Třebenice () jsou město v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Nachází se asi šest kilometrů jihozápadně od Lovosic. Katastrální výměra města měří 21,86 km². Ve městě a jeho částech žije  obyvatel.

Název Název města je odvozen ze jména Třeben ve významu ves lidí Třebenových. V písemných pramenech se název objevuje ve tvarech: Trebenici (okolo 1227), Trebenycz (1352–1396), Trziebenicz (1396), Trzebenicz (1397), Trzebenicze (1463), „w Trzebeniczych“ (1545), „z mčka Tržebenicz“ (1631), Tržebenicze (1631) a Třebenice nebo Trebnitz (1848).

Historie Krajina v okolí Třebenic patřila od první čtvrtiny dvanáctého století svatojiřskému klášteru v Praze. Její držení potvrdil roku 1224 také král Přemysl Otakar II. První písemná zmínka o městě pochází z doby okolo roku 1227. Roku 1299 byly Třebenice trhovou vsí, jejíž rychtář a radní dostali od Václava II. hrdelní právo. Zřejmě už tehdy byly městečkem, ale poprvé tak byly označeny v privilegiu Karla IV., kterým panovník roku 1352 povolil prodej soli v Třebenicích městu Louny. Ovšem od konce třináctého století byly Třebenice střediskem církevní správy (děkanát doložen k roku 1352) a profitovaly z polohy na cestě spojující Litoměřice a Lovosice s Bílinou.

Jádrem městečka se stalo protáhlé Paříkovo náměstí s kostelem Narození Panny Marie. Později vzniklo západně od něj menší předměstské Havlíčkovo náměstí s drobnější venkovskou zástavbou. Opevnění městečko nikdy nemělo.

Král Zikmund v roce 1423, na žádost Jana Kaplíře ze Sulevic, povolil zřídit městskou radu s dvanácti konšeli, z nichž se volil purkmistr. Městská rada vykonávala i soudní pravomoc. Městečko získalo také pečeť, v jejímž štítě měl být znak Jana Kaplíře. Od roku 1507 mohly Třebenice vybírat clo, jehož výnos měli měšťané využít k opravám silnic a budov. Městečko mělo také várečné právo, potvrzené abatyší Dorotou z Krumlova roku 1575.

Dne 19. prosince 1898 byly Třebenice zapojeny do železniční sítě, zahájením provozu na železniční trati Čížkovice–Obrnice. Roku 1896 vznikla továrna na zpracování ovoce na jihovýchodním okraji města. Fungovala ještě ve dvacátých letech dvacátého století. V té době byl v Třebenicích také pivovar, šest mlýnů, velkostatek, dvě ovocnářská družstva, brusírna granátů, živnostenská a občanská záložna a dvě živnostenské pokračovací školy.

Přírodní poměry Město stojí v údolí Modly na rozhraní Českého středohoří a Dolnooharské tabule. Podél Loucké, Masarykovy a Tyršovy ulice vede hranice chráněné krajinné oblasti České středohoří. V okolí města se vyskytují české granáty.

Obyvatelstvo + Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Třebenice 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 1 429 1 454 1 476 1 722 2 214 2 153 2 035 1 454 1 566 1 484 1 529 1 396 1 333 1 478 1 412 Domy 247 253 258 265 291 316 359 412 418 407 391 452 460 480 487

náhled|Částí města Mrsklesy, Medvědice, Lipá a Kocourov z vrcholu Plešivce

Náboženství V Třebenicích se nachází evangelický sbor, který byl založen roku 1928. Římskokatolická farnost v Třebenicích patří do litoměřické diecéze. V letech 1976–1977 a 1999–2004 zde působil jako farář lékař, kněz a kazatel Ladislav Kubíček. Dne 11. září 2004 se stal na třebenické faře obětí loupežné vraždy.

Městská správa Části města

Katastrální území Kocourov u Medvědic, Lhota u Medvědic, Medvědice a Mrsklesy společně tvoří exklávu města (nesousedí s ostatními).

Od 1. července 1975 do 28. února 1990 k městu patřily i Jenčice a od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 také Obřice.

Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. května 2022.

Pamětihodnosti

Na Paříkově náměstí stojí kostel Narození Panny Marie. V bývalém evangelickém kostele v Třebenicích je Muzeum českého granátu s mnoha historickými i soudobými šperky, do kterých byly tyto kameny vsazeny. Součástí sbírek je i největší v Čechách nalezený pyrop o váze 2,642 gramů a kopie granátových šperků místní šlechtičny Ulriky von Levetzow, poslední lásky básníka Johanna Wolfganga Goethe. Nad městem se tyčí vrch Košťál se zříceninou hradu Košťálov.

Osobnosti František Pettrich (1770–1844), sochař a profesor na Akademii v Drážďanech Václav Pařík (1839–1901), městský lékař a regionální politik s velkými zásluhami o povznesení české kultury na Třebenicku Josef Horký (1889–1943), římskokatolický kněz, farář farnosti Třebenice v litoměřické diecézi. V roce 1941 přišel jako vězeň do koncentračního tábora v Dachau, kde byl vybrán jako objekt k experimentům s malárií. Na následky těchto maláriových pokusů zemřel. Jaroslav Křenek (1890–1964), spisovatel Ladislav Emanuel Drahoš (1897–1976), Fotograf, zakladatel Muzea českého granátu v Třebenicích, propagátor Českého Středohoří a blízký přítel malířů Emila Filly, Františka Hory, Václava Rabase a dalších. Zrestauroval úmrtní světničky Ulriky von Lewetzow v Muzeu českého granátu. František Hora (1913–2004), akademický malíř a výtvarník Jaro Křivohlavý (1925–2014), psycholog, popularizátor psychologie a v letech 1969 až 1984 člen Synodní rady Českobratrské církve evangelické Miloslav Racek (1925–1980), pedagog, historik umění, archeolog Ladislav Kubíček (1926–2004), katolický kněz a lékař Jaroslav Brabec (1949–2018), atlet, trenér a representant Československa ve vrhu koulí

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Města v okrese Litoměřice Kategorie:Obce v okrese Litoměřice Kategorie:Sídla v Dolnooharské tabuli Kategorie:Sídla v Českém středohoří Kategorie:Sídla v CHKO České středohoří Kategorie:Drak ve znaku Kategorie:České středohoří – Dolní Poohří Kategorie:Integro - Západ Českého středohoří - Poohří Kategorie:Sdružení obcí pro nakládání s odpady Kategorie:Litoměřická vinařská podoblast