Střížovice () jsou malá vesnice, část města Chlumec v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Nacházejí se asi 3,5 kilometru jihovýchodně od Chlumce a jeden kilometr na jihozápad od Všebořic, městské části Ústí nad Labem. Střížovice leží v nadmořské výšce 210–290 metrů na severozápadním svahu Střížovického vrchu.

Střížovice spolu s Hrbovicemi a Českým Újezdem tvoří exklávu města Chlumec; od hlavní části města ji odděluje území města Chabařovice a bývalý Úžín, který patří k ústecké části Všebořice.

Název Nejstarší dochované pojmenování obce je Střiežov, listina z roku 1429 uvádí jméno Strziezowie. To je zřejmě odvozeno od mužského osobního jména Střiež (Střezimír, Střezivoj) a od toho je odvozeno jméno Střežův dvůr, ves Střiežoviců, lidí Střiežových.

Historie Původně slovanská okrouhlice z 11. století byla součástí panství Krupka do 14. století. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1429, kdy ves patřila k panství Jana z Všebořic. Mezi lety 1513 a 1848 byla součástí chlumeckého panství, malá část patřila k panství předlickému. Od zavedení obecního zřízení v polovině 19. století byly Střížovice samostatnou obcí. V letech 1938 až 1945 byly Střížovice (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) přičleněny k nacistickému Německu. Po druhé světové válce bylo z obce vysídleno do té doby převažující německé obyvatelstvo. Od roku 1957 byly spolu s Podhořím osadou vsi Všebořice, roku 1961 nebo 1963 byla část katastru Střížovic připojena ke vsi Český Újezd (Střížovický vrch byl součástí Všebořic, které byly později připojeny k Ústí nad Labem). Od 1. května 1976 se i s Českým Újezdem staly součástí Všebořic a tedy Ústí nad Labem. Od 24. listopadu 1990 jsou Střížovice součástí Chlumce.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 109 obyvatel (z toho 56 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci, 103 Němců a tři cizinci. Kromě jednoho příslušníka nezjišťovaných církví se hlásili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 94 obyvatel: šest Čechoslováků, 84 Němců a čtyři cizince. S výjimkou jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 98 109 85 108 124 109 94 60 58 46 27 18 29 33 49 Domy 17 17 18 18 20 19 20 19 12 9 9 11 11 12 15

Pamětihodnosti náhled|Historická fotografie barokní studny ve Střížovicích, která byla později přemístěna do skanzenu v Zubrnicích|alt=

Střížovická studna pochází z roku 1695, na návsi ji nechal zbudovat Jan František Kolovrat Krakovský, majitel chlumeckého panství. Studna je hluboká 26,5 metru, původně byla zastřešená barokní osmibokou dřevěnou stavbou s jednoduchou jehlancovou střechou a vybavená dřevěným rumpálem a pastorkem. Zřejmě v 18. století byla na vrchol jehlance osazena vížka s cibulovou bání, lucernou a zvoničkou. Nedaleko studny byl v roce 1736 postaven krucifix, později zde vznikla hospoda U zlaté studny. Zvonička byla odstraněna při opravách studny v roce 1939.

V roce 1977 byla nadzemní část studny přenesena do nově vznikajícího skanzenu lidové architektury v Zubrnicích. Jiné prameny uvádí rok 1986. Dřevěný rumpál s převodovou soustavou ozubených kol se zachoval jen částečně. Na kamenném pažení studny jsou medailony s latinským nápisem „Amor Dei et proximi causa fontis 1695“, tedy „Láska k Bohu a bližnímu stvořila studnu 1695“.

Od roku 2011 obnovuje místní občanské sdružení LEVIL s podporou města Chlumec a Ústecké komunitní nadace dřevěnou nástavbu studny. Na konci roku 2015 byly práce na stavbě repliky barokní studny hotové.

Kaple svaté Anny (Panny Marie Pomocné) stála u silnice směrem na Předlice naproti vesnickému rybníku. Byla postavena v roce 1852 na místě staršího kostela. Někdy kolem roku 1970 byla na jejích základech postavena hasičská zbrojnice.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Ústí nad Labem Kategorie:Sídla v Českém středohoří Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Chlumec (okres Ústí nad Labem)