Lublinské vojvodství () je vyšší územně samosprávný celek Polska, je jedním z 16 vojvodství(třetí největší vojvodství rozlohou v Polsku). Vzniklo v roce 1999 na území dřívějších vojvodství: chelmského, zamojského a části bialskopodlaského, siedleckého i tarnobřežského. Žije zde obyvatel. Sídlem administrativních úřadů vojvodství je město Lublin.

Geografie Vojvodství leží na východě Polska mezi řekami Visla a Bug. V rámci Polska sousedí s Podleským, Mazovským, Svatokřížským a Podkarpatským vojvodstvím; dále pak s Běloruskem (Brestská oblast) a Ukrajinou (Lvovská a Volyňská oblast).

Podle ůdajů k 1. lednu 2026 činila rozloha vojvodství 25 122,38 km², což představuje 8% celkové rozlohy Polska.

Nejvyšší vrchol se jmenuje Krągły Goraj (388,7 m n. m.) nachází se na jihozápadě vojvodství v pásu vysočiny zvané Roztocze a nejnižší bod je ve výšce (106,7 m n. m.) se nachází poblíž obce Piotrowice v okrese Ryki.

Ekonomika Ekonomické ukazatele Lublinské vojvodství se umístilo ve srovnání s ostatními vojvodstvími v HDP na 16. místě. V roce 2018 hrubý domácí produkt vojvodství činil 78,7 miliard PLN, což představovalo 3,7 % polského HDP. Hrubý domácí produkt na obyvatele byl 37,1 tis. PLN (67,4 % celostátního průměru).  V roce 2010 dosáhla produkce průmyslu v Lublinském vojvodství 24,5 miliardy PLN, což představovalo 2,5 % produkce polského průmyslu. Objem stavební a montážní výroby v Lubelském vojvodství dosáhl 5,2 miliardy PLN, tj. 3,2 % tohoto objemu Polska.

Průměrný měsíční plat v Lublinském vojvodství v roce 2018 činil 4 061,28 PLN, což jej umístilo na 11. místo v porovnání s ostatními vojvodstvími. Počet registrovaných nezaměstnaných ve vojvodství v září 2019 činil cca 66,0 tis. obyvatel, což je míra nezaměstnanosti 7,1 % z ekonomicky aktivních obyvatel. Podle údajů z roku 2016 mělo 7,8 % obyvatel v domácnostech výdaje pod hranicí extrémní chudoby (tj. pod hranicí životního minima).

Lublin je co do počtu obyvatel deváté největší město Polska. V roce 1946 zde žilo 99,4 obyvatel, v roce 2006 počet obyvatel činil 353,4. Velká skupina studentů (podle odhadů z roku 2016 byl počet studentů cca 70 tisíc) navíc není ve městě přihlášena.

Nerostné zdroje Součástí vojvodství je Lublinská uhelná pánev, která se nachází v Lublinské pahorkatině v levé kotlině řeky Bug. Rozkládá se na ploše 4 000 km², je 180 km dlouhá a přibližně 22 km široká.

Nerostné zdroje:

černé uhlí - těží se v okolí měst Łęczna, Puchaczów, Bogdanka ve dvou uhelných dolech. glaukonit a jantar - ložiska hornin se nacházejí v pahorkatině severně od města Lubartów. křída - těží se v povrchovém dole ve městě Chełm. Významná města V Lublinském vojvodství se nachází 58 měst, z nichž čtyři mají administrativní statut městských okresů (Biała Podlaska, Chełm, Lublin a Zamość).

Administrativní správa vojvodství Zákonodárným orgánem je Lublinský vojvodský sněm, který se skládá z 33 radních. Sněm volí výkonný orgán vojvodství, která se skládá s 5 členů v čele s maršálkem. Orgánem státní správy je vojvoda jmenovaný předsedou vlády Polska. Hlavním sídlem vojvodství je město Lublin.

Okresy Lublinské vojvodství má 4 města s administrativními právy městských okresů, 20 zemských okresů a 213 obcí. (ke dni 30. června 2024)

zemské okresy Okres Biała Podlaska Okres Biłgoraj Okres Chełm Okres Hrubieszów Okres Janów Lubelski Okres Kraśnik Okres Krasnystaw Okres Łęczna Okres Lubartów Okres Lublin Okres Łuków Okres Opole Lubelskie Okres Parczew Okres Puławy Okres Radzyń Podlaski Okres Ryki Okres Świdnik Okres Tomaszów Lubelski Okres Włodawa Okres Zamość městské okresy Biała Podlaska Chełm Lublin Zamość

Životní prostředí a krajina Na území vojvodství se nachází rozsáhlé lesní komplexy. Podle údajů z roku 2012 pokrývaly lesy plochu 580 tisíc hektarů, což představovalo 23,1 % jeho celkové rozlohy.

V Lublinském vojvodství se nacházejí dva národní parky: Poleský národní park Roztoczanský národní park

Dále je zde vyhlášeno 17 chráněných krajinných oblastí:

Chełmski Park Krajobrazowy, Kazimierski Park Krajobrazowy, Kozłowiecki Park Krajobrazowy, Krasnobrodzki Park Krajobrazowy, Krzczonowski Park Krajobrazowy, Nadwieprzański Park Krajobrazowy, Park Krajobrazowy Lasy Janowskie, Park Krajobrazowy Podlaski Przełom Bugu, Park Krajobrazowy Pojezierze Łęczyńskie, Park Krajobrazowy Puszczy Solskiej, Poleski Park Krajobrazowy, Południoworoztoczański Park Krajobrazowy, Skierbieszowski Park Krajobrazowy, Sobiborski Park Krajobrazowy, Strzelecki Park Krajobrazowy, Szczebrzeszyński Park Krajobrazowy, Wrzelowiecki Park Krajobrazowy.

Galerie

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Polská vojvodství