náhled|vpravo|Pes je možná jeden z nejdéle domestikovaných druhů živočichů, někdy se udává až před 15000 lety. Domestikace byla zaznamenána před 11500 lety v Jihozápadní Asii, ale mtDNA analýza stanovuje nejzazší mez pro společného předka současných psů na 16300 let. Nová studie ukazuje na starší oddělení od vlka. Překvapivě jeho jídelníček tvořily rostliny více, než se předpokládalo.
Domestikace (též zdomácnění) je postupné cílevědomé přetváření divoce žijících druhů organismů (živočichů, ale i rostlin, bakterií…) v druhy domestikované, vhodné k chovu. Jedná se o vícegenerační proces, který spočívá v trvalé genetické modifikaci druhu, která vede k vrozené adaptaci na člověka. Tak může mít člověk i vliv sám na sebe a mluvíme tak o sebedomestikaci. Člověk o organismus pečuje, má značný vliv na jeho reprodukci a získává potřebné suroviny (mléko, kůži aj.). Tyto faktory přispěly k populační explozi.
Za domestikovaný organismus je považován takový druh nebo poddruh, který se rozmnožuje pod kontrolou člověka. Domestikované organismy se nemnoží ve volné přírodě, buď proto, že toho nejsou schopny, nebo proto, že byla volně žijící forma vyhubena. Pokud se domestikovaný organismus dostane do volné přírody a začne se množit nezávisle na člověku, označujeme ho za zdivočelý (např. mustang, pes dingo, městský holub). Proces opačný domestikaci se nazývá zdivočení neboli feralizace.
Některé druhy byly domestikovány už v dávné minulosti (neolitická revoluce), domestikace se zintenzivnila v druhém tisíciletí našeho letopočtu, některé druhy byly domestikovány teprve v nedávno uplynulých desetiletích, jako např. některá kožešinová zvířata. Za domestikované druhy musíme považovat také některé druhy ptáků chovaných v klecích, např. papouška andulku, japonskou křepelku, kanára apod., stejně tak jako některé druhy akvarijních ryb, např. paví očko (gupka), mečovka, rájovec, a podobně.
Během domestikace došlo k fyzickým změnám domestikovaných zvířat, např.: délka končetin, změna osrstění, tvar lebky, změny v CNS (hlavně omezení činnosti smyslového a pohybového aparátu), v rozmnožování nebo produkci mléka. Došlo také ke zmenšení velikosti mozku. Asi o 40 % se zmenšila část mozku ovlivňující chování jako agresi, reakce na stres aj. Fyzické změny ovšem nejsou hlavním znakem domestikace. Například domestikovaní sobi nevytvářejí příliš velkou řadu plemen a v podstatě jsou takřka k nerozeznání od svých divokých příbuzných. Životy řady Seveřanů (Inuitů, Evenků, Čukčů, Chantů, Nenetů a dalších) jsou na sobech úplně závislé.
Toto soužití člověka se zvířetem způsobilo změny i u lidí. Tělo se muselo přizpůsobit na trávení živočišných produktů s velkým obsahem ochranných látek (např. tolerance laktózy). Lidem přineslo i onemocnění od zvířat.
Historie Domestikace pravděpodobně začala před 10 000 lety v oblasti mezi řekami Eufrat a Tigris. Je spojena s neolitickou revolucí, kdy lidé postupně přecházeli od kočovného způsobu života k usedlému. Přisvojovací hospodářství (lov a sběr) se změnilo ve výrobní hospodářství a lidé se začali živit zemědělstvím. Zvířata využívali k zemědělské práci, transportu, nebo jako zdroj potravy.
Prvním domestikovaným zvířetem byl pravděpodobně vlk, z něhož se stal pes domácí (Canis lupus familiaris). Pes se postupně integroval do společnosti lidí. Lidská potřeba chovat psa je pak nyní z podstatné části dědičná. Následovala domestikace dalších zvířat (např. krav, ovcí, koz a koní.) Lidé je dříve lovili stejně, jako ostatní zvěř a v silných letech si je chtěli uchovat na léta slabší. Při svých nomádských cestách je samozřejmě potřebovali mít zavřené, aby neutekli. Postupem času potřebovali také nějaké krmivo, protože v omezeném prostoru se potenciál původní země s čerpáním velkým stádem rychle vyčerpal. Domestikace tedy stojí vůbec v počátcích odklonu od lidského nomádského způsobu života, protože s permanentním zdrojem potravin lidé přestali být závislí na sledování zvěře. Domestikace se stala postupem času i zodpovědná za přeměnu lidského fenotypu při vývoji mnoha modifikací souvisejících s potřebou mít nástroje na trávení živočišných produktů, které obsahují často mnoho ochranných látek (například toleranci laktózy).
Podmínky domestikace Jen nepatrná hrstka zvířat však úspěšně prošla testem domestikace, většina jich nikdy domestikována nebyla, protože jsou z jednoho nebo více důvodů nedomestikovatelná. Mezi hlavní příčiny neúspěchů patří zejména složitost krmení, malá rychlost růstu, problematické rozmnožování, agresivita, panikaření a sociální struktura stáda.
Základní podmínka domestikace Domestikace je proces, kterým se nahrazuje přirozený výběr výběrem hospodáře. Může trvat jen několik generací, s metodou CRISPR ale i jen pár let.
Za domestikovaný se považuje takový druh, který je za uvedených podmínek chován po dobu 30 let nebo po dobu 30 generací. Základní podmínkou domestikace však je, že člověk kontroluje rozmnožování (tj. připouštění u zvířat), tím z chovu vyřazuje pro člověka nevýhodné jedince a takto mění (šlechtí) genofond šlechtěného druhu. Ovšem domestikace přináší i genetické problémy.
Princip Anny Kareninové Problémem, proč drtivá většina zvířat nikdy domestikována nebyla, je princip Anny Kareniny (selhání některého z řady faktorů vede k celkovému neúspěchu).Diamond (2000), s. 179.
Domestikace versus zkrocení Například slon indický je v asijských zemích používán jako hospodářské zvíře, nebyl však nikdy domestikován, neboť nikdy nebyl v zajetí množen.Diamond (2000), s. 169. Trvá totiž cca 12 let, než slon dosáhne pohlavní dospělosti, takže se jeho chov nevyplatí a hospodářští sloni byli odjakživa divocí sloni, odchycení a zkrocení z přírody.
V průběhu dějin lidstva byla téměř jistě vyzkoušena domestikace všech zvířat, z kterých mohl plynout libovolný užitek, a jistě všech, která byla lovena. Lidstvu je rovněž obecně vlastní záliba v chování domácích mazlíčků, která byla pozorována i u přírodních národů. Lze předpokládat, že u řady zvířat bylo odchycení mláďat a jejich chov jako domácích mazlíčků prvním krokem k domestikaci.
Příklady Plody divokých mandlí jsou nesnesitelně hořké a navíc obsahují jed, který by usmrtil kohokoliv nemoudrého, kdo by ignoroval jejich chuť. Avšak v přírodě se vyskytovaly mandlovníky, které vlivem mutace postrádaly hořkost a jedovatost. Tyto byly přednostně konzumovány lidmi. Pravěký hospodář výběrem těchto mandlovníků nevědomky změnil genofond domestikovaného druhu.
Divoký hrách se množí tak, že po dozrání lusk náhle praskne a plody jsou vymrštěny do daleka. Tato vlastnost je pro člověka problematická, neboť sběr hrachu, pokud lusk při dotyku praskne a vymrští plody, je obtížný. V přírodě se však vyskytovali mutanti, kteří tuto vlastnost postrádali. Bez člověka byla tato rostlina odsouzena k nerozmnožení, neboť semena shnila v lusku. Pokud na ně pravěký člověk narazil, jistě preferoval jejich neskonale snazší sběr a přispěl tak ke změně genofondu.Diamond (2000), s. 125–126.
Domestikace rostlin
Domestikace rostlin začala před více než 12 tisíci lety a již se týkala více druhů. Tou dobou se objevuje i v Americe. Rozšíření domestikovaných rostlin mezi kontinenty došlo už před 3000 lety. Smldinec, rýže africká a jáhly byli domestikováni v Africe v řeky Niger. Šlechtění rostlin má několik základních cílů: zvýšení velikosti semen (např. obilí), hlíz (brambory, topinambur), úprava chuťových vlastností a chemického složení plodů (s malými semeny), rezistence či alespoň odolnost chorobám a škůdcům, mrazuvzdornost, bezostnost (bez ostnů), beztrnost (bez trnů), bez osin (obilí) uvolňování semen až při sklizni (obilí), dozrávání (malvice, peckovice, bobule, skořápkaté, oříšky atd.), tuhost slupky plodu (dle určení ke zpracování), a podobně.
+Přibližná doba domestikace rostlinDruhDoba domestikace(př. n. l.)Místo domestikacepšenice12 000 letÚrodný půlměsíc (Karaca Dağ)rýže 11 000 letČína (Perlová řeka)konopí 10 000 letČínaréva vinná 9 000 lethttps://phys.org/news/2023-03-history-grape-domestication-genome-sequencing.html - Tracing the history of grape domestication using genome sequencingKavkaz a západní Asiekukuřice7 000 letMexiko
Domestikace živočichů +Přibližná doba domestikace velkých savců (tj. nad 45 kg)DruhDivoký předekDoba domestikace(př. n. l.)Místo domestikaceÚčel, užitekovce domácí (Ovis aries)ovce kruhorohá (Ovis orientalis); často mylně uváděn muflon evropský (Ovis orientalis musimon)8 000 letjihozápadní Asie vlna, maso, mléko, kožešina, hnůj, rituály, zápasy, údržba krajinykoza domácí (Capra hircus) koza bezoárová (Capra aegagrus)8 000 letDiamond (2000), s. 177.Írán (pohoří Zagros) mléko, maso, kůže, kožešina, srst, rituály, závody, výstavyprase domácí (Sus domestica) prase divoké (Sus scrofa)8 000 letjihozápadní Asie, Čínamaso, kůže, tuk, laboratorní zvíře, pomocník, domácí mazlíčektur domácí (Bos taurus) pratur euroasijský (Bos primigenius primigenius)6 000 letÚrodný půlměsíc, Egypt práce (zápřah, soumar), maso, mléko, kůže, krev, trus, zápasy, rituály, údržba krajiny.zebu (Bos indicus)pratur indický (Bos primigenius namadicus)6 000 letIndiepráce (zápřah, soumar), maso, mléko, kůže, krev, trus, zápasy, rituály, údržba krajiny.kůň domácí (Equus caballus) divoký kůň domácí (Equus caballus), často mylně uváděn tarpan (Equus ferus)4 000 letstepi Eurasie práce (tah, soumar, jízda), společník, kůže, maso, mléko, žíně, rituály, závody, výstavy, terapie, křížení s oslemosel domácí (Equus asinus) osel africký (Equus africanus)4 000 letEgypt práce (tah, soumar, jízda), společník, kůže, maso, mléko, rituály, křížení s koněmbuvol domácí (Bubalus bubalis) buvol indický (Bubalus arnee)4 000 let Indie, Jihovýchodní Asie práce (tah, jízda), mléko, kůže, maso, rituály, zápasy, závodylama krotká (Lama glama) lama guanako (Lama guanicoe)3 500 letAndy práce (soumar), vlna, kůže, maso, rituály, společník, trus, údržba krajinyalpaka (Vicugna pacos)vinuňa (Vicugna vicigna)3 500 letAndypráce (soumar), vlna, kůže, maso, rituály, společník, trus, údržba krajinyvelbloud jednohrbý (Camelus dromedarius) divoký velbloud jednohrbý (Camelus dromedarius)2 500 letArábiepráce (jízda, soumar), závody, rituály, vlna, kůže, mléko, maso, trusvelbloud dvouhrbý (Camelus bactrianus) divoký velbloud dvouhrbý (Camelus bactrianus); často mylně uváděn velbloud dvouhrbý divoký (Camelus ferus)2 000 letstřední Asiepráce (jízda, soumar), rituály, vlna, kůže, mléko, maso, trussob polární (Rangifer tarandus) divoký sob polární (Rangifer tarandus) 4000–2000 let Sibiř, severní Skandinávie práce (tah, soumar, jízda), kožešina, maso, mléko, trus, krev, parohy, rituály, závody jak domácí (Bos grunniensis) jak divoký (Bos mutus) 3000-2000 let Tibet práce (tah, soumar, jízda), kožešina, vlna, maso, mléko, trus, rituály, závody, zápasy tur domácí balijský (Bos domestica) banteng (Bos javanicus) 1500 let Indonésie – ostrovy Jáva a Bali práce (tah), maso, kůže, rituály, závody, křížení s turem domácímgayal (Bos frontalis) gaur (Bos gaurus) 1000 let severovýchodní Indie, Barma rituály, reprezentace, maso, kůže, práce (tah)