25. listopad je 329. den roku podle gregoriánského kalendáře (330. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 36 dní.
Události Česko 1412 – velkou část českého království postihla mohutná vichřice, která ničila střechy hradů a kostelů, místy i celé domy, vyvrátila nebo zlámala množství stromů v lesích a sadech. 1888 V Praze byl položen základní kámen kostela svaté Ludmily. Od položení základního kamene trvalo pět let, než byl kostel otevřen. Architektem byl Josef Mocker. Vyšel první svazek Ottova naučného slovníku (obsahoval hesla A-Alpy). 1989 Mši svatou při příležitosti svatořečení Anežky České ve Svatovítské katedrále celebroval kardinál František Tomášek. Papež Jan Pavel II. ji svatořečil 12. listopadu 1989. Sobotní demonstrace na Letné se zúčastnilo 800 000 lidí z celé republiky. Československá televize vysílala demonstraci v přímém přenosu. 1990 – v Praze v Realistickém divadle na setkání hnutí České děti a dalších monarchistů založena Koruna Česká (royalistické hnutí Čech, Moravy a Slezska). 1992 – Federální shromáždění odhlasovalo rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku a počínaje 1. lednem 1993 Československo přestane existovat. 2005 – Slovácký verbuňk byl prohlášen Mistrovským dílem ústního a nemateriálního dědictví lidstva UNESCO.
Svět 1120 – Ztroskotání Bílé lodi u břehů Normandie. 1177 – V bitvě u Montgisardu král Balduin IV. Jeruzalémský a Raynald de Chatillon porazili Saladina a jeho mnohem větší vojsko Ajjúbovců. 1332 – Karel IV. s italskými spojenci zvítězil nad koalicí Lucemburkům nepřátelských italských měst v bitvě San Felice v severní Itálii. 1535 – Papež Klement VII. uznal řád svaté Voršily a jmenoval Andělu Mericiovou první matkou představenou. 1615 – uzavření sňatku mezi Ludvíkem XIII. a Annou Rakouskou v katedrále Saint-André v Bordeaux, rodiče Ludvíka XIV. a Filipa I. Orleánského 1915 – Albert Einstein prezentoval konečnou verzi gravitačního zákona, známého jako obecná teorie relativity, v Pruské akademii věd. 1942 – Sovětská vojska zahájila Druhou rževsko-syčevskou ofenzívu zvanou Operace Mars. 1963 – Zavražděný prezident USA John Fitzgerald Kennedy byl pohřben na Arlingtonském národním hřbitově; obřad se stal předmětem prvního transatlantického televizního přímého přenosu v historii a mohl ho tak sledovat celý svět. 1975 – Surinam získal nezávislost na Nizozemsku. 2019 – Z drážďanské klenotnice Grünes Gewölbe byly ukradeny unikátní šperky, diamanty a drahé kameny z historické sbírky německé spolkové země Sasko. Hodnota klenotů je díky jejich jedinečnosti a historickému odkazu nevyčíslitelná, ale klenotnická hodnota dosahuje částky jedné miliardy eur.
Narození Česko náhled|upright|Ludvík Svoboda (* 1895) náhled|upright|Ilja Hurník (1922–2013) náhled|upright|Petr Janečka (* 1957) 1547 – Samuel Fischer, česko-německý farář a univerzitní profesor († 22. června 1600) 1816 František Šohaj, klasický filolog a pedagog († 31. května 1878) Franz Damasus Deworezky, jihočeský stavitel polského původu († 1. června 1891) František Mařík, lokomotivní konstruktér a technik († 10. listopadu 1893) 1832 – Martin Weinfurt, učitel, spisovatel a redaktor († 30. března 1890) 1833 Rudolf Thurn-Taxis, šlechtic, právník a mecenáš († 3. července 1904) Václav Křížek, pedagog, vlastenec, politik a kulturní organizátor († 4. června 1881) 1842 – Karel Konrád, kněz, historik české duchovní hudby († 3. listopadu 1894) 1845 Bohumír Roubalík, malíř a ilustrátor († 17. března 1928) Prokop Josef Baudyš, římskokatolický duchovní († 24. ledna 1905) 1852 – Matěj Hlaváček, podnikatel, mecenáš a starosta Košíř († 6. října 1897) 1854 – Jan Antonín Dobřenský, rakouský šlechtic a český politik († 24. ledna 1900) 1863 – Konrád Martínek, rakousko-český politik († 28. února 1916) 1865 – Ondřej Schrutz, profesor epidemiologie a dějin lékařství († 28. prosince 1932) 1870 – František Karel Studnička, lékař, biolog, anatom, histolog, embryolog, historik vědy, překladatel († 2. srpna 1955) v Praze 1871 – Emanuel Kejmar, československý politik († ?) 1872 – František Rous, sochař († 27. července 1936) 1873 – Bohumil Jakubka, československý politik († ?) 1877 – Nikolaj Jefgrafovič Osipov, český psychiatr ruského původu († 19. února 1934) 1879 – Zdeněk Bažant, profesor stavební mechaniky, rektor ČVUT († 1. září 1954) 1880 – Oldřich Hujer, lingvista a indoevropeista († 4. června 1942) 1881 – Emanuel Kejmar, politik a poslanec Národního shromáždění († 21. února 1951) 1888 – Jan Böhm, zahradník a pěstitel růží († 4. dubna 1959) 1890 – Karel Hansa, cestovatel a spisovatel († 1951) 1892 Leopold Heyrovský, právník a entomolog († 29. června 1976) Augustin Kubát, politický komunistický vězeň († 16. května 1970) 1893 – Konrád Jaroslav Hruban, odborník na železobetonové stavby († 26. srpna 1977) 1895 – Ludvík Svoboda, generál a prezident († 20. září 1979) 1897 – Josef Hejret, československý diplomat († 1951) 1898 – František Bürger-Bartoš, československý legionář na italské frontě († 15. října 1964) 1900 – Dušan Polívka, lékař a přednosta plzeňské fakultní nemocnice († 4. listopadu 1983) 1905 – Jan Jůzl, malíř († 22. července 1976) 1907 – Petr Czernin, česko-rakouský šlechtic († 31. října 1967) 1908 Bohuslav Karlík, československý kanoista, olympijský vítěz († 29. září 1996) Eduard Tomáš, mystik, jogín a spisovatel († 26. května 2002) 1909 František Pažout, botanik a pěstitel kaktusů († 1975) Miroslav Homola, herec a operetní zpěvák († 24. října 1983) Eva Kamínková, klasická filoložka († 6. dubna 1982) 1910 – Karel Mrázek, vojenský pilot za druhé světové války († 5. prosince 1998) 1912 Bohuslav Březovský, spisovatel († 24. června 1976) Stanislav Fejfar, stíhací pilot († 17. května 1942) 1914 – Karel Polata, hudební skladatel a dirigent († 29. března 1974) 1920 – Antonín Vězda, lichenolog († 10. listopadu 2008) 1921 – Mojmír Povolný, předseda Rady svobodného Československa († 21. srpna 2012) 1922 Ilja Hurník, spisovatel, klavírista, hudební skladatel a pedagog († 7. září 2013) Erich Pepřík, římskokatolický kněz z Kroměříže († 9. dubna 2017) 1928 – Marie Kaplanová, křesťanská aktivistka († 23. dubna 2014) 1938 – Jan Šolc, vysokoškolský učitel,občanský aktivista a politik 1940 – Josef Ježek, politik a poslanec 1944 Jiří Bureš, duchovní církve československé husitské a politik († 7. dubna 2010) Vlasta Čiháková-Noshiro, historička umění a orientalistka 1945 – Ladislav Kantor, zpěvák, hudební publicista, režisér a politik († 26. července 2015) 1946 – Pavel Pokorný, klávesista, kytarista, houslista a zpěvák 1947 Jaroslav Kubín, politik a advokát Jiří Lechtýnský, šachista 1948 – Zdeněk Koubek, fotbalový obránce 1952 – Tomáš Mlynkec, dramatik a spisovatel 1954 – Eva Hauserová, novinářka, spisovatelka, překladatelka, feministka († 22. prosince 2023) 1957 Petr Janečka, fotbalista Tomáš Kladívko, politik 1958 – Irena Fleissnerová, olympijská plavkyně 1959 – Vladimír Budinský, inženýr a politik, ministr dopravy 1960 – Pavel Řežábek, ekonom 1962 – Jana Drápalová, politička a ekoložka 1964 – Petr Chaloupský, varhaník a hudební skladatel 1968 – Martin Bareš, profesor neurologie 1972 – Karel Březina, politik 1973 – Jiří Junek, politik a ředitel muzea ve Vysokém Mýtě 1983 – Jan Gemrot, malíř 1985 – Štěpán Dvořák, hasič a ultramaratonec 1995 – Gregor Bauer, herec
Svět náhled|upright|Lope de Vega (* 1562) náhled|upright|Franz Xaver Gruber (* 1787) náhled|upright|Karl Benz (* 1844) náhled|upright|Joe DiMaggio (* 1914) náhled|upright|Jill Hennessy (* 1968) 1330 – Ludvík II. Flanderský, hrabě z Flander, Rethelu a Nevers († 30. ledna 1384) 1454 – Kateřina Cornaro, kyperská královna († 10. července 1510) 1562 – Lope de Vega, španělský básník († 27. srpna 1635) 1593 – Alain de Solminihac, francouzský římskokatolický kněz, biskup, blahoslavený († 31. prosince 1659) 1609 – Henrietta Marie Bourbonská, anglická královna († 10. září 1669) 1638 – Kateřina z Braganzy, anglická královna († 30. listopadu 1705) 1722 – Heinrich Johann Nepomuk von Crantz, lucemburský botanik († 18. ledna 1799) 1738 – Thomas Abbt, německý filosof a matematik († 3. listopadu 1766) 1743 – William Henry, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu, britský princ († 25. srpna 1805) 1763 – Jean-Germain Drouais, francouzský malíř († 15. července 1788) 1783 – Christian Andreas Zipser, pedagog, mineralog, geolog, vlastivědný pracovník, organizátor vědeckého života a entomolog († 20. února 1864) 1787 – Franz Xaver Gruber, rakouský skladatel, autor koledy Tichá noc († 7. června 1863) 1810 – Nikolaj Ivanovič Pirogov, ruský vědec, chirurg († 5. prosince 1881) 1814 – Julius Robert von Mayer, německý fyzik a lékař († 20. března 1878) 1816 – Lewis Morris Rutherfurd, americký advokát a astronom († 30. května 1892) 1835 – Andrew Carnegie, americký průmyslník a filantrop († 1919) 1837 – Adolf Peter Záturecký, slovenský pedagog, sběratel slovenské lidové slovesnosti († 1. června 1904) 1844 – Karl Benz, německý automobilový konstruktér († 1929) 1845 – José Maria de Eça de Queirós, portugalský spisovatel, publicista a diplomat († 16. srpna 1900) 1848 – María Catalina Irigoyen Echegaray, španělská řeholnice, blahoslavená († 10. října 1918) 1850 – Vasyl Davydjak, rakouský řeckokatolický duchovní a politik rusínské národnosti († 10. února 1922) 1852 – Jan Salvátor Toskánský, rakouský arcivévoda († ? 1890) 1853 – Jozef Škultéty, slovenský literární kritik, historik, jazykovědec († 19. ledna 1948) 1855 – Catalina Calpe Ibáñez, španělská řeholnice a mučednice († 20. listopadu 1936) 1858 – Léon Serpollet, francouzský podnikatel a konstruktér († 11. února 1907) 1861 – József Rippl-Rónai, maďarský malíř († 23. května 1927) 1868 – Arnošt Ludvík Hesenský, poslední velkovévoda hesenský († 9. října 1937) 1870 – Maurice Denis, francouzský malíř († 13. listopadu 1943) 1871 – Moritz Jakob Freiherr Daublebsky von Sterneck, rakouský šlechtic († 2. března 1917) 1873 – Moše Novomejskij, sionistický aktivista a průmyslník († 27. března 1961) 1875 – Adelaide Hanscomová Leesonová, americká umělkyně a fotografka († 19. listopadu 1931) 1876 – Viktorie Melita Sasko-Koburská, velkovévodkyně hesenská a ruská velkokněžna († 2. března 1936) 1880 – Leonard Woolf, anglický politický teoretik, spisovatel a nakladatel († 14. srpna 1969) 1881 – Angelo Giuseppe Roncali, později papež Jan XXIII. († 3. června 1963) 1883 – Branko Lazarević, srbský literární kritik († 6. října 1968) 1885 – Alexander Cadogan, britský diplomat a šlechtic († 9. července 1968) 1887 – Nikolaj Ivanovič Vavilov, sovětský biolog († 26. ledna 1943) 1889 – Jan Berzin, šéf sovětské vojenské rozvědky († 29. července 1938) 1892 Arthur Blackburn, australský voják, právník a politik († 24. listopadu 1960) Fran Krašovec, slovinský fotograf († 15. ledna 1969) 1895 Wilhelm Kempff, německý klavírista, varhaník a skladatel († 23. května 1991) Anastáz Ivanovič Mikojan, sovětský státník arménského původu († 21. října 1978) 1897 – Kurt Bauch, německý historik umění († 1. března 1975) 1898 – Štefan Haščík, československý politik a ministr obrany Slovenského státu († 1985) 1899 – Väinö Kokkinen, finský zápasník († 27. srpna 1967) 1900 – Rudolf Höss, válečný zločinec, velitel koncentračního tábora Osvětim († 16. dubna 1947) 1901 Arthur Liebehenschel, velitel vyhlazovacích táborů Auschwitz-Birkenau a Majdanek († 28. ledna 1948) Fernando Tambroni, premiér Itálie († 18. února 1963) 1902 – Eddie Shore, kanadský hokejista († 16. března 1985) 1903 – William DeHart Hubbard, americký olympijský vítěz ve skoku do dálky 1924 († 23. června 1976) 1904 – Lillian Copelandová, americká olympijská vítězka v hodu diskem († 7. července 1964) 1906 – Karl Waldbrunner, rakouský politik († 5. června 1980) 1908 – Ťia Lan-pcho, čínský paleontolog († 8. července 2001) 1911 – Kurt Lütgen, německý spisovatel († 25. června 1992) 1914 Joe DiMaggio, americký baseballový hráč († 8. března 1999)