Rožďalovice () jsou město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji. Leží osmnáct kilometrů severovýchodně od Nymburka. Jeho katastrální území má rozlohu 2 390 hektarů. Žije zde obyvatel. Od 23. ledna 2009 jsou Rožďalovice opět městem.Rozhodnutí č. 44 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 23. ledna 2009 o stanovení obcí městem a městysi, Miloslav Vlček
Historie Dle Palackého Dějin jsou v letech 1223–1226 Rožďalovice uváděny jako dědictví Soběhrdovo z neurčitého rodu. Jan Lucemburský nechal Rožďalovice za věrné služby rytíře Ješka z Rožďalovic povýšit kolem roku 1340 na město. První písemné zmínky pocházejí z první čtvrtiny 13. století, ale archeologické nálezy dokládají osídlení území města už v neolitu.
Sídlo vzniklo na pravém břehu Mrliny. Jeho dominantou se stal ostroh s kostelem svatého Havla a sousedním zámkem. Urbanistické řešení a drobné zmínky v historických pramenech naznačují rozdělení sídla na části se dvěma vrchnostenskými sídly, ale pro středověk nebyla prokázána existence ani jednoho z nich. Doba povýšení Rožďalovic na městečko je neznámá. Poprvé jsou jako město uvedeny roku 1431, ale další zmínka o městečku se pochází až z roku 1542. Nedostatek zpráv je důsledkem požáru, při němž v roce 1661 shořel městský archiv. K roku 1709 je doložena existence městské brány a zdi. Brány mělo městečko dvě: Bydžovskou a Pražskou, ale existence případného městského opevnění je nejistá.
Roku 1622 získali město jako konfiskát Křineckých z Ronova (držitelé Rožďálovic od druhé poloviny 15. století) Valdštejnové a drželi jej až do roku 1760. Za jejich panování roku 1666 Rožďalovice zcela zničil rozsáhlý požár, který zcela setřel původní podobu města a podnítil novou stavební obnovu. Před tehdy renesanční zámek byly v roce 1717 umístěny dvě barokní sochy od Michala Jana Brokofa (svatý Václav a svatý Jan Nepomucký). Samotný zámek byl barokně přestavěn až v druhé polovině 18. století. U kostela a zámku můžeme také najít tři mohutné stromy – asi 250 let starou lípu, 200 let starý dub a asi 150 let starý jinan dvoulaločný.
vlevo|náhled|Rožďalovice na anonymní malbě z roku 1825 V roce 1718 byl na náměstí postaven mariánský sloup v souvislosti s morovými epidemiemi. V letech 1726–1733 za Václava Josefa z Valdštejna byla na místě původního gotického farního kostela vystavěna výrazná dominanta obce, barokní kostel svatého Havla. Věže byly opatřeny novými báněmi v roce 1869.
Z dalších rodů, za nichž došlo k rozkvětu Rožďalovic, uveďme Lobkowicze (1815–1930).
Z významných rodáků je třeba uvést především renesančního knihtiskaře a nakladatele Jiřího Melantricha z Aventina (1511–1580), jehož nejznámější tisky jsou Mattioliho Herbář a česká bible zvaná Melantriška, a profesora Gustava Adolfa Lindnera (1828–1887), zakladatele české pedagogiky jako vědy. Nejenom těmto dvěma osobnostem je věnována expozice v Pamětní síni rodáků a přátel města Rožďalovic, která se nachází v budově bývalé školy v Husově ulici. Kulturním stánkem pro veřejnost je nově rekonstruovaná budova čp. 30, pocházející z původní městské zástavby. V domě je umístěna Galerie Melantrich – pobočka Polabského muzea Poděbrady.
Ve městě Rožďalovice (1620 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1491. (česky a německy) Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katolický kostel, českosl. kostel, klášter, nemocnice, chudobinec, Rolnické akciové podniky cukrovar a mlýn, továrna na slaměné obaly, továrna na sudy, výroba obuvnických svršků, 2 výrobny sýrů, velkostatek. Služby (výběr): 2 lékaři, zvěrolékař, autodoprava, barvírna, biograf Sokol, 3 cukráři, drogerie, 2 galanterie, hodinář, 4 holiči, hospodářské družstvo, 8 hostinců, 2 kapelníci, knihkupectví, mechanik, obchod obuví Baťa, 2 punčocháři, sochař, soustružník, Občanská záložna v Rožďalovicích, Okresní záložna hospodářská v Libáni, Živnostensko-obchodnická záložna v Rožďalovicích, 2 stavitelé, zahradnictví, 2 zubní ateliéry.
Obyvatelstvo
Obecní správa
Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Jičín, soudní okres LibáňSprávní uspořádání Předlitavska 1850–1918 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Libáň 1868 země česká, politický okres Jičín, soudní okres Libáň 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Jičín, soudní okres LibáňAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Jičín, soudní okres LibáňNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Jičín, soudní okres Libáň 1949 Hradecký kraj, okres Jičín 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk
Části města Hasina Ledečky Podlužany Podolí Rožďalovice Viničná Lhota Zámostí
Doprava Do města vedou silnice III. třídy. Městem vede železniční trať Nymburk–Jičín. Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Dolní Bousov, Křinec, Libáň, Městec Králové, Mladá Boleslav, Nymburk.
Muzea a galerie náhled|Barokní zámek v Rožďalovicích
Muzeum Rožďalovice – Husova 146, stará škola Galerie Melantrich – Husova 30 Muzeum klasického knihařství – Husova 24; spojeno s knihařskou dílnou
Pamětihodnosti
Barokní kostel svatého Havla – dvouvěžový kostel z let 1725–1734, dominanta kraje. Nad vchodem je umístěn znak stavebníka Václava Josefa z Valdštejna. Hlavní oltář kostela pochází z roku 1725, oltáři dominuje obraz Panny Marie, dílo malíře V. Mayera z roku 1743, mezi sochami svatého Petra a Pavla. Na bočním oltáři je poutní obraz Panny Marie Sněžné z hory Karmel, který přinesl tomuto kostelu a místu v barokní době velký věhlas v Sasku i v celých severních Čechách. Poutní cesty podnítilo zdejší škapulířové bratrstvo, založené roku 1718. Protější oltář svatého Jana Křtitele zdobí obraz tohoto světce od Josefa Vojtěcha Hellicha. V presbytáři je zajímavý kredenční oltář s byzantskou ikonou. K inventáři kostela náleží ještě pozoruhodná gotická cínová křtitelnice z roku 1457 s reliéfy Ukřižování, apoštolů a světců. Barokní zámek – původně renesanční, postaven roku 1622, přestavěn pozdně barokně roku 1760, fasády jsou upraveny novodobě. Jde o trojkřídlý dvoupatrový s hodinovou vížkou nad středním křídlem a se sochařskou výzdobou Michala Josefa Brokoffa na hlavním portálu. V severním křídle je zachována zámecká kaple s původním zařízením, v některých sálech rokokové nástěnné malby z roku 1770. V zámku se nacházejí památky na malíře Jana Rektoryse (1817–1890). Místnost ve středním křídle má novodobou výmalbu v podobě jeskyně na klenbě. Při zámku jsou umístěny hospodářské budovy, zahrada a park. Před hlavním vstupem do areálu zámku stojí dvě významné barokní sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého od Michala Josefa Brokoffa. Dnešní vzhled zámku je výsledkem úprav v letech 1935 a 1938. V současné době je zámek účelově využit jako domov důchodců.
Osobnosti Jiří Melantrich z Aventina (asi 1511 – 1580), tiskař a nakladatel Leopold Vilém II. z Valdštejna (1677–1748), šlechtic, diplomat a politik Josef Němeček (1824–1912), římskokatolický kněz Gustav Adolf Lindner (1828–1887), pedagog, psycholog, filozof Jenda Rajman (1892–1965), umělecký knihař Oskar Hekš (1908–1944), atlet Josef Kryslička (1911–1949), odbojář Miloslav Styblík (1914–1943), vojenský pilot Jan Pohl (1921–2002), římskokatolický kněz Vladimír Palma (1927–1952), agent chodec
Další fotografie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Poutní místa v Čechách Kategorie:Poutní místa litoměřické diecéze Kategorie:Obce v okrese Nymburk Kategorie:Region Taxis Bohemia Kategorie:Města v okrese Nymburk Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli