Poprad () je okresní město na severovýchodě Slovenska, v Prešovském kraji, 70 km západně od Prešova na stejnojmenné řece v Popradské kotlině. V roce 2015 zde žilo přes 52 000 obyvatel a bylo tak 10. největším slovenským městem. Město Poprad leží pod Tatrami a proto se nazývá i Vstupní brána do Vysokých Tater.
Historie Od dob stěhování národů bylo okolí dnešního Popradu osídleno Slovany. První písemná zmínka pochází z 16. března 1256 v darovací listině uherského krále Bély IV. Ve 13. století město kolonizovali Němci (1244/1268 villa Theutonicalis, 1256 Poprad), kteří postupně získali převahu (1300 Popprat, 1310 Villa Tedescha, 1328 Teutschendorff, 1346 Popradzaza) a stal se na čtyři století německým. V letech 1344–1412 patřil Poprad do Provincie 24 spišských měst a mezi lety 1412–1772 patřil Polsku jako Spišská zástava. V 17. století začal počet Němců klesat. V roce 1812 zde vznikl pivovar. V roce 1871 byla vybudována Košicko-bohumínská dráha. V 1. polovině 20. století zde vznikla vagónka.
Po vzniku Československé republiky Polsko obsadilo Oravu a Spiš. 24. prosince 1918 bylo v Popradu uzavřeno příměří a vytyčena demarkační linie a v lednu 1919 byla sporná území pod československou kontrolou. V roce 1921 zde stálo 276 domů a žilo zde 2881 obyvatel, z toho 1263 Čechoslováků, 1002 Němců, 249 Maďarů a 127 Židů. V roce 1927 se bylo přemístěno sídlo okresu, které bylo dosud ve Spišské Sobotě. V roce 1946 byla k městu připojena sousední Spišská Sobota, která se pak stala městskou částí.
V roce 1942 byl ve městě zřízen sběrný tábor pro Židy a 25. března 1942 byl odtud vypraven jejich první transport do Osvětimi. Poprad byl osvobozen 28. ledna 1945 a po válce se s rozvojem zimních sportů stal výchozím bodem pro výpravy do Vysokých Tater. Na přelomu 50. a 60. let 20. století nastal rozvoj města podmíněný také rozhodnutím komunistického zřízení o sloučení okresů Kežmarok a Poprad. Roku 1999 Poprad neúspěšně kandidoval na pořádání Zimních olympijských her 2006.
Městské části V roce 1946 byl k Popradu administrativně připojeny okolní hornospišská města a obce, které dnes tvoří místní městské části:
Poprad Spišská Sobota Veľká Stráže pod Tatrami Matejovce Kvetnica
Náboženství Ve měste působí Římskokatolická církev, Evangelická církev augsburského vyznání, Řeckokatolická církev, Pravoslavná církev, Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů, Církev adventistů sedmého dne, svědkové Jehovovi a Křesťanské společenství Milost.
Poprad Konkatedrála Sedmibolestné Panny Marie (římskokatolický) Kostel svatého Jiljí (římskokatolický) Kostel svatých Cyrila a Metoděje (římskokatolický) Chrám svatých Petra a Pavla (řeckokatolický) Chrám Povýšení svatého Kříže (pravoslavný) Kostel Svaté Trojice (luterský) Sál království svědků Jehovových Modlitebna KS Milost
Velká Kostel svatého Jana (římskokatolický – salesiáni) Kostel Svaté Trojice (luterský) Modlitebna Bratrské jednoty baptistů
Spišská Sobota Kostel svatého Jiří (římskokatolický) Luterský kostel
Matejovce pri Poprade Kostel svatého Štěpána (římskokatolický) Luterský kostel
Stráže pod Tatrami Kostel svatého Jana Křtitele (římskokatolický) Luterský kostel
Kvetnica Kostel svaté Heleny (římskokatolický)
Doprava
Silniční doprava Z Popradu vedou silnice směrem na Polsko (66), Starou Ľubovňu (66/77), do Vysokých Tater (534) a přes Vernár (66) do Banské Bystrice či Rožňavy. V roce 2008 byl dokončen úsek dálnice D1 Mengusovce – Jánovce, který je částí evropské silnice E50. Městskou hromadnou dopravu zajišťuje 8 linek. V letech 1904–1906 byla mezi Popradem a Starým Smokovcem provozována trolejbusová doprava.
Železniční doprava Železniční stanice Poprad-Tatry leží na trati Košice–Žilina. Z této tratě odbočují železniční tratě:
Poprad-Tatry – Starý Smokovec – Štrbské Pleso (trať je v jízdním řádu pro cestující označená jako trať číslo 183) Poprad-Tatry – Studený Potok – Plaveč / Tatranská Lomnica (trať je v jízdním řádu pro cestující označená jako trať číslo 185)
Historie železniční dopravy Trať Košice–Žilina byla vybudována v letech 1870–1872 jako součást Košicko-bohumínské dráhy. Z Popradu do Žiliny bylo první železniční spojení 8. prosince 1871. V roce 1892 byla vybudována trať do Kežmarku a roku 1908 do Starého Smokovce v rámci Tatranské elektrické železnice.
Letecká doprava Mezinárodní letiště Poprad – Tatry bylo vybudováno v roce 1938 a od roku 1943 je zde provozována pravidelná doprava. Leží 4 km severozápadně od centra města ve výšce 718 m n. m. a je nejvýše položeným letištěm pro střední a krátké lety ve střední Evropě. V roce 2015 odbavilo 85 100 cestujících.
Pamětihodnosti
V historickém centru Popradu je nejvýznamnější památkou gotický kostel svatého Jiljí (také uváděn jako kostel svatého Egídia) postavený na místě staršího kostela stejného zasvěcení. Poprvé byl písemně zmíněn v roce 1326. Uvnitř je renesanční křtitelnice z roku 1646. Vedle kostela stojí renesanční zvonice ze 16. století. Na opěrné zdi kostela je umístěn pamětní deska připomínající, že při okupaci Popradu sovětskými vojsky byl zastřelen Jozef Bonk. Kostel sv. Trojice z let 1829–1834 patří Evangelické církvi augsburského vyznání, jednolodní klasicistní stavba s emporami na bočních stranách. Oltář s obrazem Ukládání Krista do hrobu, stejně jako kazatelna, pochází z doby kolem roku 1838 V parku u nádraží v Popradu je pomník na památku Rudé armády, která město osvobodila v lednu 1945. Na Velickém náměstí je památník Nespravedlivě umučených. Na největším hřbitově ve Velké je památník umučených v gulazích. Při letišti je nedávno obnoven památník SNP. Na nádraží na prvním nástupišti je pamětní tabule na první slovenský transport židovských žen a dívek do koncentračního tábora. Podobná tabule je i na synagoze v centru města.
Pamětihodnosti v městské části Spišská Sobota Centrum městské části Spišská Sobota je od roku 1950 městská památková rezervace
Kostel sv. Jiří ve Spišské Sobotě připomínaný v roce 1273, přestavěný jako síňové dvoulodí ve slohu pozdní gotiky do roku 1464. Počátkem 16. století byla přistavěna kaple sv. Anny a sakristie, v roce 1598 pak samostatně stojící renesanční zvonice. Hlavní oltář od Mistra Pavla z Levoče pochází z roku 1516. Varhany z roku 1662 mají 814 píšťal Mariánský morový sloup Na náměstí ve Spišské Sobotě je umístěn obelisk na památku revoluce z roku 1848 a na památku padlých v 1. světové válce
Muzea a stálé expozice
Podtatranské muzeum v Popradě Podtatranské múzeum v Popradě, pobočka Spišská Sobota Scherfelův dům, expozice věnovaná A. V. Scherfelovi
Významné osobnosti
Rodáci Lukáš Borzík – slovenský skladatel současné vážné hudby Jan Brokoff – barokní sochař a řezbář Tomáš Džadoň – slovenský umělec Lukáš Fabinus Popradský – lektor školy v Prešově, autor první knihy na Slovensku – Exempla declinationum et conjugationum (1573) Mária Gallíková – slovenská malířka Ján Gallovič – slovenský herec Soňa Godarská – slovenská operní pěvkyně-sopranistka Milan Hamada – slovenský literární teoretik a kritik Peter Hámor – horolezec (pokořitel 12 osmitisícovek) Daniela Hantuchová – slovenská tenistka Pavol Hurajt – slovenský biatlonista János Husz – evangelický kněz a entomolog – lepidopterolog Vojtech Husz – botanik Miroslav Ihnačák – bývalý slovenský hokejový útočník Matej Jurčo – slovenský profesionální cyklista Milan Karabín – bývalý předseda Nejvyššího soudu Slovenské republiky Andrej Kiska – prezident Slovenské republiky, filantrop Peter Klouda – slovenský hokejový útočník Konex, vlastním jménem Daniel Galovič – hip-hopový producent, DJ a raper Tibor Kovalík – akademický malíř, organizátor kulturního života Slováků v Kanadě Arne Kroták – slovenský hokejový útočník Miroslav Lajčák – ministr zahraničních věcí SR Gedeon Majunke – slovenský architekt Walter Marx – slovenský sáňkař Michal Malák – slovenský běžec na lyžích Ľubomír Mick – slovenský sáňkař Martin Novák – slovenský spisovatel Martin Otčenáš – slovenský běžec na lyžích Hugo Payer – učitel, publicista, spoluzakladatel a místopředseda Karpatského spolku Ľubomír Pichoňský – bývalý slovenský hokejový útočník Igor Rataj – slovenský hokejový útočník Aurel Viliam Scherfel – lékárník, botanik, chemik Jaroslav Slávik – slovenský sáňkař Ján Smolko – bývalý slovenský hokejový obránce Stanislav Sulkovský – klavírista Patrik Ščibran – slovenský hokejový obránce Július Šupler – slovenský hokejový trenér Roman Tomas – slovenský hokejový útočník Karol Toperczer – klavírista Miloslav Turzák – slovenský malíř Jiří Vala – český herec Habart Wittlinger – bývalý slovenský hokejový útočník
Studovali zde Ľudovít Kubáni – slovenský básník, prozaik, literární kritik a dramatik. Elena Maróthy-Šoltésová – slovenská prozaička, redaktorka a publicistka. Peter Bondra – slovenský hokejový útočník. Rudolf Chmel – slovenský politik. Zora Kolínska – slovenská zpěvačka a herečka. Michal Sýkora – bývalý předseda ZMOS. Alexandra Pavelková – slovenská spisovatelka sci-fi literatury, recenzentka a překladatelka. Teofil Klas – slovenský básník a překladatel, tajemník Spolku slovenských spisovatelů.
Působili zde Štefan Mnoheľ – slovenský kněz, politik a publicista. Štefan Strážay – slovenský básník. Ľubomír Goč – slovenský malíř. Jozef Majkut – slovenský akademický malíř.
Sport HK Poprad – v současnosti hraje Slovenskou extraligu FK Poprad – v současnosti hraje 2. slovenskou fotbalovou ligu
Galerie
Odkazy
Reference
Související články Seznam měst na Slovensku Popradský Lenin
Literatura Miriam LENGOVÁ, Remeslo, cech a obchod na Spiši do polovice 17. storočia. Marenčinprint Bratislava 2017 Kolektiv autorů, editor Ivan Chalupecký, Dejiny Popradu. Košice 1998
Externí odkazy
Oficiální stránky města Popradu
Poprad na Youtube
Kategorie:Obce v okrese Poprad Kategorie:Okresní města na Slovensku Kategorie:Města v regionu Spiš