Jakub Kryštof Rad ( Jacob Christoph Rad) (25. března 1799 Rheinfelden – 13. října 1871 Vídeň) byl rakouský ředitel dačického cukrovaru, vynálezce kostkového cukru.
Život Do Dačic přišel z Vídně na jaře 1840, aby se ujal funkce ředitele upadajícího cukrovaru. Rad se po svém příchodu do cukrovaru pustil do modernizací, instaloval novější technologie, v roce 1842 zavedl do výroby první parní stroj. Rafinérie za jeho vedení rostla a dodávala cukr nejen po jižní Moravě, ale také do jižních a východních Čech či rakouského pohraničí. Přesto se však situace cukrovaru (stál v příliš velké nadmořské výšce, mimo řepařskou oblast, řepu proto musel dovážet z větší vzdálenosti než konkurence), se od poloviny 40. let 19. století opět zhoršovala a ani výroba kostkového cukru výrazné zlepšení nepřinesla. V roce 1846 proto Rad na ředitelské místo rezignoval a odstěhoval se zpět do Vídně. Cukrovar byl po několika letech zcela uzavřen.
Vynález kostkového cukru náhled|vlevo|150px|Pomník kostce cukru Cukr se v té době prodával ve velkých homolích, které se přes svůj elegantní tvar velmi špatně porcovaly. Radova manželka Juliana, která vedla bohatý společenský život a cukr k čaji či kávě podávala často, si jednou při porcování zranila prst. Se zavázaným prstem došla za manželem a vyčinila mu, že by mohl vymyslet něco menšího.
V roce 1841 tak Rad vymyslel první lis na kostkový cukr. Do 400 čtvercových otvorů mosazné desky ležící na měděné desce se nasypala cukrová moučka, v lisu se cukr stlačil, kostky se z kovové desky vytlačily na dřevěnou podložku a po dobu 12 hodin probíhalo sušení. Po usušení byly kostky připraveny na balení. První kostkový cukr dostala jeho manželka několik měsíců po svém zranění v bedničce s více než 300 kostkami bílé a červené barvy. Dačický cukrovar začal dodávat kostky na trh pod názvem Čajový cukr (Thee-Zucker) či Vídeňský kostkový cukr (Wiener Würfelzucker). Kostky byly dvou velikostí – o hraně 1,2 cm a o hraně 1,5 cm. Balíček připomínající bedničku s čínským čajem obsahoval 250 kostek, měl původní etiketu a stál jeden zlatý a 50 krejcarů české měny.
Od kostkového cukru si Rad sliboval impuls k prosperitě cukrovaru, a tak požádal o licenci k jeho výrobě a schválení patentu. Dne 23. ledna 1843 patent získal a 3. října téhož roku jej prodal cukrovaru za 12 tisíc zlatých. Přesto se však cukrovaru nedařilo, po Radově odchodu a krachu cukrovaru bylo jeho autorství zapomenuto a za otce kostky cukru byl považován kdokoliv. Až historik cukrovarnictví R. E. Grottkas v 30. letech 20. století prokázal Radovo autorství.
Roku 1983 byl v Dačicích vztyčen žulový pomník, připomínající vznik kostkového cukru v tomto městě – nachází se v prostoru před věží farního kostela. Pamětní deska byla odhalena v roce 2003.
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Švýcarští vynálezci Kategorie:Rakouští vynálezci Kategorie:Rakouští podnikatelé Kategorie:Cukrovarníci Kategorie:Narození v roce 1799 Kategorie:Narození 25. března Kategorie:Narození v Rheinfeldenu Kategorie:Úmrtí v roce 1871 Kategorie:Úmrtí 13. října Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži Kategorie:Lidé z Dačic