Bohuslav Jiruš (17. října 1841 PrahaSoupis pražských obyvatel, Jiruš Bohuslav, 1841 – 16. listopadu 1901 PrahaMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském ) byl český šlechtic, lékař a botanik.
Život Na přelomu 17. a 18. století se pod hradem Křivoklát usadil rod Jiruschů, zkušených lesníků, který později své příjmení počeštil na Jiruš. Rod se neustále rozvětvoval a v první polovině 19. století se od něj odštěpila „lékařská větev“, z níž pochází Bohuslavův otec Vincenc (1810–1884) a strýc Josef. Bohuslavův otec prožil většinu života v PrazeSoupis pražských obyvatel, Jarusch Vinzenz (a na cestách po Evropě), strýc Josef zůstal v Křivoklátě jako venkovský doktor. Bohuslav Jiruš, stejně jako jeho otec Vincenc, žil především v Praze, kde se stal v roce 1886 profesorem farmakologie na univerzitě (a také hodně cestoval). Šlechtický titul rytíř měl po svém otci.
Svému bratranci Jindřichovi (syn Josefa) pomáhal Bohuslav v péči o Marii Čechovou, sestru Svatopluka Čecha, která trpěla tuberkulózou.
Zemřel svobodný, bezdětný.
Pravnukem Jirušovy sestry Marie byl právník Otakar Motejl.http://www.lidovky.cz/ziju-v-soukrome-lzi-04u-/ln_redakce.asp?c=A100509_184224_ln_redakce_terhttp://www.tyden.cz/rubriky/domaci/zahadne-truhly-v-muzeu-nikdo-je-nesmi-otevrit_230358.html
Dílo Pracoval jako profesor botaniky na univerzitě v ZáhřebuPosel z Prahy, 8. 8. 1875, s. 2 (dostupné online v NK ČR) a farmakologie v Praze. Jeho odborný zájem se soustředil na farmakologii a jedním z nejznámějších vědeckých děl, které po sobě zanechal, je práce věnovaná rostlinným jedům.
Významně přispěl k budování botanických sbírek Muzea Království českého, jehož byl krátce i jednatelem. V závěru života se stal dvorním radou. Byl po něm pojmenován vyhynulý druh českého cykasu jirušie Jirušova (Jirusia jirusii).
Zajímavost Svoji pozůstalost rozdělil do dvou souborů; jeden odkázal přímo do sbírek Národního muzea a druhý uložil do dvou dřevěných beden vyložených pozinkovaným plechem. Bedny nechal uzavřít a odvézt do depozitáře Národního muzea s nápisem na mosazném štítku, že se mají otevřít 16. listopadu 2101.Magdalena Nová: Tajemné bedny rytíře Jiruše neotevírejte, vzkazují muzeu lidé v anketě, iDnes.cz, 30. 4. 2012 Spekulovalo se o tom, že by v bednách mohl být ukryt recept dlouhověkosti, návody k výrobě zázračných léků nebo nebezpečné biologické materiály (silné jedy či smrtící bakterie). Vedoucí oddělení zámeckých knihoven Petr Mašek upozornil, že v nich spíše bude běžný mobiliář tehdejšího bytu, popsaného v závěti: „Veškeré předměty nalézající se v mém bytu neb v ústavu farmakologickém, pokud jsou můj majetek, mimo bibliotheky, nábytku, zcela chatrných šatů a prádla špatného… musí se uložiti do beden zinkovým plechem vyložených. Předměty zasypou se naftalinem a bedny se pak vzduchotěsně zaletují“.Co ukrývají tajuplné bedny? Otevřou se až v roce 2101 , Národní muzeum, 2. 4. 2012, adrAnketa o Jirušových bednách brzy skončí. Už za několik dnů , Národní muzeum, 27. 4. 2012, adr Tato hypotéza se potvrdila nálezem inventárních seznamů obou beden.
Reference
Externí odkazy
Nekrolog v Národních listech ze 17.11.1901, s. 2
Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští botanici Kategorie:Čeští lékaři Kategorie:Narození v roce 1841 Kategorie:Narození 17. října Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1901 Kategorie:Úmrtí 16. listopadu Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži Kategorie:Rytíři Řádu svatého Řehoře Velikého