Německá národní knihovna () je národní knihovnou Německa se sídly v Lipsku a Frankfurtu nad Mohanem. Titul národní knihovna (Nationalbibliothek) jí náleží od roku 2006, v současné podobě vznikla v roce 1990 jako Německá knihovna (Die Deutsche Bibliothek) sloučením Německých knihoven v Lipsku (Deutsche Bücherei, bývalá NDR) a Frankfurtu nad Mohanem (Deutsche Bibliothek, bývalá NSR).
Knihovna má právo právo povinného výtisku pro všechny texty, obrázky a zvukové nebo videonahrávky publikované v Německu, či v zahraničí buď v němčině nebo z němčiny přeložené či se týkající Německa (tzv. germanikum) vydané od roku 1913 do současnosti. A sbírá rovněž díla napsaná nebo vydaná německy mluvícími emigranty mezi lety 1933 a 1945. Od oku 2006 nejde v případě povinného výtisku pouze o fyzické, ale i elektronické dokumenty. Knihovna zajišťuje také vydávání německé národní bibliografie (v době rozdělení Německa vznikaly dvě paralelní bibliografie). Její podoba se v průběhu let proměňovala, veškerá vydání a kategorie (dle typu popisovaných dokumentů) jsou vyhledatelné v online katalogu knihovny. Knihovna je také hlavním koordinátorem vývoje německých katalogizačních norem a podílí se i na vývoji mezinárodních standardů, formátů a souborů autorit (Gemeinsame Normdatei). A od roku 2000 koordinuje standardizaci knihoven německy mluvících zemí (Německo, Rakousko, Švýcarsko).Fischer et al. German National Library, s. 38.
Sbírky knihovny náhled|Sklad periodik v knihovně ve Frankfurtu náhled|Hlavní studovna v knihovně ve Frankfurtu náhled|Německý hudební archiv v lipské budově Německé národní knihovny náhled|Výstavní sál Německého muzea knih a spisovatelství v lipské budově Německé národní knihovny náhled|Kopie 42-řádkové Guttenbergovy bible, po druhé světové válce z Lipska odvezena do Moskvy náhled|Knihovna šoa Anny Frankové v lipské budově Německé národní knihovny
Německá národní knihovna se v důsledku historie rozděleného Německa skládá ze dvou poboček: v Lipsku a ve Frankfurtu nad Mohanem. Nabízí informační a referenční služby, reprografické služby, možnost studia dokumentů ve studovnách (jako archivní knihovna nenabízí možnost absenčních výpůjček), meziknihovní výpůjčky, či zpoplatněnou digitalizaci dokumentů na objednávku.
Lipská pobočka (Deutscher Platz 1) uchovává řadu historických sbírek a její součástí jsou například muzeum knih či hudební archiv nebo specializovaná mezinárodní knihovna holokaustu.Fischer et al. German National Library, s.24. Své sbírky zpřístupňuje čtenářům v šesti studovnách. Hlavní studovna Studovna periodik a multimediální studovna Studovna Knihovny šoa Anny Frankové a Sbírky exilové literatury 1933–1945 Studovna map Studovna Německého hudebního archivu Studovna Německého muzea knih a spisovatelství
Frankfurtská pobočka (Adickesallee 1) má na starost vývoj komunikačních a informačních technologií, centrální databáze a koordinaci národní bibliografie. Díla vydaná v zahraničí v němčině, z němčiny přeložená nebo týkající se Německa národní knihovna získává pouze v jedné kopii a ty jsou archivovány právě ve Frankfurtu.Fischer et al. German National Library, s. 24. Své sbírky pobočka zpřístupňuje čtenářům ve čtyřech studovnách. Hlavní studovna Studovna periodik Multimediální studovna Studovna Německého exilového archivu 1933–1945
Sbírky knihovny lze členit dle povahy dokumentů a povahy speciálních oddělení knihovny. Knihy. Od roku 1913 knihovna do svých sbírek získává výtisky všech knih vydaných v Německu, všech německojazyčných knih vydaných v zahraničí, překladů německých děl a knih o Německu. Uchovává je bez ohledu na žánr či povahu přílohy včetně atypických ne-knižních objektů. K roku 2025 bylo ve fondech knihovny přibližně 17,9 milionů knih. Periodika. K roku 2025 knihovní sbírky obsahovaly na 320 tisíc periodik od novin a časopisů přes specializované a vědecké časopisy až po katalogy výstav či farní zpravodaje. Každý den byla sbírka rozšiřována o přibližně 2 300 dokumentů. Digitální sbírky. Patří sem e-knihy, elektronické verze akademických článků či časopisů, e-noviny (vychází-li elektronicky, knihovna je již nezískává ve fyzické podobě), audioknihy, digitální nahrávky hudby, webové stránky a další digitální díla. V roce 2008 měla sbírka asi 100 tisíc položek, v roce 2025 to bylo 17,4 milionů. Mapy. Díky retrospektivnímu doplňování fondů mapové sbírky knihovny obsahují téměř všechny německojazyčné mapy z 20. a 21. století vyjma tajných vojenských map. Včetně elektronických map v roce 2025 sbírka čítala 272 tisíc map a 5 800 atlasů. Hudba (Německý hudební archiv). K roku 2025 sbírky archivu čítaly na 2,3 miliony položek: partitury, nahrávky na fyzických nosičích (nejen CD či DVD, ale také gramofonové desky či válečky do fonografu), digitální nahrávky a různé přístroje pro přehrávání hudby.
Německý exilový archiv 1933–1945. Sídlí ve frankfurtské pobočce knihovny a část jeho sbírek je uchovávána a zpřístupněna v lipské pobočce. Sbírá svědectví exulantů, publikace či pozůstalost (bez ohledu na jakákoliv měřítka jejich významnosti), pořádá výstavy či konference, vydává knihy apod. Jeho součástí jsou pozůstalosti a archivy více než 280 jedinců a organizací. Jeho cílem je zachytit fenomén exilu v letech 1933–1945 v jeho úplnosti.Fischer et al. German National Library, s. 28-29. Německé muzeum knih a spisovatelství. Sídlí v lipské pobočce knihovny. Bylo v Lipsku založeno již v roce 1884, což z něj dělá nejstarší muzeum knižní kultury na světě. Kromě stálé expozice pořádá také dočasné výstavy. V jeho sbírkách jsou uloženy knihy a předměty týkající se historie produkce knih a literatury. Jejím základem byla sbírka o 3 tisících knihách, kterou saský stát zakoupil od drážďanského krejčího Heinricha Klemma. Její nejcennější části, včetně 42-řádkové Guttenbergovy bible, byly po válce zkonfiskovány sovětskou okupační armádou a od té doby jsou součástí sbírek Ruské státní knihovny v Moskvě.Fischer et al. German National Library, s. 30.
Speciální sbírky.Fischer et al. German National Library, s. 32. Do speciálních sbírek se řadí některé archivy či pozůstalosti získané do vlastnictví Národní knihovny, sbírky dokumentů starších než Národní knihovna či sbírky jinak výjimečné. Mezi nimi například: Knihovna šoa Anny Frankové v lipské pobočce. Ve speciální studovně zpřístupňuje literaturu o holokaustu a šoa, antisemitismu a rasismu. Zaměřuje se také na literaturu právě o Anně Frankové, nejen v němčině, ale i v dalších jazycích. Archiv a knihovna Německého svazu knihkupců a vydavatelů (Börsenverein des Deutschen Buchhandels). Obsahuje na 25 tisíc dokumentů tematicky zaměřených na minulost a současnost vydávání knih a obchodu s nimi v Německu. V roce 2012 jej Svaz knihovně věnoval u příležitosti stoletého výročí jejího založení. Knihovna Frankfurtského parlamentu 1848/1849 (Reichsbibliothek). Knihovna parlamentu byla v roce 1855 přemístěna do Německého národního muzea v Norimberku a v roce 1938 byla věnována Německé knihovně v Lipsku. Obsahuje politická, ekonomická a filozofická díla a díla o zahraničních městech a cizích zemích. Dokumenty historie německého socialistického hnutí 1830–1912. Jejich základem je dar stuttgartského sociálně demokratického vydavatele Johanna Heinricha Wilhelma Dietze. Sbírka čítá na 2 500 monografií a 660 periodik. Dokumenty vydávané mezinárodními organizacemi (např. OSN, UNESCO, EU, WTO apod.). Před sjednocením Německa je archivovaly obě knihovny, od roku 1990 lipská pobočka. Od roku 2005 jsou uchovávány jen dokumenty publikované v Německu či v zahraničí v němčině. Technické standardy a patenty. Lipská knihovna začala uchovávat patenty v roce 1955 a v roce 1961 obdržela záznamy z let 1877–1945. Úplná sbírka z let 1877 až 1990 čítá na 2 miliony patentů. Plakáty. Sbírka obsahuje 14 tisíc plakátů, letáků a veřejných prohlášení z období první světové války, 3 tisíce z období listopadové revoluce 1918, 5 tisíc z druhé světové války a 9 tisíc z let 1945–1949 a z NDR do roku 1961.
Historie náhled|Budova knihovny v Lipsku náhled|Budova Německé knihovny ve Frankfurtu nad Mohanem na Zeppelinallee (1959-1997) náhled|Budova ve Frankfurtu nad Mohanem na Adickesallee náhled|Čítárna v knihovně v Lipsku náhled|Třetí přístavba knihovny v Lipsku - Knižní věž (sklady), otevřená 1982 náhled|Čtvrtá přístavba knihovny v Lipsku, otevřená 2011 náhled|Konrád Adenauer v online katalogu Německé národní knihovny s odkazem na jeho heslo na wikipedii
Německá knihovna (Deutsche Bücherei) v Lipsku vznikla v roce 1912 podpisem smlouvy mezi městem Lipsko a Saským královstvím, které poskytly finance, a Německým svazem knihkupců v Lipsku (Börsenverein der Deutschen Buchhändler zu Leipzig), který přislíbil zdarma povinné výtisky od německých vydavatelů. Úkolem knihovny bylo získávat, katalogizovat a zpřístupňovat všechny německé a cizojazyčné knihy publikované v Německu a německé knihy publikované v zahraničí od 1. ledna 1913. Přestože soukromě založená knihovna nebyla knihovnou národní, již od počátku neskrývala své ambice. V roce 1916 se knihovna z dočasného umístění přestěhovala do nové budovy navržené Oscarem Puschem. Ta byla postavena v neorenesančním stylu na nově vytvořeném Deutscher Platz (Německé náměstí) a nad hlavním vchodem byly umístěny busty Johanna Wolfganga Goetheho, Johannese Gutenberga a Otty von Bismarcka. V roce 1921 Svaz knihkupců knihovnu pověřil správou každodenního indexu nově vydaných publikací a o deset let později poprvé vyšla německá národní bibliografie. Roku 1933 se knihovna, dosud součást říšského ministerstva vnitra, dostala pod správu říšského ministerstva osvěty a propagandy a literatura nacisty označená jako nežádoucí (například exilová literatura) byla znepřístupněna. Mezi lety 1934 a 1936 byla vybudována první přístavba: křídlo na jižní straně čítárny. Pusch počítal s rozšiřováním knihovny přibližně každých dvacet let a Deutscher Platz nabízel dostatek místa.Hettlage, German National Library, s. 13-14 (Lipsko). Od roku 1935 museli vydavatelé knihovně povinné výtisky poskytovat ze zákona. Svaz knihkupců v roce 1940 přišel o své dozorčí povinnosti nad knihovnou a ta se zákonem stala svébytnou institucí. V roce 1943 byla knihovna těžce poškozena během spojeneckého bombardování a uzavřena. K jejímu znovuotevření došlo až v listopadu 1945, kdy bylo Německo rozdělené na čtyři okupační zóny.
Iniciativa knihovníků a knihkupců k založení Německé archivní knihovny ve Frankfurtu nad Mohanem vyústila 4. listopadu 1946 v založení Německé knihovny (Deutsche Bibliothek). Město Frankfurt přislíbilo financování a americká správa projekt odsouhlasila. V Německu tak existovaly dvě knihovny plnící funkci národní knihovny a publikující národní bibliografii. Po vzniku Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky se knihovny ve Frankfurtu nad Mohanem a Lipsku staly národními knihovnami těchto států.
Během setkání mezi ředitelem frankfurtské knihovny a Spolkem pro ochranu německých autorů ve Švýcarsku (Schutzverband Deutscher Schriftsteller in der Schweiz) v roce 1948 se zrodil plán na knihovnu emigrantské literatury. Již o rok později tak vznikl Německý exilový archiv 1933–1945, jemuž členové spolku poskytli své v exilu vydané dokumenty.
Součástí lipské knihovny se zase v roce 1950 stalo Německé muzeum knih a spisovatelství. Mezi lety 1959 a 1963 byla pod dozorem Gerharta Helmera vybudovaná druhá přístavba, tentokrát křídlo na severní straně čítárny. Knihovna tak získala symetrický tvar. Původní architekt, Oscar Pusch, již sedmdesátník, se na projektu podílel z pozice konzultanta. V přístavbě byla mimo jiné otevřena trvalá expozice Muzea knih.Hettlage, German National Library, s. 14-15 (Lipsko).