Ejn ha-Šofet ( עֵין הַשּׁוֹפֵט, doslova „Soudcův pramen“ ,v oficiálním přepisu do angličtiny En HaShofet, přepisováno též Ein HaShofet) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Megido.
Geografie Leží v nadmořské výšce 264 metrů, v horách Ramat Menaše, cca 17 kilometrů východně od břehů Středozemního moře. Je situována v zemědělsky využívané a jen z menší části zalesněné pahorkatině. Poblíž obce začínají vádí Nachal Dalija, Nachal Šelef, Nachal Raz a Nachal Taninim směřující k západu. Na východ odtud stékají vádí Nachal Gachar a Nachal Zahora.
Obec se nachází cca 65 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 25 kilometrů jihojihovýchodně od centra Haify. Ejn ha-Šofet obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské. Oblast vádí Ara, kterou obývají izraelští Arabové, leží cca 7 kilometrů jižním směrem. Hřbet horského masivu Karmel, na kterém stojí drúzská sídla, se nachází 10 kilometrů severně odtud.
Obec Ejn ha-Šofet je na dopravní síť napojena pomocí lokální silnice číslo 672, jež propojuje všechny vesnice na Ramat Menaše a vede k severu, kde ústí do dálnice číslo 70. Spojení k východu, do Jizre'elského údolí, zajišťuje lokální silnice číslo 6953.
Dějiny Kibuc Ejn ha-Šofet byl založen v roce 1937. Šlo o opevněnou osadu typu Hradba a věž. Jejími zakladateli byla skupina židovských přistěhovalců z Polska, kterou doplnila skupina členů mládežnické levicové organizace ha-Šomer ha-Ca'ir tvořená severoamerickými Židy. Ti se zformovali již v předstihu do kolektivu a po pět let trénovali ve městě Chadera na založení vlastní vesnice. K zbudování Ejn ha-Šofet došlo 5. července 1937. Původně byla osada situována o něco východněji od dnešního kibucu, v místě zvaném Giv'at Džo'ara (גבעת ג'וערה). Po roce se osadníci přestěhovali do dnešní lokality.
Jméno vesnice je připomínkou soudce Nejvyššího soudu Spojených států amerických Louise Brandeise, který patřil k významným osobnostem americké židovské komunity.
Během války za nezávislost byl zdejší region dobyt izraelskými silami. Koncem 40. let 20. století měl kibuc Ejn ha-Šofet rozlohu katastrálního území 4 100 dunamů (4,1 kilometrů čtverečních).
V obci fungují zařízení předškolní péče a základní škola Omarim (עומרים) navštěvovaná i dětmi z okolních vesnic. Místní ekonomika je založena na průmyslu (včetně továrny na zpracování kovů) a zemědělství. Část obyvatel za prací dojíždí.
Demografie Obyvatelstvo kibucu Ejn ha-Šofet je sekulární. Podle údajů z roku 2014 tvořili populaci v Ejn ha-Šofet Židé – cca 700 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 800 osob).
Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě mírně rostoucím počtem obyvatel. K 31. prosinci 2014 zde žilo 819 lidí. Během roku 2014 registrovaná populace klesla o 1,2 %.
+ Vývoj počtu obyvatel Ejn ha-ŠofetRok194819611972198319952001200320042005200620072008200920102011201220132014Počet obyvatel 487 578 623 755 723 676 732 720 714 731 739 759 800 800 803 821 829 819
Odkazy
Reference
Související články kibuc
Externí odkazy
Oficiální profil obce na portálu Galil Oficiální profil obce na portálu Rom Galil Oficiální stránky obce
Kategorie:Oblastní rada Megido Kategorie:Kibucy Kategorie:Hradba a věž