Středolabská tabule je český geomorfologický celek nacházející se v jižní části oblasti Středočeská tabule. Zaujímá části krajů Středočeského, Ústeckého, Pardubického, Královéhradeckého, Vysočiny a Prahy.
Poloha a sídla Území celku se rozkládá zhruba mezi městy Mělník a Kralupy nad Vltavou na severozápadě, Lysá nad Labem na severu, Kopidlno na severovýchodě, Chlumec nad Cidlinou na východě, Kutná Hora a Golčův Jeníkov na jihovýchodě, Kostelec nad Černými lesy na jihu a Praha na jihozápadě. Zcela uvnitř se z větších měst nacházejí Neratovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čelákovice, Český Brod, Nymburk, Poděbrady, Kolín, Čáslav a Milovice.
Charakter území Území má ráz ploché pahorkatiny, tvořené horninami svrchní křídy a místy jejich odkrytého krystalinického, proterozoického a permského podloží. Představuje erozně až strukturně denudační a akumulační reliéf plošinného, kotlinného a ploše pahorkatinného rázu se zarovnanými povrchy, suky, říčními terasami, údolními nivami a tvary na spraších a vátých píscích. Šíří se v širokém pruhu při středním toku Labe, dolním toku Vltavy a při dalších labských přítocích (např. Výrovka, Doubrava, Mrlina, Cidlina).
Geomorfologické členění Celek Středolabská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB-3) se geomorfologicky člení na pět podcelků: Nymburská kotlina (VIB-3A) v centru a na východě, Čáslavská kotlina (VIB-3B) na jihovýchodě, Mělnická kotlina (VIB-3C) na severozápadě, Mrlinská tabule (VIB-3D) na severovýchodě a Českobrodská tabule (VIB-3E) na jihu a západě. Tabule sousedí s celky Dolnooharská tabule na severozápadě, Jizerská tabule a Jičínská pahorkatina na severu, Východolabská tabule na východě, Železné hory a Hornosázavská pahorkatina na jihovýchodě, Benešovská pahorkatina na jihu a Pražská plošina na jihozápadě.
Kompletní geomorfologické členění celé Středolabské tabule uvádí následující tabulka:
Významné vrcholy Dílce (366 m), Českobrodská tabule U Písku (341 m), Čáslavská kotlina Vinný vrch (311 m), Českobrodská tabule Bambousek (306 m), Čáslavská kotlina Oškobrh (287 m), Nymburská kotlina Ostrá hůrka (278 m), Mrlinská tabule Báň (272 m), Mrlinská tabule Chotuc (255 m), Mrlinská tabule Dřínov (247 m), Mělnická kotlina Přerovská hůra (237 m), Nymburská kotlina Cecemín (238 m), Mělnická kotlina Břístevská hůra (233 m), Českobrodská tabule Semická hůra (231 m), Nymburská kotlina
Nejvyšším bodem celku je vrstevnice (400 m) v Českobrodské tabuli, při hranici s Benešovskou pahorkatinou.
Fotogalerie
Odkazy
Reference
Související články Geomorfologické členění Česka Seznam geomorfologických celků v Česku
Externí odkazy
Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz (J. Demek et al. 2006)
Kategorie:Středočeská tabule Kategorie:Geomorfologické celky v Česku Kategorie:Tabule v Česku Kategorie:Geografie Středočeského kraje Kategorie:Geografie Pardubického kraje Kategorie:Geografie Královéhradeckého kraje Kategorie:Geografie Ústeckého kraje Kategorie:Geografie Kraje Vysočina Kategorie:Geografie Prahy