v okrese Bruntál Kategorie:Bývalá města v Česku Kategorie:Obce v okrese Bruntál Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Sídla v Opavské pahorkatině Kategorie:Sídla ve Zlatohorské vrchovině Kategorie:Mikroregion Krnovsko Kategorie:Mikroregion - Sdružení obcí Osoblažska Kategorie:Osoblažsko