Terezie Měchurová (10. ledna 1807 Praha– 18. srpna 1860 Děčín-Podmokly) byla manželkou českého historika a politika Františka Palackého.
Život 160px|vlevo|náhled|Antonín Machek: Terezie Palacká s dětmi Janem a Marií, asi 1837
Byla dcerou Jana Měchury, bohatého advokáta českých šlechticů a velkostatkáře, a jeho první manželky Marie (její otec byl bratrancem Jana Jeníka z Bratřic).http://urbanpeople.cz/archiv/cisla/5-2003-10/pruhled-do-zpusobu-zivota-prazske-mestanske-rodiny-mechurovy-a-palackeho-kolem-poloviny-19.-stoleti.html Ona i starší sestra Antonie byly vzdělané zejména v hudbě, obě hrály na harfu, starší bratr Leopold byl hudebním skladatelem. Měchura vedl kulturní salón v domě čp. 719/II v nynější Palackého ulici.
Mladý František Palacký se stal hostem u Měchurů díky své známosti s Leopoldem. Se sedmnáctiletou Terezií se poprvé setkal 26. června 1824 v předpokoji salónu, kde se ho zeptala památně zapsanými slovy: „Was wünschen Sie?“ I když měl zpočátku náklonnost spíše pro Antonii, zamiloval se do Terezie. Hleděl si získat srdce nejen jí, ale i jejího konzervativního otce, kterému zřejmě imponovaly Palackého styky s vysokou šlechtou, že se uvolil dát svou dceru nemajetnému liberálovi. Terezie se 20. října 1826 svěřila svému otci s láskou k Palackému. Měchura mu to oznámil ten stejný den, který se stal Palackému „nějšťastnějším z dosavadního života“.
Terezie měla velmi křehké zdraví. Měla vrozenou srdeční vadu a od dětství trpěla na další nemoci. Když rodinný lékař Měchurů Jan Theobald Held řekl Palackému, že se uchází o ruku dívky, která nikdy nebude zcela zdravá, František Palacký odpověděl: „Tím větší důvod, abych si ji vzal.“ Held mu tehdy radil, aby se oženil s Tereziinou sestrou Antonií.
Za Palackého se provdala v neděli 16. září 1827 v kostele v Předslavi na otcově otínském panství na Plzeňsku. Terezie do manželství přinesla věno a zázemí, které jejímu muži zajistilo nezávislost a možnost se plně věnovat pracovním a společenským povinnostem. V říjnu 1830 porodila syna Jana a v dubnu 1833 dceru Marii. Děti vychovávala v katolické víře, což byla podmínka sňatku, se kterou evangelík Palacký souhlasil. Jejich vzdělání měl na starosti Václav Vladivoj Tomek. Jan Palacký se dal na univerzitní dráhu botanického geografa. Marie Riegrová-Palacká byla manželkou Františka Ladislava Riegra, po ovdovění Palackého se dcera se zetěm stali jeho nejbližší rodinou. Rieger byl politickým nástupcem Palackého, Marie se věnovala filantropické péči o děti.
Terezie byla nakloněna vlasteneckým myšlenkám a uměla česky, ale její mateřský jazyk byla němčina a německy se mluvilo i v domácnosti Palackých. To vyvolávala nedůvěru a hořkost u obrozeneckých liberálů v čele s Josefem Jungmannem.Chaloupecký (1912), s. 92náhled|Hrob Františka a Terezie Palackých v Lobkovicích
Jejich manželství bylo převážně šťastné. I když František Palacký hodně cestoval, psal své ženě z cest dopisy, celkem jí poslal 502 dopisů. Vozil jí suvenýry a odvážel ji pravidelně na dovolenou ke Středozemnímu moři, na Azurové pobřeží, naposledy krátce před její smrtí byli již po několikáté v Nice (v korespondenci Palackého je město psáno italsky Nizza a v salónu Palackých dosud visí dobová litografie letoviska s tímto označením). Terezie Palacká zemřela na zpáteční cestě, při zastávce vlaku v železniční stanici Podmokly, podle textu parte "na vodnatelnost, způsobenou nemocí srdce...ve věku 53 let a 7 měsíců...".Národní muzeum, oddělení HM 1.2., text parte citován podle evidenční karty z kartotéky sbírky
Pohřbena byla v rodinné hrobce nově postavené na hřbitově u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Lobkovicích u Neratovic. Palačtí zde bydlívali v letních obdobích na zámku Lobkovice, který koupil Tereziin otec a později její syn odprodal zpět Lobkovicům. Do hrobky byl roku 1876 pohřben její manžel a později i obě děti.
Památky Jindřich Schödl: Zásnubní portrét, miniatura akvarelem na slonovině, Praha 1823 (protějšek k portrétu Františka Palackého, v koženém pouzdře); sbírka Národního muzea v Praze Antonín Machek: Podobizna s dětmi Janem a Marií, olejomalba na plátně; Praha asi 1837; zámek Maleč, originál v majetku rodinyLuděk Novák, Antonín Machek. SNKLHU Praha 1962, s. 124, č. kat. 148, s vyobrazením, v expozici je replika. Portrét Terezie Měchrové s dcerou Marií, daguerotypie, Praha 1848-1850 Tereziina harfa, expozice Českého muzea hudby v Praze, Karmelitská ulice
Odkazy
Reference
Literatura KOŘALKA, Jiří. František Palacký: (1798–1876): životopis. Vyd. 1. Praha: Argo, 1998. 661 s., s. obr. příl. Ecce homo; sv. 1. . ŘEZNÍČEK, Václav. Velký Čech: život, působení a význam Fr. Palackého, otce národa. 2. vyd. V Praze: Jos. R. Vilímek, 1897. 357 s., l. obr. příl.
Externí odkazy Národní archiv ČR, Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství Hrobka v Lobkovicích
Související články Věra Macháčková-Riegerová
Kategorie:Narození v roce 1807 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1860 Kategorie:Úmrtí v Děčíně Kategorie:Zemřelí na srdeční selhání Kategorie:Manželky politiků Kategorie:Ženy Kategorie:František Palacký Kategorie:Pohřbení v Lobkovicích