Litina je slitina železa s uhlíkem. Uhlíku obsahuje více než 2,14 % podle binárního diagramu železo-uhlík. Při obsazích uhlíku nižších než 2,14 % se hovoří o ocelích. Má vysokou odolnost vůči tlaku a teplotě a zároveň nízkou pružnost. Litiny, u kterých je uhlík vyloučen ve formě grafitu, jsou tzv. litiny samomazné. Výrazem litina se označují také výrobky z litého železa, často umělecky zpracované, např. reliéfní desky kamen a krbů, náhrobky, kříže, dekorativní předměty i šperky.

Historie Slévání litiny je mladší než slévání bronzu. V Číně se litina vyráběla již od 4. století př. n. l., Evropané začali litinu vyrábět až ve 14. století.

Dělení litin Litiny se rozlišují a dělí podle způsobu vyloučení grafitu (uhlíkových krystalů) ze surového železa. Tvar a velikost grafitu je určující pro vlastnosti litin, určuje jejich křehkost a tvrdost. Rozlišit vyloučení grafitu lze pod mikroskopem. tvárná litina – litina s kuličkovým grafitem – je mechanickými vlastnostmi srovnatelná s ocelí; šedá litina – litina s lupínkovým grafitem – má vysokou schopnost tlumit rázy a chvění, dobré mazné vlastnosti; bílá litina – v podstatě odlité surové železo; uhlík se nevyloučí ve formě grafitu, zůstane vázán na železo ve formě karbidu železa, litina se stává velice tvrdou a křehkou; temperovaná litina – litina s vločkovým grafitem – je vytvořena tepelným zpracováním (tzv. temperací); složením je podobná šedé litině, je však o něco tvrdší. vermikulární litina – litina s červíkovitým grafitem (rozvětvené zaoblené útvary se zaobleným zakončením)

Výroba Litina se vyrábí ze surového železa a litinového i ocelového šrotu s koksem a vápencem. Vyrábí se v kuplovně (také kupolní či kupolové peci), tavicí peci válcovitého tvaru při teplotě okolo 1500 °C. Při pomalém ochlazování vzniká šedá litina, při rychlém ochlazování vzniká bílá litina. Mají však nežádoucí vlastnosti a je nutné je dále zpracovávat: Šedá litina bývá modifikována hořčíkem, vzniká litina tvárná. Ta je podstatně pevnější než běžná litina šedá, houževnatější a tvárnější, používá se na výrobu ozubených kol, vložených válců či vložek válců motorů, vačkových a klikových hřídelí. Odlitky z bílé litiny jsou příliš tvrdé a těžko obrobitelné. Proto se odlitky dlouhodobě žíhají (až 6 hodin) při 900 °C, čímž povrch změkne a dá se snáze obrábět. Pak je litina označována jako temperovaná.

Označování Označování litin stejně jako ocelí podléhá normalizaci, v ČR se užívá česká technická norma ČSN či evropská norma.

Označování dle ČSN

Za písmennou značkou normy ČSN se (po mezeře) uvádí šestimístný číselný třídník: první dvojčíslí (00–99) značí třídu norem a je opět odděleno mezerou. Litina se dle ČSN značí: 42 xxyy.ab, přičemž: 42 – třída norem pro hutnictví xx – skupina materiálů: 23 – tvárná litina (litina s kuličkovým grafitem) 24 – šedá litina (litina s lupínkovým grafitem) 25 – temperovaná litina (litina s grafitem tvaru nepravidelných zrn) yy – číslo * 10 udává pevnost v tahu, jednotky MPa. a (první doplňková číslice) – způsob tepelného zpracování 0 – Tepelně nezpracovaný 1 – Normalizačně žíhaný 2 – Žíhaný (s uvedeným způsobem žíhání) 3 – Žíhaný na měkko 4 – Kalený, kalený a popouštěný při nízkých teplotách 5 – Normalizačně žíhaný a popouštěný 6 – Zušlechtěný na obvyklou dolní pevnost 7 – Zušlechtěný na obvyklou střední pevnost 8 – Zušlechtěný na obvyklou horní pevnost 9 – Ostatní stavy, které nelze označit číslicí 0–8 b (druhá doplňková číslice) – způsob odlévání odlitku Označování dle EN

Označování litin s přihlédnutím k mechanickým vlastnostem. Značí se: EN-GJxy-xxx-z GJ = G značí materiál na odlitky, J vyjadřuje litinu x = tvar grafitu: L – lupínkový S – kuličkový M – temperovaný uhlík V – vermikulární N – litiny bez grafitu, ledeburitické Y – zvláštní struktura y = pouze v případě, že je nutné označit litiny podle mikrostruktury nebo makrostruktury: A – austenit F – ferit P – perlit M – martenzit L – ledeburit Q – kaleno T – kaleno a popuštěno B – temperované s černým lomem W – temperované s bílým lomem xxx = mechanické vlastnosti nebo chemické složení nejčastěji se uvádí mez pevnosti v tahu (Rm) (viz tahová zkouška) z = tažnost v procentech (%) (viz tahová zkouška)

Například EN GJS-1000-5 značí litinu s kuličkovým grafitem (tvárná litina) s mezí pevnosti v tahu (Rm) 1000 MPa a tažností (A) 5 %.

Poznámka k sazbě označení a čísla normy: označení (ČSN, EN, ISO …) spolu s číslicemi a dalšími znaky tvoří jediný výraz, jediný nerozdělitelný celek. Kromě písmen (verzálek) a číslic jsou součástí výrazu mezery, příp. spojovníky, příp. tečka či dvojtečka. Před spojovníkem, tečkou, dvojtečkou ani za spojovníkem, tečkou a dvojtečkou nikdy není mezera.

Související články šedá litina žíhaná litina ocelolitina tvrzená litina temperovaná litina tvárná litina Binární diagram železo-uhlík ADI Bainitická tvárná litina Litinové nádobí Baumannův otisk

Externí odkazy

Kategorie:Slitiny Kategorie:Kovářství