Nehasice jsou malá vesnice, část obce Bitozeves v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru severozápadně od Bitozevsi. Nehasice jsou také název katastrálního území o rozloze 4,78 km².
Název Název vesnice je odvozen z příjmení Nehas ve významu ves lidí Nehasových. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: de Neasicz (1314), Nehassicz (1369 až okolo roku 1405, 1381), in Nehasiczych (1408), na Nehasicích (1615) a Nehasitz (1846).
Historie První písemná zmínka o Nehasicích pochází z roku 1314, kdy v nich sídlil jakýsi Předota. Panským sídlem ve vsi bývala od čtrnáctého století tvrz. Stál zde také kostel, jehož patronátní právo vykonávali roku 1369 Jan a Přech z Touchovic. V roce 1379 se o ně dělili Přech z Touchovic a Přech z Tatinné a roku 1388 Jindřich Škopek z Dubé a Vilém z Touchovic. Vesnice byla rozdělena na dva statky, které se na začátku patnáctého století podařilo spojit do jednoho. Celou vesnici v letech 1408–1421 vlastnil Pešík Šatka z Hořetic, který měl dceru Markétu a vychovával také sirotky Zdeňka Kostelce z Tatinného. Pešíkovým nástupcem se stal Jan Kostelec a po něm Pešíkova dcera Markéta, provdaná za Bohuše z Peruce. Markétina dcera Kateřina přenechala patronátní právo ke kostelu svému otci.
náhled|vlevo|Kostel Narození Panny Marie
Od konce patnáctého století Nehasice tvořily součást statku Tatinná. Roku 1530 je koupil Jaroslav Beřkovský z Šebířova a od něj brzy poté Jaroslav Kostomlatský z Vřesovic, který vesnici připojil k Blažimi. Po Jaroslavově smrti panství zdědil syn Jan. Když okolo roku 1570 zemřel, zůstalo po něm osm synů, z nichž Nehasice připadly Vojtěchovi Kostomlatskému, který ve vsi obnovil tvrz. Vojtěch zemřel roku 1591 a byl pohřben v kostele Narozenní Panny Marie. Jeho jediný syn Jan Vilém Kostomlatský z Vřesovic ještě nebyl zletilý a poručnicí se stala matka Kateřina, rozená z Doupova. Jan Vilém dospěl na začátku sedmnáctého století (roku 1603 platil daně) a oženil se s Kristýnou z Doupova. Po jeho smrti v roce 1618 vesnice přešla na bratrance Jana Habarta, který ji opět připojil k Blažimi. Spolu s Blažimí byly Nehasice později připojeny k postoloprtskému panství. Na místě nehasické tvrze podle Augusta Sedláčka vznikl statek čp. 1.
Přírodní poměry Vesnicí protéká řeka Chomutovka, která se u Postoloprt vlévá do řeky Ohře.
Obyvatelstvo + Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 270 307 284 293 269 278 272 195 133 99 85 42 37 35 63 Domy 49 52 52 69 64 70 56 57 35 34 26 17 35 35 33
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1980 byly Nehasice samostatnou obcí, nejprve do okresu Žatec, ale od roku 1960 v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 do 31. prosince 1992 byly častí města Žatec v okrese Louny. Od 1. ledna 1993 jsou částí obce Bitozeves v okrese Louny. V letech 1960–1980 k obci patřila Tatinná.
Pamětihodnosti náhled|Pomník pod kostelem
Kostel Narození Panny Marie byl vystavěn v pozdně gotickém slohu na konci 14. století, v sedmdesátých letech 17. století byl upravován. Má hranolovou věž s dřevěným patrem. V presbytáři se nacházejí náhrobníky šlechtických rodů pánů z Vřesovic a Hrušků z Března.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Bitozeves