Bukov je část statutárního města Ústí nad Labem v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-město. Nachází se na severozápadě města a jeho katastrální území, jehož součástí je i Masarykova nemocnice na Severní Terase, se rozkládá na území o rozloze 1,75 km².

Archeologické nálezy V roce 2024 byla při záchranném archeologickém výzkumu v místech plánovaného justičního paláce objevena skládka kostí z období mladého paleolitu. Byla využívána před více než 26 tisíci lety příslušníky archeologické kultury gravettienu. Na skládce byly nalezeny pozůstatky devatenácti mamutů, dále kosti zvířat z čeledi jelenovitých, sobů, koní nebo nosorožce srstnatého. Ačkoliv součástí lokality nebylo sídliště, výzkum odkryl stopy několika ohnišť, stovky kamenných nástrojů, desítky kusů surových kamenů na jejich výrobu a stopy červeného barviva. Mezi umělecké předměty lze zařadit jeden broušený a vrtaný přívěsek z mamutoviny.

Historie O založení osady nejsou záznamy. První zmínky pochází ze 14. století, kdy byla obec součástí všebořického panství. Osamostatnila se v roce 1363. Koncem století zde vzniká i vlastní tvrz. Vlastnictví Bukova se často měnilo. V roce 1640 ho získal Alexandr Regniers z Bleilebenu, který ho opět spojil se Všebořickým panstvím, jež vlastnil již dříve. Bukov po celou dobu byl zemědělsky zaměřenou vesnicí s nevelkým počtem stavení. Až v 17. a 18. století vznikají dva mlýny a panská cihelna. Díky prodeji rozdělených pozemků původního všebořického velkostatku koncem 18. století zde vznikla řada nových zemědělských usedlostí a přišlo nové obyvatelstvo z okolních vesnic nebo i ze Šluknovského výběžku.

Roku 1848 proběhla správní reforma, kdy se Bukov zbavil vrchnostenské správy a nabyl samostatnosti. V 19. století se zvyšuje počet obyvatel i domů vlivem rozvoje průmyslu v blízkém Ústí a dolů v oblasti Dělouše a Úžína. Koncem 19. století je pak Bukov především předměstím nedalekého města pouze s menšími vlastními továrnami. Byl zastavěn převážně rodinnými domky, vyšší se poté budovaly podél dnešní Masarykovy třídy. Roku 1893 se postavila nová škola, 1903 byla na Bukov zavedena tramvaj z Ústí, jejíž nákladní vagóny přepravovaly uhlí z Dělouše a roku 1907 zřízena vlastní pošta. K Ústí nad Labem byl Bukov připojen, stejně jako řada dalších, nacistickou správou roku 1939.

vlevo|náhled|upright|Pomník tramvajovému neštěstí

Po druhé světové válce bylo vysídleno německé obyvatelstvo, které i zde tvořilo v dřívějších dobách většinu. 13. července 1947 se zde stala tramvajová nehoda. Souprava, která vyjela přeplněná z Telnice lidmi směřujícími do města po 17. hodině většinu cesty nezastavovala. Až na zastávce v místě dnešní ulice Kapitána Jaroše se pokusil řidič zastavit, ale zjistil, že mu nefungují brzdy. Někteří cestující stihli vyskočit za jízdy, většina však pokračovala do zatáčky u tehdejšího kina Blaník, kde tramvaj za vysoké rychlosti vykolejila a narazila do sloupu elektrického vedení. Na místě zemřelo 25 lidí, dalších 7 v nemocnici. O tragédii se psalo jak po celé republice, tak i v zahraničí. O pět dní později se konalo veřejné rozloučení na Mírovém náměstí, kam přijela i vládní delegace.

Na začátku šedesátých let se začalo na Bukově stavět jedno z prvních panelových sídlišť v Ústí. Výstavba trvala tři roky a bylo vybudováno 1 375 bytů. Další rok se dokončovaly objekty občanské vybavenosti. Práci vykonalo 200 lidí z ústeckého podniku Pozemních staveb. Toto spíše nízkopodlažní sídliště bylo později doplněno o několik vyšších budov. Od 70. let probíhala přestavba centrální části Bukova, byla postavena například budova Tranzitní ústředny spojů, kde po revoluci sídlí společnost O2, sídliště Vinařská nebo také některé dopravní stavby. V roce 1988 byla zahájena plošná demolice několika ulic v centru čtvrti a pokračovala do následujícího roku. Poslední budova v této části, škola nejdříve základní, poté soukromá ekonomická, byla zbořena v roce 1999. Uvolněný prostor částečně zaplnil nový domov důchodců a nové bytové objekty, ale zůstával po léta prázdný. V místě byl od počátku tisíciletí plánovaný nový justiční palác, na jehož základní kámen poklepal prezident Miloš Zeman v roce 2013, ovšem jeho samotná výstavba byla zahájena až v roce 2024.

Přírodní poměry Většina čtvrti se nachází v Klíšském údolí podle Klíšského potoka, který tudy prochází a vlévá se zde do něj Bílý potok. Na jihozápadě se nachází Střížovický vrch (342 m n. m.) sopečného původu. Na jihozápadě se pak nacházejí svahy Holoměře (294 m n. m.), kde se dříve nacházely vinohrady zrušené v 19. století. Podle nich je zde pojmenovaná ulice Vinařská.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 3 067 obyvatel (z toho 1 160 mužů), z nichž bylo 258 Čechoslováků, 2 721 Němců, osm Židů, tři příslušníci jiné národnosti a 77 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 135 evangelíků, dva členové církve československé, 24 židů, dvanáct příslušníků nezjišťovaných církví a 117 lidí bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla čtvrť 3 610 obyvatel: 385 Čechoslováků, 3 110 Němců, šestnáct Židů, jeden příslušník jiné národnosti a 98 cizinců. Stále převažovala římskokatolická většina. Počet evangelíků vzrostl na 185 a dále zde žilo 21 příslušníků církve československé, 32 židů, devatenáct členů jiných církví a 261 lidí bez vyznání.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů na Bukově v letech 1830-2021 Rok 1830 1857 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021Počet obyvatel 2205606909811 6081 8572 6553 0673 6103 4143 4575 9746 8405 4146 6236 3055 988Počet domů 408896129167192241285355447536540482508541537

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1890 byl Bukov osadou obce Všebořice v okrese Ústí nad Labem. V letech 1890–1945 byl samostatnou obcí v okrese Ústí nad Labem. Od roku 1945 je částí statutárního města Ústí nad Labem, nejprve v okrese Ústí nad Labem-okolí, ale od roku 1960 opět v okrese Ústí nad Labem.

Doprava Středem čtvrti prochází Masarykova třída začínají v centru končící ve vedlejších Všebořicích vozovnou dopravního podniku. Dalšími významnými komunikacemi vycházejícími ze křižovatky v centru čtvrti zvané rondel jsou ulice Všebořická směřující k dálnici D8 a do Chlumce a ulice Božtěšická vedoucí do stejnojmenné čtvrti a na Severní Terasu. Obě tyto ulice jsou součástí silnice I/30.

Veřejná doprava je zajišťována dopravním podnikem města Ústí nad Labem kombinací autobusových a trolejbusových linek, kterými byly v roce 2024 linky 74, 75, 76, 78, 80, 81, 82 a 86.

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Části Ústí nad Labem