Josef Velek (30. listopadu 1939 Klínec – 30. dubna 1990 Rudé moře) byl český novinář a publicista, považovaný za zakladatele české ekologické žurnalistiky.

Život Narodil se v Klínci. Po druhém porodu, o pět let později, zemřela jeho matka. Otec se znovu oženil a rodina se přestěhovala do Nové Hospody u Týnce nad Sázavou. V roce 1956 maturoval Josef Velek na jedenáctileté střední škole v Praze. Mezi lety 1956–1961 studoval na pražské Fakultě elektrotechnické ČVUT obor měřící a řídící technika. Po promoci pracoval do roku 1974 v pražském Výzkumném ústavu sklářské techniky. Záhy přednášel v Československu i v zahraničí. Podával přihlášky k patentům. Publikovat začal v šedesátých letech 20. století. Od roku 1975 byl redaktorem časopisu Mladý svět, kde se věnoval cestopisným reportážím a problematice ochrany přírody a životního prostředí. Každý týden připravoval rubriku Zápisník Brontosaura tvořící pravidelnou součást stránky s dopisy čtenářů. Je považován za zakladatele české ekologické žurnalistiky. Za své kritické texty opakovaně čelil výhrůžkám a zastrašování.

V roce 1974 podnítil vznik ekologického spolku Hnutí Brontosaurus. V roce 1975 se stal redaktorem časopisu Brontosaurus.

Kromě časopisu Mladý svět přispíval také do periodik Kmen a Svobodné slovo. Používal šifru JVel. Byl aktivní v Československém rozhlase, spolupracoval s Československou televizí. Psal scénáře k ekologickým pořadům, které také moderoval. Vystupoval v Televizním klubu mladých. Mezi lety 1988–1989 se podílel na desetidílném cyklu Setkání s Brontosaurem (scénář Jiří Švec, režie Pavel Herold). Podle jeho textů vznikly televizní inscenace například Neklidná zimní sezona (1986) na motivy povídky Bílý dům, Jak chytit krokodýla (1990) podle stejnojmenné Velkovy reportáže nebo Havárie v zámeckém parku (1986) na motivy povídky Zapírači. Byl předsedou ekologické komise Svazu českých spisovatelů a členem PEN klubu. Besedy a pořady o přírodě pořádal v pražské Malostranské besedě. Vystupoval v divadle Semafor v pořadu Zavěste prosím, volá Semafor.

V roce 1990 se zúčastnil československé potápěčské expedice do Egypta „Blue World 90“. Při potápění v Rudém moři u městečka Safaga zemřel. náhled|Josef Velek ve svém pražském bytě, pol. 80. let 20. století, fotografie Tomáš Fassati Ocenění V červnu 1989 byl jako první Čech zapsán na čestnou listinu Organizace spojených národů „Global 500“ jednotlivců i organizací, kteří významně přispěli k ochraně a zlepšování životního prostředí.

Ceny pojmenované po Josefu Velkovi V letech 1996–1999 byla na jeho počest udělována časopisem Nika „Cena Josefa Velka“. Cena byla udělována jednotlivcům za významné počiny v ochraně přírody „Hlavní cena Josefa Velka“ se uděluje od roku 2005 na mezinárodní filmové soutěži s tematikou životního prostředí Týká se to také Tebe v Uherském Hradišti. Je určena pro profesionální kategorii soutěže.

Bibliografie

Reportáže, cestopisy a populárně naučná literatura

1975 – Perla Antil, cestopis, s Josefem Ševčíkem 1978 – A zvoní ocel, populárně naučná lit. pro mládež 1980 – Jak jsem bránil přírodu 1980 – Mistři zkumavek, 1982 – Za vůní dřeva, bavlny a kůže, populárně naučná lit. pro mládež 1985 – Od polderů k Ardenám, cestopis 1987 – Dva tisíce verst s Lenou, cestopis 1988 – Příběhy pro dvě nohy 1989 – Muž přes plot

Ostatní práce V roce 1978 napsal příručku Ochránce přírody. S Josefem Blažejovským vydal v témže roce odbornou publikaci Řídící a měřící technika ve výrobě skla a jemné keramiky a v roce 1984 příručku Odznak odbornosti Rybář. V témže roce přispěl do publikace o pražských kavárnách Čtyři o čtyřech (včetně Miroslava Horníčka, Františka Filipovského a Miroslava Šimka). V roce 1985 uspořádal a vydal s dalšími autory Životní prostředí a národní výbory a v roce 1990 přispěl do sborníku Kavárny a spol.

Kňava obecná Skupina recesistů, kteří se vydávali za lesníky, psala Velkovi dopisy, v nichž upozorňovali na ohroženou šelmičku kňavu obecnou, žijící v Jeseníkách. Josef Velek jim zpočátku věřil a psal o živočichovi v Zápisníku Brontosaura. Později se sám přiznal, že mystifikaci uvěřil. Václav Petříček ve vzpomínkovém článku o Josefu Velkovi a hnutí Brontosaurus uvádí případ kňavy jako jediný příklad toho, že Josef Velek kvůli množství práce „odborně zakolísal“.

Reference

Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Environmentalisté Kategorie:Ochránci životního prostředí Kategorie:Absolventi Fakulty elektrotechnické ČVUT Kategorie:Narození 30. listopadu Kategorie:Narození v roce 1939 Kategorie:Narození v Klínci Kategorie:Úmrtí 30. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1990 Kategorie:Úmrtí v Egyptě Kategorie:Úmrtí při potápění Kategorie:Muži