náhled|Boží oko na jednodolarové bankovce, podle některých známka spolupráce zakladatelů USA se zednářskými spolky
Konspirační teorie (spiklenecká teorie, teorie spiknutí, konspiracionismus) jsou taková vysvětlení události nebo situace, která se odvolávají na spiknutí mocných skupin, často s politickou motivací, i když podle věrohodných zdrojů jsou mnohem pravděpodobnější jiná vysvětlení. Termín má negativní konotaci, protože konspirační teorie se odvolává na spiknutí bez dostatečných důkazů o jeho existenci. Konspirační teorie se netýká skutečného nebo realisticky možného spiknutí, nýbrž hypotetického spiknutí se specifickými charakteristikami, v jaké nevěří většina odborníků (např. vědců nebo historiků), kteří jsou kvalifikovaní k posouzení dané záležitosti.
Konspirační teorie v zásadě nejsou falzifikovatelné a bývají posilovány důkazy v kruhu; důkazy proti konspiraci i absenci faktů svědčících pro ni si mohou přívrženci konspirační teorie vyložit jako důkaz její pravdivosti, protože tyto důkazy jsou podle nich zfalšovány původci spiknutí. Některé konspirační teorie jsou spíše otázkou víry než něčím, co lze dokázat nebo vyvrátit. Jiné jsou založeny pouze na indiciích a nepřímých důkazech. Výzkumy naznačují, že konspirační představy – víra v konspirační teorie – mohou být psychologicky škodlivé nebo patologické a že korelují s psychologickou projekcí, paranoiou a machiavelismem. Psychologové připisují nalézání konspirace tam, kde žádná není, psychickému jevu zvanému iluzorní vnímání vzorců.
Historicky jsou konspirační teorie úzce spjaty s předsudky, hony na čarodějnice, válkami a genocidami. Často jim silně věří pachatelé teroristických útoků a jako ospravedlnění je používali Timothy McVeigh a Anders Breivik stejně jako vlády nacistického Německa, Sovětského svazu a Turecka. Popírání nemoci AIDS vládou Jihoafrické republiky, motivované konspiračními teoriemi, způsobilo podle odhadů 330 000 úmrtí na AIDS. Hnutí QAnon a popírání výsledků prezidentských voleb ve Spojených státech v roce 2020 vedlo v roce 2021 k útoku na Kapitol Spojených států. Kvůli víře v konspirační teorie o geneticky modifikovaných potravinách vláda Zambie odmítla potravinovou pomoc během hladomoru v době, kdy v zemi trpěly hladem 3 miliony lidí. Konspirační teorie jsou významnou překážkou zlepšení veřejného zdraví: mimo jiné podporují odpor k očkování a fluorizaci vody a jsou spojovány s výskytem nemocí, kterým lze předcházet očkováním. Mezi další dopady konspiračních teorií patří snížení důvěry ve vědecké důkazy, radikalizace a ideologické posilování extremistických skupin a negativní důsledky pro ekonomiku.
Konspirační teorie se od konce 20. století staly běžným jevem v masových médiích. Jsou rozšířené po celém světě a často se jim běžně věří, některým z nich dokonce věří většina populace v některých státech. Přesto se nezdá, že by víra v konspirační teorie na Západě výrazně rostla.https://phys.org/news/2022-07-beliefs-conspiracy-theories.html - Beliefs in conspiracy theories may not be increasing Mezi zásahy, které mají snížit výskyt konspiračních přesvědčení, patří udržování otevřené společnosti a zlepšování schopností analytického myšlení široké veřejnosti.
Charakteristika Daniel Pipes definuje konspirativismus jako „mentalitu, tendenci hledat klíč k dění v působení skrytých sil, víru ve spiknutí jako hybnou sílu historie“.Pipes 2003
Konspirativistický názor předpokládá svět, který se řídí plánem. To se projevuje ve třech podstatných principech obsažených v téměř každé konspirační teorii:Barkun 2003, s. 3 Nic se neděje náhodně. Příčinou významných událostí nemůže být náhoda. Zdání klame. Spiklenci důmyslně zakrývají svou identitu nebo činnost. Všechno souvisí se vším. Skryté souvislosti lze odhalit propojením zdánlivě nesouvisejících informací.
Další dva společné znaky jsou zřejmé pro dvě skupiny konspiračních teorií (které se ale více nebo méně překrývají a také oba znaky mají společnou podstatu). Do první skupiny zahrňme např. tvrzení o tom, že Země je plochá, boj proti očkování, tvrzení o tom, že Američané nebyli na Měsíci, strašení údajnou zhoubností internetových sítí 5G ad. Druhou skupinu tvoří např. teorie o tom, že teroristické útoky 11. září 2001 spáchali sami Američané, Chemtrails, zpochybňování práce BIS, tvrzení dr. Judy Mikovits o jejím věznění v USA bez obvinění, o prohlídce domu bez příkazu a o zatknutí bez zatykače (Video Mikovits) apod.
Pro první skupinu teorií je typické odmítnutí vědy (jako celku, který je lidstvem spojitě vyvíjen od starověku, intenzivně pak v posledních několika staletích).
Paradoxní je, že vyznavači těchto teorií mohou na jedné straně přijímat třeba fungování mobilu, auta, mikrovlnné trouby, léčbu antibiotiky nebo RTG vyšetření a přitom na druhé straně odmítat kulatý tvar naší Země nebo znalosti o očkování, přestože všechny tyto věci jsou součástí nerozlučně propojené soustavy přírodních věd.
Výše uvedenou druhou skupinu konspiračních teorií spojuje nedůvěra ve fungování a záruky demokratické společnosti.
Také demokracie se spojitě vyvíjí od starověku a intenzivně v posledních stoletích, vyvinuly se v ní instituce pro ochranu práv občanů (nezávislé soudy, média veřejné služby, svobodné volby, právo na spravedlivý proces ad.) A stejně jako u první skupiny platí, že vyznavači těchto teorií mohou na jedné straně využívat výhod života v demokratické společnosti (svoboda slova, osobní vlastnictví, svoboda pohybu) a na druhé straně věřit tvrzením z konspiračních teorií: že v takové společnosti by bylo možné fingovat krvavé atentáty, že by vlády chtěly a mohly vypouštět jedy nebo ohlupující látky z letadel, nebo že by kdokoliv mohl být v demokratické zemi odsouzen a uvězněn bez obvinění a procesu, aniž by se to dřív nebo později neodhalilo díky nezávislým médiím a politické opozici.
Společným jmenovatelem těchto dvou znaků tedy je neznalost nebo odmítnutí faktů o fungování a vývoji těchto dvou důležitých oblastí našeho života, vědy a společnosti.
Teorii spiknutí nelze falzifikovat, čímž ji lze odlišit od racionální kritiky. Teorie spiknutí je uzavřený systém idejí; zastánci konspiračních teorií odmítají protichůdné důkazy s tím, že jsou nedůvěryhodné, protože je mohli podvrhnout samotní spiklenci.Barkun 2003, s. 7
Petr Zídek soudí, že k přitažlivosti konspiračních teorií přispívá touha po nalezení jednoduché příčiny komplikovaných a těžko vysvětlitelných událostí,Zídek 2009 a poznamenává, že „[s]piklenecké teorie je velmi obtížné racionálně vyvracet, protože pracují s neverifikovatelnými fakty, volně směšují pravdu a fikci, pomíjejí vše, co jim protiřečí, a ze správných předpokladů odvozují falešné důsledky.“
Dějiny
Původ konspiračních teorií Podle skeptiků z klubu Sisyfos kořeny prvních konspirační teorií sahají až k Velké francouzské revoluci, nicméně podobné společenské jevy se objevovaly v podobě mýtů a fám již dlouho předtím. Zdrojem obecně je zkratkovité hledání příčiny společenských jevů. V tom je dílčím projevem obecné lidské tendence přičítat jevy a události světa působení osob, která je pak zdrojem pověr.
První známou publikovanou konspirační teorií jsou Paměti ukazující dějiny jakobínství (), jejichž první svazek vydal v roce 1798 jezuita Augustin Barruel. Francouzskou revoluci považoval za spiknutí zednářů, bavorských iluminátů a osvícenských filozofů. Všeobecně známý pamflet Protokoly sionských mudrců z roku 1903 pak popisuje židovské spiknutí, jehož cílem má být ovládnutí světa.
Příchod masmédií V době, kdy byla masová média převážně státní, vznikaly také konspirační teorie předpokládající využití politické cenzury, například popírání holocaustu.
Konspirační teorie se před masovým rozšířením internetu a kabelové televize šířily hlavně tištěnou formou v okrajových malonákladových publikacích. Podle politologa Michaela Barkuna konspirační teorie, jež byly omezené na okrajové publikum, pronikají zhruba od 90. let 20. století do mainstreamu a populární kultury. (Příkladem mohou být televizní seriál Akta X nebo thrillery Dana Browna.) Zejména Internet má na šíření konspiračních teorií velký vliv: nejen značně usnadňuje sdílení textů, ale také přispívá k tomu, že dosud oddělené konspirace se propojují do „superkonspirací“.Barkun 2003, s. 6 Barkun definuje superkonspirace jako složené konstrukce, ve kterých je hierarchicky propojeno více konspirací. Na vrcholu konspirativní hierarchie je vzdálená, ale všemocná síla ovládající (silou či klamem) méně mocné aktéry. Příkladem takové superkonspirace je Nový světový řád
Moderní konspirační teorie Objevilo se několik teorií o závažných kauzách zdravotních ohrožení: Výskyty E.Coli v produktech řetězce Chipotle Mexican Grill měly být podle některých komentátorů cílenou biologickou zbraní a virus Zika byl způsoben zmutovanými komáry v britském výzkumném středisku Oxitec. Za úmrtími celebrit Prince a Merleho Haggarda podle jiné teorie stáli organizátoři Chemtrails, protože Prince stopy za letadly v jedné ze svých písní zmiňuje.
Jiné pochybnosti vyvolávají obavy o osobní soukromí. Magazín Fortune například na svých stránkách rozebral problémy ve statistikách, které měly vést k tajnému špehování díky technologiím Apple. Někteří zase varovali před spiknutím za Pokémon Go, herním hitem, který využívá map Google Earth a podle zastánců konspirační teorie má mapovat čínské armádní technologie.
Populární kultura mnohé konspirační teorie reflektuje a Flat Earth Society kupříkladu začala propagovat myšlenku placaté země. Přibrala také řady skeptiků, kteří se snaží poukázat na jednoduchost konstrukce konspirační teorie. YouTube vzdělávací kanály se v poslední době zapojily do veřejné diskuse, tím, jak se často soustředily na boření konspiračních teorií ohledně škodlivé vakcinace. Přestože počet lékařů, kteří by zastávali teorie jako spojení mezi autismem a vakcínami, je zanedbatelný, prezident USA Donald Trump vyjádřil v době volební kampaně podporu těmto hnutím na Twitteru. Někteří novináři uvádí, že vzestup Donalda Trumpa je právě mimo jiné spojen s možností zpochybňovat autority odborné veřejnosti pomocí těchto nových médií, které dávají prostor neodborným posudkům. Donald Trump podobně vystupoval proti zdraví-škodlivým modifikovaným potravinám a snahám o zastavení globálního oteplování, přestože u obojího vědecký konsensus jasně stojí na opačné straně.
Diskuse však neminuly ani české prostředí. V rozhovoru pro ČT z roku 2010 uvedl exministr zahraničí Karel Schwarzenberg, že za konspirační teorie považuje i spekulace ohledně účelu konferencí světových osobností Bilderberg. Bilderberg sice například uveřejňuje seznam pozvaných hostů, jelikož ale samotné prezentace nejsou veřejně přístupné, někteří kritici současného Západního světa, jako například Nigel Farage, začali prohlašovat, že na něm jsou schvalovány důležité dohody.
Nejznámější konspirační teorie
Jako konspirační bývají zpravodajci nejčastěji uváděny tyto konstrukty: Konspirační teorie o přistání Apolla Teorie o teroristických útocích 11. září 2001 Nový světový řád – teorie o mezinárodním spiknutí kolem největších událostí 20. století QAnon – volně propojené teorie krajní pravice (satanističtí pedofilové, sesazení prezidenta Donalda Trumpa…) Teorie spiknutí zednářů či iluminátů Konspirační teorie v náboženství Antisemitské teorie o spiknutí židů Teorie ohledně UFO a Oblasti 51 Teorie zpochybňující události kolem smrti Adolfa Hitlera, Michaela Jacksona, Elvise Presleyho, J. F. Kennedyho, Usámy bin Ládina nebo Alexandra Dubčeka ovládání lidí na dálku, např. projekt Projekt MK-Ultra
Psychologie konspiračních teorií náhled|249x249pixelů|Generalizované vnímání světa je jednou z příčin přijímání iracionálních konspiračních teorií.