Ulcerativní enteritida ptáků je akutní bakteriální onemocnění kuřat, krůťat, pernaté zvěře a holubů, způsobované bakterií Clostridium colinum a charakterizované náhlým vznikem a rychle se zvyšující mortalitou. U vodních ptáků se nevyskytuje.
Historie a výskyt
Nemoc byla poprvé popsána v USA u virginských křepelůMorse, G.B. (1907). USDA BAI Circ. 109 a po dlouhou dobu byla považována za specifické onemocnění pouze tohoto druhu ptáků. V následujících letech byla ale také diagnostikována u kura domácího,Shillinger, J.E. a L.C. Morley (1934). J. Am. Vet. Med. Assoc. 84: 25-33 divoce žijících i domestikovaných krůt,Bullis, K.L. a H. van Roekel (1944). Cornell Vet. 34: 313-320 holubů, Glover, J.S. (1951). Can. J. Comp. Med. Vet. Sci. 15: 295-297 bažantů, tetřevů a kalifornských křepelů.Buss, I.O. et al. (1958). J. Wildl. Manage 22: 446-449 Proto byl změněn původní název na ulcerativní enteritidu. Další studie vedly k izolaci a identifikaci příčinné bakterie.Bass , C.C. (1941). Proc. Soc. Exp. Biol. Med. 46: 250-252Peckham, M.C. (1959). Avian Dis. 3: 471-477Berkhoff, G.A. et al. (1974). Avian Dis. 18: 186-194
Nemoc je rozšířena celosvětově; ulcerativní enteritida (UE) představuje vážné nebezpečí zejména v oblastech s koncentrovanými chovy drůbeže a je také hrozbou pro pernatou zvěř chovanou v zajetí nebo žijící ve volné přírodě.
Příčiny nemoci (etiologie)
Původcem onemocnění je bakterie Clostridium colinum, rovná nebo mírně zakřivená tyčinka se zaoblenými rohy, velikosti 1 x 3-4 µm. Na umělých půdách sporuluje vzácně, ale jestliže jsou endospory přítomny, jsou oválné a subterminální.
Kultivace a biochemické vlastnosti
C. colinum je náročná na růstové požadavky, vyžaduje obohacené médium a anaerobní podmínky kultivace. Po 1-2denní kultivaci při 37-42 °C vznikají bílé, kulaté, konvexní a poloprůsvitné kolonie. V tekutém médiu roste za 12-16 hodin a aktivně rostoucí kolonie produkují plyn po 6-8 hodin.
Bakterie fermentuje glukózu, manózu, rafinózu, sacharózu a trehalózu. Fruktóza a maltóza jsou zkvašovány slabě. Mannitol je fermentován jen některými kmeny. Nezkvašuje arabinózu, glykogen, inositol, laktózu, sorbitol a xylózu. Želatinu nezkapalňuje. Neprodukuje katalázu, lipázu ani lecitinázu. Produkty fermentace C. colinum jsou kyseliny octová a mravenčí. Prototypový kmen bakterie nehydrolyzuje škrob; pouze dva kmeny byly zjištěny jako pozitivní.
C. colinum je velmi úzce příbuzné s C. difficile. Tyto dva druhy se diferencují podle kultivačních vlastností. C. difficile hydrolyzuje želatinu a není schopno fermentovat rafinózu, zatímco C. colinum nehydrolyzuje želatinu a snadno fermentuje rafinózu.
Odolnost v prostředí
Vzhledem ke sporogenním schopnostem je C. colinum extrémně odolný na chemické látky a fyzikální vlivy. Spory C. colinum jsou rezistentní k chloroformu.
Vznik a šíření nemoci (epizootologie)
Hostitel
Ulcerativní enteritida se vyskytuje u širokého okruhu ptačích hostitelů. Přirozeně se vyskytující infekce byly zjištěny u křepelů virginských (Colinus virginianus), kalifornských (Lophortyx california), Gambelových (L. gambelii), horských (Oreortyx picta), šupinkatých (Callipepla squamata), tetřívka ostroocasého (Tympanuchus phasianellus), jeřábka červeného (Bonasa umbellus), kura domácího, divokých i domestikovaných krůt, koroptví, orebic horských (Alectoris graeca), holubů, bažantů a tetřívka skalního (Dendragapus obscurus). Výskyt ulcerativní enteritidy u drozda stěhovavého (Turdus migratorius), potvrzený izolací C. colinum z jater, dokazuje možnost výskytu i u pěvců.
Ulcerativní enteritida se nejčastěji pozoruje u mladých ptáků – u kura domácího mezi 4.-12. týdnem věku, u krůt mezi 3.-8. týdnem a u křepelů mezi 4.-12. týdnem věku. U kura je UE často komplikována kokcidiózou, infekční anémií nebo infekční burzitidou.
Přenos
C. colinum je vylučováno trusem a ptáci se infikují perorálně pozřením kontaminovaného krmiva, vody nebo podestýlky. Po odeznění nemoci mohou spory dlouhodobě kontaminovat chovné prostředí. Perzistující infekce v chovu může být také způsobena chronickými nosiči. K jejich detekci se používá reakce vazby komplementu.
Projevy nemoci (symptomatologie)
Po experimentální infekci křepelů je inkubační doba 1-3 dny. Trvání nemoci v hejnu obvykle trvá asi 3 týdny, mortalita vrcholí mezi 5.-14. dnem PI.
Klinika
Při akutním průběhu infekce hynou ptáci náhle, bez předchozích klinických příznaků. Obvykle jsou v dobré výživné kondici a vole je naplněné krmivem. Někdy je pozorován bílý vodnatý trus. S pokračující nemocí se postižení ptáci stávají apatickými, zaujímají nahrbený postoj, oči mají přivřené, peří matné a načepýřené, shlukují se a nemají zájem o krmivo. Při déle trvajícím onemocnění dochází k atrofii prsního svalstva. U mladých křepelů může být až 100% mortalita; u kuřat ztráty kolísají mezi 2-12 %.
Patologie
Charakteristickým pitevním nálezem je v počátečním stadiu nemoci hemoragická enteritida, která je později vystřídána nekrózou a ulcerací ve střevech (včetně slepých střev) a nekrotickými změnami v játrech. Vředy mohou postupně splývat a penetrovat hlouběji do serózy a způsobovat perforaci střeva s následnou peritonitidou a adhezí střev. Změny na střevní sliznici mohou připomínat infekci E. brunetti u kura domácího.
Imunita
U ptáků přežívajících akutní infekci vzniká aktivní imunita, která je chrání před reinfekcí. Zvířata léčená antibiotiky ale zůstávají plně vnímavá k infekci.
Diagnostika
Diagnóza ulcerativní enteritidy je založena na patologickém nálezu, který je charakterizován ulcerací (zvředovatěním) střev, nekrózou jater a zvětšenou, hemoragickou slezinou. Diagnózu lze podpořit nálezem velkých, G+ tyčinek a spor v otisku nekrotické tkáně jater obarvené podle Grama. Pro potvrzení diagnózy se provádí izolace a identifikace původce. Pro diagnostiku ulcerativní enteritidy byl vyvinut fluorescenční test, který je vysoce specifický a dobře koreluje s pitevním nálezem.
Diferenciální diagnostika. Ulcerativní enteritidu nutno odlišit od nekrotické enteritidy, kokcidiózy a histomonózy. Nekrotická enteritida, způsobována C. perfringens, může být odlišena patologicko-anatomicky a kultivačně. Kokcidióza může předcházet nebo doprovázet ulcerativní enteritidu, odlišení je možné nálezem kokcidií nebo histologickým vyšetřením střev. Histomonózu lze odlišit makroskopickým, příp. histologickým vyšetřením jater a slepých střev.
Terapie a prevence
Profylakticky i léčebně lze v krmivu nebo v pitné vodě aplikovat účinné antimikrobiální látky. Sulfonamidy se neosvědčily.
Vzhledem k tomu, že bakterie nacházející se v trusu a v podestýlce zůstávají v aktivním stavu neomezeně dlouho, je nutné nahrazovat použitou podestýlku po ukončení každého turnusu vždy novou a čistou podestýlkou. Dále je nutné drůbež chránit před stresujícími faktory, jako jsou např. přeskladňování chovných prostorů, kokcidióza nebo infekce způsobující imunosupresi. Jedinci přežívající infekci jsou zpravidla bacilonosiči.
Odkazy
Literatura
Reference
Související články
Klostridiové infekce ptáků
Kategorie:Nemoci ptáků Kategorie:Bakteriální onemocnění