Radíčeves () je vesnice a část města Žatec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi 4,5 kilometru jihozápadně jihozápad od Žatce. Vesnicí vede silnice I/27. Radíčeves je také název katastrálního území o rozloze 4,78 km².

Název Název vesnice je odvozen z osobního jména Radík ve významu Radíkova ves. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: Radieczewes (1357), Radiczewess (1368), Radicziewess (1369 až okolo roku 1405), Radyczowes (1377), Radyecziewess (1383), „in villa Radycziewssi“ (1384), Radyczowes (1399, 1412), „w Radiczowsy“ (1543), „w Radicžowsy“ (1544), Reitschowes (1787) a Reitschowes nebo Radičewes (1846).

Historie Radíčeves se v písemných pramenech objevuje poprvé v roce 1357. Tehdy byl farářem ve zdejším kostele Hendelín ze Stříbra. Ve 14. století byla obec rozdělena na dvě části: jedna patřila pražské svatovítské kapitule, druhá různým pražským měšťanům. Po husitských válkách patřila část obce městu Žatci a část vlastnil měšťan Petr z Michalovic.

Velká pohroma postihla Radíčeves roku 1866, kdy do nich ustupující pruští vojáci zavlekli epidemii cholery, kterou se údajně nakazilo 78 obyvatel.

V čp. 6 se v polovině 19. století nalezl poklad: stříbrné bohoslužebné náčiní a zlaté mince.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 302 obyvatel (z toho 146 mužů), z nichž bylo 44 Čechoslováků, 256 Němců, jeden člověk jiné národnosti a jeden cizinec. Kromě jednoho evangelíka se všichni hlásili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 375 obyvatel: 102 Čechoslováků a 273 Němců. Většinou byli římskými katolíky, ale žilo zde také sedmnáct evangelíků, tři příslušníci církve československé a devět lidí bez vyznání.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 320 273 294 362 388 302 375 182 195 190 179 131 133 151 141 Domy 28 29 30 37 40 40 54 52 45 42 45 45 46 47

Obecní správa náhled|Razítko bývalého MNV

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 byla Radíčeves obcí v okrese Žatec a v letech 1961–1980 v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je částí Žatce. V letech 1850–1950 a v letech 1960–1980 k obci patřil Milčeves. V roce 2008 zřídilo město Žatec pětičlenný osadní výbor.

Pamětihodnosti Dochovaná podoba kostela svatého Václava pochází z barokní přestavby, ale ve zdivu se dochovaly výrazné gotické prvky. Barokní zařízení pochází přibližně z první poloviny osmnáctého století. V roce 2015 proběhla rekonstrukce kostela i jeho nejbližšího okolí. Znovuotevřen byl při slavnostní mši celebrované biskupem Janem Baxantem 5. prosince 2015. U vchodu na zrušený hřbitov stojí barokní socha svatého Jana Nepomuckého.

Osobnosti Ve vesnici se narodil Karel Wolfram (1777 – 3. března 1839), doktor práv, děkan Právnické fakulty a rektor Karlovy univerzity.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Žatec