náhled|Hrob na Vyšehradském hřbitově náhled|Ocenění alt=Jaroslav Preiss s chotí Olgou Preissovou (Dostalovou za svobodna) a jejich 2 dcerami.|náhled|Jaroslav Preiss s chotí Olgou Preissovou (Dostalovou za svobodna) a jejich 2 dcerami. alt=Jaroslav Preiss s chotí Olgou Dostalovou Preissovou|náhled|Jaroslav Preiss s chotí Olgou Dostalovou Preissovou Jaroslav Preiss (8. prosince 1870 PřešticeMatriční záznam o narození a křtu – 29. dubna 1946 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Smíchov, sign. SM Z27, s. 178) byl český bankéř, národohospodář, ředitel Živnostenské banky, politik mladočeské strany a meziválečný poslanec za Českou státoprávní demokracii, respektive Československou národní demokracii. Byl jedním z nejvýznamnějších představitelů Živnostenské banky a díky svému postavení jedním z nejvlivnějších mužů první československé republiky.

Biografie Jaroslav Preiss se narodil 8. prosince 1870 v Přešticích u Plzně v rodině českého soudního úředníka. Rodina se 2 měsíce po jeho narození přestěhovala do Domažlic, kde vystudoval osmileté gymnázium.

Studium Při studiu na gymnáziu v Domažlicích poznal spisovatele Jindřicha Šimona Baara či filozofa Emanuela Rádla a „nasákl" pevným chodským vlastenectvím. Po maturitě v Domažlicích (datum závěrečných zkoušek r. 1889) studoval práva ve Štýrském Hradci, v Lipsku a na české právnické fakultě v Praze. V roce 1889 se stal členem literárního a řečnického spolku Slavia, sdružoval nejbojovnější zástupce českých akademiků. Od roku 1900 byl redaktorem hospodářské rubriky Národních listů, později odborných časopisů.Ottův slovník naučný, heslo Preiss, Jaroslav. Od roku 1904 redigoval Finanční listy, vydávané Živnostenskou bankou (hovorově: Živnobanka).

Živnostenská banka Do Živnostenské banky nastoupil v roce 1907 na místo šéfa průmyslového a hypotekárního oddělení a v letech 1917–1938 byl jejím vrchním ředitelem. Banka měla v české ekonomice rozhodující vliv a vlastnila takřka polovinu tehdejšího československého průmyslu. Preiss založil Spolek továrníků a výrobců hospodářských strojů, po jeho reorganizaci a přejmenování na Ústřední svaz českých průmyslníků se stal v roce 1918 jeho místopředsedou a v roce 1930 předsedou svazu. V roce 1938 Jaroslav Preiss onemocněl a z čela Živnobanky odstoupil.

Značný vliv měl Preiss v jednom z největších československých průmyslových podniků, v Českomoravské-Kolben-Daněk (ČKD), jehož byla Živnobanka největším akcionářem. Od května 1930 zastával funkci předsedy správní rady ČKD.ČKD kontra(kt) Škoda. s. 55

Působení v politice Angažoval se i v politice. Koncem 19. století byl součástí studentského hnutí pokrokářů, přičemž náležel (podobně jako například Alois Rašín) k frakci, která tíhla k mladočechům. Počátkem 20. století už patřil mezi členy Národní strany svobodomyslné (mladočeské) a v jejím rámci k představitelům mladé generace okolo Karla Kramáře, kteří stranu v první dekádě nového století ovládli. V zemských volbách roku 1908 byl zvolen poslancem zemského sněmu za městskou kurii, obvod Dvůr Králové, Náchod, Hořice, Nové Město n. Metují.http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm Byl kandidátem mladočeské strany.Národní politika 28. února 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7196153&picp=&it=0&s=djvu

Za první světové války byl spolu s Rašínem a Kramářem zatčen a odsouzen pro velezradu. Pak ale byl po nástupu nového (a posledního) rakouského císaře Karla I. amnestován a zapojil se opět do veřejného života. 28. října 1918 jednal společně s Karlem Kramářem v Ženevě s Edvardem Benešem o podobě budoucího státu.

Od roku 1918 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za Československou národní demokracii, která z ní vznikla. Na mandát rezignoval na 72. schůzi v září 1919.

Pak už formálně nebyl členem národní demokracie, ale o stranu stále jevil zájem a ovlivňoval vnitrostranické dění. V druhé polovině 20. let podporoval takzvané průmyslové křídlo národní demokracie, tvořené pragmatickými podnikatelskými postavami, jako byli Ladislav Novák, Bohdan Bečka a František Hodáč, které odmítaly protihradní výstřelky Karla Kramáře a Františka Síse.

Přestože mu v době Protektorátu Čechy a Morava byla za odmítnutí spolupráce uložena pětimilionová pokuta, kterou zaplatil, byl v roce 1945 internován na Pankráci, odkud byl v dubnu 1946 propuštěn. Zemřel již o tři dny později a pohřben byl na Vyšehradském hřbitově.

Soukromý život a rodina Jaroslav Preiss byl dvakrát ženatý. V roce 1898 se oženilMatriční záznam o sňatku Jaroslava Preisse s Olgou Dostalovou farnost Poděbrady s Olgou Dostalovou (21. března 1876 VeleslavínMatriční záznam o narození a křtu Olgy Dostalové – 29. dubna 1921 Prahaoznámení o úmrtí Olgy Preissové-Dostalové, Národní listy 1.6.1921, ranní vydání str.3 ), starší sestrou herečky Národního divadla Leopoldy Dostalové. Manželé měli tři dcery, Olgu (1899–1973)Matrika N, sv. Ludmila 1899-1901, snímek 48. Záznam o narození a křtu, Jaroslavu (1902–1943)Matrika N, sv. Ludmila 1901-1903, snímek 186. Záznam o narození a křtuV některých dobových dokumentech je dcera Jaroslava chybně zapsána jako syn (Jaroslaus) . a Věru (1904–??)Matrika N, sv. Ludmila 1903-1905, snímek 249. Záznam o narození a křtu. V roce 1936 se Jaroslav Preiss podruhé oženil s Jarmilou Dimmerovou.

Synové náčelníka Sokola JUDr. Josefa Eugena Scheinera si vzali za manželky Olgu a Jaroslavu, Věra uzavřela sňatek s JUDr. Josefem "Joe" Hartmannem, později vysokým funkcionářem československého cukrovarnického průmyslu. JUDr. Josef (Južík) Scheiner ml. pojal za choť Olgu, pozdější docent vnitřního lékařství MUDr. Jiří Scheiner se oženil s Jaroslavou, která zemřela v důsledku nemoci v roce 1943.

Manželka Olga Dostalová (21. 3. 1876–29. 4. 1921) Olga Preissová ml. (1899–1973), manželka JUDr. Josefa (Južíka) Scheinera ml. Jaroslava Preissová (1902–1943), manželka MUDr. Jiřího Scheinera Věra Preissová (1904–??), manželka JUDr. Josefa "Joe" Hartmanna Manželka Jarmila Dimmerová

Ocenění Jaroslavu Preissovi bylo odbornou porotou v rámci stého výročí vzniku samostatné Československé republiky uděleno mimořádné ocenění Osobnost československého peněžnictví 1918-2018.

Podporovatel české kultury alt=Setkání (zleva) - Karel Čapek, Jaroslav Preiss a T. G. Masaryk|náhled|Setkání (zleva) - Karel Čapek, Jaroslav Preiss a T. G. Masaryk Jaroslav Preiss byl nadšeným sběratelem starého i současného českého umění a bibliofilem. Od roku 1929 do roku 1941 byl prezidentem zemského správního výboru Národního muzea v Praze. Do historických sbírek odkázal několik artefaktů. Dále byl členem Národohospodářského ústavu a kuratoria Moderní galerie. Přátelil se s umělci a dal se několikrát portrétovat. Jeho poslední portrét z roku 1946 namaloval Vratislav Nechleba.

Byl vášnivým sběratelem umění, především obrazů (Aleše, Marolda, Čermáka, Mánesa, Švabinského, Nechleby, Strettiho apod.) a drahocenných knih, přičemž po T. G. Masarykovi vlastnil druhou největší knihovnu v ČR, s takřka 40 000 kusy knih.

Zemský národní výbor vydal 23. listopadu rozhodnutí o konfiskaci majetku již zemřelého J. Preisse. Obrazy z jeho soukromé sbírky v počtu více než dvou set kusů přešly do správy Národní galerie.ANG, předávací protokol, sign. Ng3644/1950 ze dne 25. 7. 1950.

Finančně se podílel na stavbě Mánesa, Národního technického muzea, podporoval činnost Kramářem založené Moderní galerie apod.

Pedagogická činnost Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze přednášel politickou ekonomii a vydal několik odborných knih.Ottův slovník naučný nové doby, heslo Preiss, Jaroslav.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Preiss, Jaroslav. Sv 28, str. 1046 Ottův slovník naučný nové doby, heslo Preiss, Jaroslav. Sv 9, str. 100

Externí odkazy

Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Jaroslav Preiss 1870 Vyšehradský hřbitov v Praze, hrob Jaroslava Preisse Český bankéř století (Měšec.cz)

Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Pedagogové na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Kategorie:Čeští ekonomové Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Českoslovenští bankéři Kategorie:Ředitelé Kategorie:Mladočeši Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Členové Československé národní demokracie Kategorie:Členové Národního sjednocení Kategorie:Narození v roce 1870 Kategorie:Úmrtí v roce 1946 Kategorie:Narození 8. prosince Kategorie:Úmrtí 29. dubna Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Přešticích Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Čeští svobodní zednáři Kategorie:Čestní občané města Hořic