Christen-Democratisch en Vlaams (CD&V) (česky: Křesťanskodemokratická a vlámská strana) je vlámská belgická politická strana. Strana má historické vazby na odborové hnutí (ACV), podnikatelské sdružení UNIZO a Belgický zemědělský svaz (Boerenbond). Do roku 2001 nesla název Křesťanská lidová strana (Christelijke Volkspartij, CVP). Je členem Evropské lidové strany (EPP) a Centristické demokratické internacionály.

Tradičně byla největší politickou stranou ve Vlámsku, než ji v průběhu 10. let 21. století předstihla Nová vlámská aliance (N-VA). CD&V byla součástí většiny belgických vlád a dlouhodobě měla také nejvyšší počet starostů mezi vlámskými stranami. Z jejích řad pocházela většina belgických premiérů i ministerských předsedů vlámské vlády. K předním představitelům strany patří také Herman Van Rompuy, který v letech 2009–2014 zastával funkci předsedy Evropské rady.

Historie vlevo|náhled|Čtyři předsedové strany CVP; zleva: Jean-Luc Dehaene, Leo Tindemans, Wilfried Martens a Mark Eyskens Historie CD&V sahá až do 19. století. V 19. století začaly vznikat první katolické konzervativní strany. Na konci 19. století začalo v jejich rámci sílit křídlo křesťanských demokratů, které posunulo politickou orientaci strany mírně doleva. V meziválečném období nesla název Katolický blok. V letech 1945–1968 existovala jako Křesťanská sociální strana (PSC–CVP). Roku 1968 se rozdělila na frankofonní Křesťanskou sociální stranu (PSC, později přejmenované na Les Engagés) a vlámskou Křesťanskou lidovou stranu (Christelijke Volkspartij, CVP). V roce 2001 se CVP přejmenovala na Křesťanská lidová strana (Christen-Democratisch en Vlaams, CD&V).

Od svého vzniku až do roku 1999 byla strana s výjimkou let 1954–1958 téměř nepřetržitě součástí vlády. Ve volbách v roce 1999 se největší stranou v Belgii stali Vlámští liberálové a demokraté (VLD), kteří vytvořili tzv. fialovou koalici složenou z liberálů, sociálních demokratů a zelených. Obdobná koalice vznikla také ve vlámské vládě, kde byli navíc zastoupeni vlámští nacionalisté. Ve všeobecných volbách v roce 2003 CD&V znovu utrpěla porážku, což umožnilo pokračování středolevé federální vlády, tentokrát již bez účasti zelených.

Ve vlámských volbách v roce 2004 se CD&V opět stala nejsilnější stranou ve Vlámském parlamentu a Yves Leterme se následně stal ministerským předsedou vlámské vlády. Po úspěchu v komunálních volbách v roce 2006 zvítězila také ve federálních volbách v roce 2007 a získala nejvíce křesel v belgické Sněmovně reprezentantů. Následná koaliční jednání se opakovaně dostala do slepé uličky, až 20. března 2008 vznikla nová federální vláda vedená Yvesem Letermem. Ve funkci ministerského předsedy vlámské vlády jej následně vystřídal Kris Peeters. Od 30. prosince 2008 do 25. listopadu 2009 stál v čele federální vlády Herman Van Rompuy, který se poté stal prvním stálým předsedou Evropské rady. Po jeho odchodu vedl federální vládu znovu Yves Leterme.

Ve vlámských volbách v červnu 2009 si CD&V udržela postavení nejsilnější politické strany ve Vlámsku a Kris Peeters zůstal ministerským předsedou vlámské vlády. Strana si rovněž udržela pozici nejsilnější vlámské strany ve volbách do Evropského parlamentu.

V roce 2010 vystoupila z federální vládní koalice strana Otevření vlámští liberálové a demokraté (Open VLD), čímž způsobila pád vlády. Následné všeobecné volby znamenaly pro CD&V historicky výraznou ztrátu podpory, zejména ve prospěch vlámské nacionalistické Nové vlámské aliance (N-VA). Během volební kampaně se bývalý premiér Yves Leterme částečně stáhl do ústraní a hlavní tváří kampaně se stala předsedkyně strany Marianne Thyssenová, která před volbami oznámila svou kandidaturu na post premiérky. Dne 6. prosince 2011 byla ustavena vláda premiéra Elia Di Rupa, v níž byla CD&V nejsilnější vlámskou stranou.

V komunálních volbách v roce 2012 si CD&V udržela postavení nejsilnější vlámské strany na místní úrovni. Zůstala součástí vládních koalic ve všech pěti vlámských provinciích a přibližně ve třech čtvrtinách vlámských obcí. Téměř v polovině z nich zastávali funkci starosty politici za CD&V.

Ve všeobecných i regionálních volbách v roce 2014 se stala součástí vlád vedených Charlesem Michelem a Geertem Bourgeoisem. Po volbách v roce 2019 vstoupila do federální vlády premiéra Alexandera De Crooa a zůstala součástí vlámské vlády Jana Jambona. Ve volbách v roce 2024 zaznamenala další pokles podpory, přesto si udržela zastoupení ve federálním parlamentu i ve Vlámském parlamentu. V únoru 2025 se stala součástí federální vlády premiéra Barta De Wevera.

Ideologie CD&V je vlámská politická strana vycházející z principů křesťanské demokracie. K jejím základním hodnotám patří význam rodiny, podpora soudržné a ohleduplné společnosti a uznání důstojnosti každého jednotlivce. Velký důraz klade na kvalitu života, zdravotní péči a zajištění spravedlivých příjmů pro všechny občany.

V etických otázkách zastává konzervativní postoje, zejména pokud jde o umělé přerušení těhotenství a eutanazii, kde se staví zdrženlivě k dalšímu uvolňování legislativy. Spojením konzervativních postojů v etických otázkách s progresivnější socioekonomickou politikou je CD&V často označována za středovou stranu. Ve své politické činnosti udržuje úzké vazby na občanskou společnost, včetně odborových organizací, profesních svazů a různých zájmových sdružení. Současně usiluje o zastupování zájmů venkovských oblastí a zemědělského sektoru.

Volební výsledky náhled|Sammy Mahdi (* 1988), předseda strany od roku 2022

Sněmovna reprezentantů Volební rok Celkový počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů ZměnaPozice1971967 70118,3–koalice19741 222 64623,2 +3koalice19771 460 75726,2 +6koalice19781 447 11226,1 +1koalice19811 165 23919,3 -14koalice19851 291 24421,3 +6koalice19871 195 36319,4 -6koalice19911 036 16516,8 -4koalice19951 042 93317,2 -10koalice1999875 96714,1 -7opozice 2003 870 74913,3 -1opozice 2007 1 234 95018,51 +4koalice 2010 707 98610,85 -8koalice 2014 783 06011,60 +1koalice2019602 5208,9 -6koalice2024557 3927,9 -1koalice

Belgický senát Volební rok Celkový počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů Změna19711 547 85329,7–19741 219 81125,5 +1519771 446 80626,2 +119781 420 77725,9 +119811 149 35319,3 -719851 260 11321,0 +319871 169 37719,2 -319911 028 69916,8 -219951 009 65616,8 -131999913 50814,7 -1 2003 832 84912,7 0 2007 1 287 38919,42 +2 2010 646 3719,99 -4

Evropské volby Volební rokLídr kandidátky Celkový počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů Změna1979Leo Tindemans1 607 94129,54–19841 132 68219,80 -319891 247 07521,14 +119941 013 26616,98 -11999Miet Smetová839 72013,49 -12004Jean-Luc Dehaene 1 131 11917,43 02009 948 12314,43 -12014Marianne Thyssenová 840 81412,56 -12019Kris Peeters617 6519,17 02024Wouter Beke594 9688,84 0

Předsedové CVP/PSC 1945–1947: Gilbert Mullie 1947–1949: Paul Willem Segers 1949–1959: Jef De Schuyffeleer 1959–1961: Fred Bertrand 1961–1963: Jozef De Saeger 1963–1968: Robert VandekerckhoveCVP 1968–1972: Robert Vandekerckhove 1972–1979: Wilfried Martens 1979–1982: Leo Tindemans 1982–1988: Frank Swaelen 1988–1993: Herman Van Rompuy 1993–1996: Johan Van Hecke 1996–1999: Marc Van Peel 1999–2001: Stefaan De ClerckCD&V 2001–2003: Stefaan De Clerck 2003–2004: Yves Leterme 2004–2007: Jo Vandeurzen 2007–2008: Etienne Schouppe 2008–2008: Wouter Beke 2008–2010: Marianne Thyssenová 2010–2019: Wouter Beke 2019 Cindy Franssen a Griet Smaers (dočasní) 2019–2022 Joachim Coens od 2022 Sammy Mahdi

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Oficiální stránky

Kategorie:Politické strany v Belgii Kategorie:Křesťanskodemokratické strany Kategorie:Politické strany založené roku 2001