náhled|alt=montage of four birds|Ptáci jsou jediná doposud žijící skupina dinosaurů Dinosauři (z řec. δεινός – deinos + σαῦρος – sauros = „strašný ještěr“, někdy překládáno „hrozný plaz“) jsou rozmanitou skupinou obratlovců řazenou mezi plazy (Reptilia), která dominovala fauně na pevninách této planety přes 134 milionů let v období druhohor (zejména v jurské a křídové periodě, asi před 201 až 66 miliony let)Two hundred years of dinosaurs. Nature Ecology and Evolution (2024). doi: https://doi.org/10.1038/s41559-024-02355-2. Dle současné systematiky patří mezi dinosaury také ptáci, kteří jsou jejich jedinou dosud žijící skupinou. Dinosauři se objevili ve středním nebo na počátku svrchního triasu (po permském vymírání) asi před 250 až 235 miliony let a vyhynuli (kromě jedné větve – ptáků) před 66 miliony let v rámci vymírání na konci křídy. Jejich evoluční radiace byla velmi rychlá.
Evoluce Sesterskou skupinou dinosaurů je čeleď Silesauridae, jejíž zástupci prokazatelně existovali již v období středního triasu (geologický věk anis), asi před 247 až 242 miliony let.Rozhovor o prvních dinosaurech v rozhlasovém pořadu Meteor, čas 33:11 min. Protože s dinosaury měli společného vývojového předka, je prakticky jisté, že nejstarší dinosauři museli existovat již v této době (nejstarší známé fosilie dinosauromorfů již velmi blízce příbuzných „pravým“ dinosaurům pocházejí z doby před 236 miliony let). Fosilie nejstarších forem diapsidních plazů, kteří by již mohli být dinosaury v pravém smyslu, pocházejí z doby před asi 245 až 235 miliony let Sookias, R. B.; et al. (2026). Dawn of the dinosaurs demonstrates early diversification bursts and a potential role for neutral dynamics during major evolutionary radiations. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 293 (2077): 20260485 . doi: https://doi.org/10.1098/rspb.2026.0485 (nejstarší prokazatelné formy pak byly objeveny v sedimentech geologického souvrství Santa Maria na území Brazílie, a to se stářím přibližně 233,2 milionu let – jedná se například o rody Buriolestes, Gnathovorax nebo Saturnalia). První dinosauři se pravděpodobně vyvinuli na pevninách jižního superkontinentu Gondwany (téměř s jistotou to bylo na jihu dnešní Jižní Ameriky)Michael S. Y. Lee; et al. (2018). Dynamic biogeographic models and dinosaur origins. Earth and Environmental Science Transactions of The Royal Society of Edinburgh. doi: https://doi.org/10.1017/S1755691018000920 a k jejich evolučnímu rozkvětu došlo poprvé v době před asi 234 až 232 miliony let v souvislosti s obdobím výrazného zvýšení vlhkosti klimatu (tzv. Karnská pluviální epizoda).Massimo Bernardi, Piero Gianolla, Fabio Massimo Petti, Paolo Mietto & Michael J. Benton (2018). Dinosaur diversification linked with the Carnian Pluvial Episode. Nature Communications 9, Article number: 1499 (2018). doi:10.1038/s41467-018-03996-1Michael J. Benton, Massimo Bernardi and Cormac Kinsella (2018). The Carnian Pluvial Episode and the origin of dinosaurs. Journal of the Geological Society (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1144/jgs2018-049 Tato událost zřejmě způsobila rychlé vystřídání vlhkého a suchého klimatu s vysokými teplotami, kterému se nejlépe přizpůsobili právě tehdejší vývojově primitivní dinosauři.
Podle některých hypotéz dinosauři evolučně převládli díky svému vyspělému lokomočnímu systému (schopnosti rychlého a aktivního pohybu) a výkonnému respiračnímu systému, kterým převyšovali ostatní archosaury i jiné tehdejší obratlovce.Cuff, A. R.; et al. (2022). Walking—and Running and Jumping—with Dinosaurs and Their Cousins, Viewed Through the Lens of Evolutionary Biomechanics. Integrative and Comparative Biology. icac049. doi: https://doi.org/10.1093/icb/icac049 Na druhou stranu však vysoce výkonný respirační systém, který pozdější dinosaury favorizoval v převzetí ekologické dominance nad pevninami jury a křídy, vznikl patrně až později v průběhu dinosauří evoluce, a to nezávisle a vícekrát. Nejstarší známí sauropodomorfové a teropodi (žijící před asi 233 miliony let) ještě vzdušné vaky patrně neměli.Tito Aureliano, Aline M. Ghilardi, Rodrigo T. Müller, Leonardo Kerber, Flávio A. Pretto, Marcelo A. Fernandes, Fresia Ricardi-Branco & Mathew J. Wedel (2022). The absence of an invasive air sac system in the earliest dinosaurs suggests multiple origins of vertebral pneumaticity. Scientific Reports. 12: 20844. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-25067-8 Vývoj systému vzdušných vaků bývá kladen do souvislosti s permským vymíráním, mezi jehož následky patří i výrazný pokles hladiny kyslíku v atmosféře z 30 % na konci permu na pouhých 10 % na začátku triasu. To vytvořilo evoluční tlak na vznik adaptace kompenzující snížené množství kyslíku vdechovaného do plic (analogicky u jiných skupin živočichů vtéž době tento evoluční tlak nastartoval evoluci bránice, která však nedosahovala takové efektivity, jako vzdušné vaky). Po opětovném zvýšení hladiny kyslíku v atmosféře se z adaptace pro přežití stal významný prvek zvyšující efektivnost organismu, který tak mohl získat více energie (v současnosti jsou tyto vaky jedním z klíčových prvků adaptace ptáků, potomků dinosaurů, na energeticky náročný aktivní let).
Obvykle se předpokládá, že dinosauři se vyvinuli na území současné Jižní Ameriky (nejstarší prokazatelné kosterní fosilie pocházejí z území Brazílie a Argentiny). Vznik dinosaurů na území této části tehdejší jihozápadní Pangey je ale některými badateli zpochybňováno.Baron, M. G. (2020). Difficulties with the origin of dinosaurs: a comment on the current debate. Palaeovertebrata. 43 (1)-e3. doi: 10.18563/pv.43.1.e3 Evoluce dinosaurů byla relativně rychlá a k výrazným morfologickým a anatomickým změnám v rámci jednotlivých vývojových linií docházelo poměrně často.Crouch, N. M. A. (2020). Extinction rates of non-avian dinosaur species are uncorrelated with the rate of evolution of phylogenetically informative characters. Biology Letters. 16 (6): 20200231. doi: http://dx.doi.org/10.1098/rsbl.2020.0231 Nové výzkumy ukazují, že dinosauři žijící ve vyšších zeměpisných šířkách zažívali na začátku své evoluce v průběhu pozdního triasu výrazné zimy, charakterizované mrazem a sněhem. Na podobné ztížené podmínky tedy byli nejspíš adaptováni již od samotného počátku své existence.Olsen, P.; et al. (2022). Arctic ice and the ecological rise of the dinosaurs. Science Advances. 8 (26): eabo6342. Ancestrální (předchůdcovskou) formou dinosaura byl pravděpodobně obligátní masožravec, za určité fylogenetické situace pak mohlo jít také o všežravce. Herbivorie, tedy býložravost, se u různých dinosauřích vývojových linií objevila až v pozdější době spolu s dalším vývojem a rozrůzněním.Antonio Ballell; Michael J. Benton; Emily J. Rayfield (2022). Dental form and function in the early feeding diversification of dinosaurs. SCIENCE ADVANCES. 8 (50): eabq5201. doi: 10.1126/sciadv.abq5201https://phys.org/news/2022-12-scientists-menu-dinosaurs.html
Dinosauři se objevili v prostředí „zaplněného ekoprostoru“, kdy dominovaly jiné formy obratlovců. Nejpočetnějšími zástupci dinosaurů v prvních milionech let jejich známého vývoje byli sauropodomorfové a hererasauři.Fernando E. Novas, Federico L. Agnolin, Martín D. Ezcurra, Rodrigo T. Müller, Agustìn Martinelli & Max Langer (2021). Review of the fossil record of early dinosaurs from South America, and its phylogenetic implications. Journal of South American Earth Sciences. 103341. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2021.103341 Značný vliv na šíření a vývoj dinosaurů měla v počátcích jejich evoluce úroveň hladiny moří a oceánů, která v období pozdního triasu výrazně kolísala a střídavě zaplavovala a odhalovala pevninské mosty a další spojení s jinými oblastmi potenciálního výskytu.Tore G. Klausen, Niall W. Paterson & Michael J. Benton (2020). Geological control on dinosaurs’ rise to dominance: Late Triassic ecosystem stress by relative sea level change. Terra Nova. doi: https://doi.org/10.1111/ter.12480 Vědci se víceméně shodují na tom, že zásadní událostí pro evoluční vzestup dinosaurů bylo vymírání na konci triasu v době před 201,3 miliony let, kdy v relativně krátké době prakticky zcela vyhynuli všichni dosavadní ekologičtí konkurenti dinosaurů (zejména zástupci skupin Pseudosuchia a Therapsida). Ti se potom stali dominantní skupinou suchozemských obratlovců na dobu dalších 135 milionů let.
Velký význam měli býložraví dinosauři pro šíření semen tehdejších rostlin, a to zejména v průběhu jury a křídy. Jak ukázaly některé studie, díky dinosaurům se mohly mnohé druhy rostlin s pevnými semeny (odolávajícími trávicímu traktu býložravých dinosaurů) šířit až o desítky kilometrů za den.George L. W. Perry (2021). How far might plant-eating dinosaurs have moved seeds?. Biology Letters. 17 (1): 20200689. doi: https://doi.org/10.1098/rsbl.2020.0689 Výkonná termofyziologie a „teplokrevnost“ (funkční endotermie) se u dinosaurů patrně objevila v období rané jury (asi před 201 až 175 miliony let) a souvisela zejména s teplotou klimatu. U teropodů a ptakopánvých dinosaurů, kteří se rozšířili i do klimaticky méně příznivých prostředí s výrazně nižšími teplotami bylo vyvinutí endotermie nezbytnou anatomickou adaptací. U sauropodomorfů naopak pozorujeme dlouhodobou závislost na vyšších teplotách prostředí.Chiarenza, A. A.; et al. (2023). Early Jurassic origin of avian endothermy and thermophysiological diversity in Dinosauria. bioRxiv. 2023.12.21.572807 (preprint). doi: https://doi.org/10.1101/2023.12.21.572807 Tyto rozdíly lze do jisté míry dát do souvislosti i s životním stylem a tělesnou konstitucí. Aktivním lovem se živící teropodi nebo rychlonozí ornitomimosauři měli energeticky náročnější životní styl, zatímco například u velkých sauropodů objem jejich těl v poměru k povrchu těla znamenal pomalejší ztrátu tělesné teploty a tedy větší toleranci teplotních výkyvů prostředí.
Vědci se také již delší dobu zabývají otázkou, jak by se dinosaurům dařilo vyvíjet v kenozoickém světě, pokud by předtím nevyhynuli na konci druhohorní éry. Jedná se spíše o spekulativní problematiku, nicméně se dá předpokládat, že alespoň některé vývojové linie dinosaurů by nejspíš nadále dobře prospívaly (pokud by se jejich zástupci dokázali přizpůsobit změněným podmínkám, například pojídání větší části spektra krytosemenných rostlin, výkyvům klimatu apod.).https://medium.seznam.cz/clanek/vladimir-socha-takto-by-vypadal-dnesni-svet-kdyby-dinosauri-nevyhynuli-83893
Definice a význam náhled|vlevo|Stegosaurus stenops, jeden z nejznámějších a nejpopulárnějších dinosaurů. Veškeré informace o druhohorních dinosaurech dnes máme k dispozici pouze ze zachovaných fosilií. Ptáci jsou ve skutečnosti pokračovatelé evoluční linie plazopánvých dinosaurů (teropodů, což byli obvykle masožraví dinosauři, kteří chodili po dvou a vykazovali ptačí anatomické znaky). Jednalo se například o duté kosti, plicní vaky, esovité krky a často i peří jako tělesný pokryv, jak v posledních dvaceti letech dokázaly intenzivní výzkumy.Philip J. Currie (2023). Celebrating dinosaurs: their behaviour, evolution, growth, and physiology. Canadian Journal of Earth Sciences (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1139/cjes-2022-0131 Podle některých paleontologů (Robert T. Bakker, John Ostrom, Jacques Gauthier atd.) jsou pak ptáci přímo malí, agilní dinosauři (důkazem pro tuto teorii je třeba objev opeřených dinosaurů v oblasti Liao-ning i jinde). Proto navrhli vyčlenit dinosaury úplně ze třídy Reptilia (plazi) a zahrnout je společně s ptáky do nové třídy Dinosauria. Každopádně jde však o monofyletickou skupinu se společným předkem. Dinosauři jsou každopádně přirozenou skupinou vývojově velmi úspěšných obratlovců.