1. března – úterý Nejvyšší soud USA rozhodl, že popravy osob, které v době spáchání trestného činu byly mladší než 18 let, jsou protiústavní. Soud toto usnesení, které může zachránit život asi 70 již k trestu smrti odsouzeným lidem, schválil nejtěsnějším poměrem hlasů 5:4. Z amerického státu Kansas odstartoval k pokusu o oblet Země bez mezipřistání miliardář Steve Fossett v ultralehkém letounu GlobalFlyer Virgin Atlantic.
2. března – středa V Bagdádu byl zavražděn Parvíz Muhammad Mahmúd, soudce zvláštního tribunálu, který má soudit představitele bývalého režimu Saddáma Husajna včetně samotného Saddáma. Při útoku byl zabit také jeho syn, který rovněž pracuje pro tribunál. Jména soudců jsou tajena a jde o první známý případ zabití člena tohoto soudu. Při dvou útocích sebevražedných útočníků bylo v Iráku zabito nejméně 10 příslušníků vládních ozbrojených složek. Zraněny byly přes 35 osob, z toho 11 civilistů.
3. března – čtvrtek Předseda české vlády Stanislav Gross prohlásil, že si je vědom chyb, které udělal v kauze kolem financování svého bytu a podnikání své manželky. „Pokud jsem některými svými výroky někoho urazil, tak věřte, že jsem nechtěl a že se samozřejmě takovýmto lidem i omlouvám,“ řekl Gross. KDU-ČSL oznámila, že až do sjezdu ČSSD nebude naléhat na demisi předsedy vlády Stanislava Grosse. Strany české vládní koalice se dohodly na dalším pokračování současné vlády ve stávajícím složení. V Ázerbájdžánu byl před svým domem zavražděn šéfredaktor opozičního časopisu Monitor Elmar Husejnov. Jeho časopis v minulosti ostře kritizoval ázerbájdžánské úřady a prezidenta Ilhama Alijeva. Předpokládá se, že Husejnova zabil nájemný vrah. Bývalý ukrajinský ministr vnitra Jurij Kravčenko spáchal sebevraždu. Učinil tak den před plánovaným výslechem na policii v souvislosti s vraždou opozičního novináře Georgije Gongadzeho, ke které došlo v září roku 2000. Kravčenko měl zanechat dopis, ve kterém uvádí, že je nevinný a zodpovědným za svou smrt činí bývalého prezidenta Leonida Kučmu. Podle zpráv některých ukrajinských médií však je pochybné, zda Kravčenko opravdu spáchal sebevraždu. Kučma v reakci na Kravčenkovu smrt přerušil dovolenou v Karlových Varech a vrátil se na Ukrajinu. Americký miliardář Steve Fossett úspěšně zakončil sólový oblet Země bez mezipřistání nebo doplnění paliva. Jeho letadlo GlobalFlyer Virgin Atlantic přistálo na letišti Salina v americkém státě Kansas ve 20:48 SEČ po 67 hodinách a jedné minutě letu. Z tohoto letiště Fossett 1. března vzlétl. Podle agentury Associated Press přesáhl počet amerických vojáků, kteří v Iráku zahynuli od zahájení útoku na tuto zemi v březnu 2003, počet 1500. Předseda prozatímní vlády Ajád Aláví prodloužil o dalších 30 dní výjimečný stav, který platí v celém Iráku mimo kurdské oblasti. Při útocích povstalců zahynulo nejméně 5 iráckých vládních policistů.
4. března – pátek V Iráku byla propuštěna unesená italská novinářka Giuliana Sgrenová. Při následném převozu na bagdádské letiště byla Sgrenová postřelena americkými vojáky. Ti na auto, v němž agenti italské rozvědky novinářku vezli, z neznámých důvodů zahájili palbu a zabili velitele italské tajné služby v Iráku, který Sgrenovou chránil vlastním tělem. Mluvčí Bílého domu vyjádřil nad incidentem politování, italský premiér Silvio Berlusconi si předvolal amerického velvyslance k podání vysvětlení. Obě strany udávají vzájemně si odporující verze událostí: zatímco podle americké armády vozidlo odmítlo zastavit na kontrolním stanovišti okupačních sil, podle italské novinářky začala palba bez varování a žádné výzvy k zastavení nebyly vidět. Nejasné zůstává i to, zda Itálie za Sgrenovou zaplatila únoscům výkupné. Rocco Buttiglione, italský ministr pro evropské záležitosti a neúspěšný kandidát na evropského komisaře, hodlá dosvědčit Táriku Azízovi, že oproti Saddámu Husajnovi zastával umírněné postoje. Tárik Azíz je bývalý irácký místopředseda vlády a ministr zahraničí Tárika Azíze. Po dobytí Iráku byl zajat Američany a má být souzen za válečné zločiny a zločinů proti lidskosti. Buttiglione je stejně jako Azíz katolík a podle některých komentátorů je nepravděpodobné, že by tento krok učinil bez souhlasu Vatikánu. České noviny referovaly o zvláštním způsobu, kterým žena předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska získala luxusní byt v pražském Veleslavíně. Podle zveřejněných informací byt zakoupil švagr Kalouska, obchodník se zbraněmi Lubomír Kašák, záhy ho však převedl na Kalouskovu ženu a svoji sestru Radku Kalouskovou. Sedm slovenských nekatolických církví kritizovalo současný způsob zveřejňování dokumentů komunistické Státní bezpečnosti (StB) Ústavem paměti národa. Církve žádají, aby ke svazkům StB měly přístup jen osoby v nich zmiňované. StB evidovala jako své spolupracovníky i řadu kněží. Mnoho údajných spolupracovníků StB však vědomou spolupráci s politickou policií popírá.
5. března – sobota Syrský prezident Bašár al-Asad oznámil v projevu před parlamentem plán na postupné stažení syrských jednotek z Libanonu. Asi 14 tisíc syrských vojáků má být nejprve staženo do údolí Bikáa na východě Libanonu a později do Sýrie. Prezident Asad však neoznámil časový plán odsunu, který požaduje libanonská opozice, Spojené státy, Izrael, Saúdská Arábie a řada dalších států. K odchodu zahraničních vojsk z Libanonu vyzývá i rezoluce Rady bezpečnosti OSN schválená v září 2004. Ústřední výkonný výbor ČSSD vyslovil poměrem hlasů 102 ku 27 důvěru předsedovi vlády Stanislavu Grossovi. Gross o toto vyslovení důvěry požádal s tím, že v případě, že ji nedostane, odstoupí ze své premiérské funkce. Stanislav Gross se na zasedání omluvil občanům za to, že „dopustil to, co vzniklo, to jest pro veřejnost dnes již naprosto nesrozumitelnou směsici faktů, polopravd, ale také vyložených lží, které jsou mistrně předkládány tak, aby mě maximálně zpochybnily“. Narážel tím na kauzu s nejasným financováním svého bytu a podnikání své manželky. V letošních českých filmových cenách Český lev se nejúspěšnějším snímkem stalo Horem pádem režiséra Jana Hřebejka, které obdrželo celkem pět ocenění (nejlepší film, režie, scénář, herečka v hlavní roli (Emília Vášáryová) a nejlepší plakát). Cenu za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli získal Jaša Kulťasov za výkon ve filmu Král zlodějů.
6. března – neděle Pro vládní KDU-ČSL ani opoziční ODS není omluva Stanislava Grosse dostatečná, jak v televizi uvedli člen předsednictva KDU-ČSL Adolf Jílek a místopředseda ODS Ivan Langer. Italská novinářka Giuliana Sgrenová obvinila americké vojáky, že na její vůz stříleli úmyslně. Únosci ji prý varovali, že někteří Američané „nemají zájem na tom, aby se vrátila domů“. V parlamentních volbách v Moldavsku zvítězila vládnoucí prozápadně orientovaná komunistická strana. Se ziskem 46 % ztratila proti minulým volbám ve prospěch bloku Demokratické Moldavsko a Křesťanskodemokratické lidové strany. Ve věku 98 let zemřel německo-americký fyzik Hans Bethe, nositel Nobelovy ceny za rok 1967, kterou získal za vysvětlení termonukleárních procesů ve hvězdách. Velkou cenu Austrálie vyhrál Giancarlo Fisichella na voze Renault.
7. března – pondělí Rada Evropské unie schválila kontroverzní směrnici o softwarových patentech. Směrnici nyní putuje do Evropského parlamentu k projednání ve druhém čtení. Proti návrhu směrnice hlasovalo Španělsko, hlasování se zdržely Belgie, Rakousko a Itálie. Při útocích povstalců na vládní síly v iráckém městě Bakubě bylo zabito nejméně 33 osob, z toho zhruba polovina civilistů. Bulharský ministr obrany Nikolaj Svinarov nepřímo obvinil okupační síly USA v Iráku, že 4. března zastřelili bulharského vojáka. Podle Svinarova vojáka zřejmě zabila palba „spřátelené armády“. Na okupaci Iráku se podílí 450 bulharských vojáků pod polským velením. Hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Carla Del Ponteová obvinila Srbsko, že by mohlo během snadno zatknout bývalého velitele bosenskosrbských sil generála Ratko Mladiče, že mu k tomu však chybí politická vůle. Srbská vláda taková obvinění již několikrát odmítla. Ponteová rovněž uvedla, že Chorvatsko musí zatknout a vydat tribunálu generála Anteho Gotovinu, kterého řada Chorvatů považuje za národního hrdinu. Gotovina velel chorvatské ofenzívě, které zlikvidovala tzv. Republiku srbskou na území Chorvatska a tamní obyvatele srbské národnosti vyhnala z Chorvatska.
8. března – úterý Italský ministr zahraničí Gianfranco Fini požaduje, aby USA „identifikovaly a potrestaly“ osoby zodpovědné za střelbu na vůz s osvobozenou italskou novinářkou Guilanou Sgrenovou. Fini odmítl podezření Sgrenové, že se cílem americké palby stala záměrně, nesouhlasí však ani s americkým tvrzením, že vůz s italskými špióny a Sgrenovou jel příliš rychle. Premiér srbské provincie Kosovo Ramuš Haradinaj podal demisi poté, co byl u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu obžalován z válečných zločinů. Haradinaj byl v letech 1998–1999 velitelem Kosovské osvobozenecké armády, která bojovala za odtržení provincie od Srbska. Haradinaj má 9. března odletět do Haagu a vydat se tribunálu. Ruské zvláštní jednotky v Čečensku zabili vůdce čečenských separatistů Aslana Maschadova. V Bejrútu proběhla statisícová manifestace na podporu pokračování přítomnosti syrských vojsk v Libanonu (podle organizátorů demonstroval jeden milión lidí). Demonstrace, kterou svolalo radikální islámské hnutí Hizballáh, se konala současně s menší demonstrací odpůrců syrské přítomnosti v zemi.
9. března – středa Syn zabitého vůdce čečenských separatistů Aslana Maschadova, Anzor Maschadov, přísahal, že „bude pokračovat v otcově práci“. Možnými kandidáty na vedoucí postavení mezi povstalci jsou však i polní velitelé Šamil Basajev a Doku Umarov. Ti, na rozdíl od zabitého Maschadova, odmítají mírové rozhovory s Ruskem. Bývalý kosovský premiér Ramuš Haradinaj odletěl do Haagu, kde byl zatčen a dán do vazby ve věznici Mezinárodního trestního soudu pro bývalou Jugoslávii. Spolu s ním do Haagu odcestoval bývalý polní velitel Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) Lah Brahimaj, jenž byl rovněž umístěn ve vazbě ve stejném zařízení. Oba jsou u mezinárodního soudu obvinění z válečných zločinů, jichž se měli dopustit během bojů za odtržení Kosova od Srbska v letech 1998 a 1999. V Bosně a Hercegovině zahájil činnost soud pro válečné zločiny, který má soudit válečné zločiny spáchané během občanské války v Bosně a Hercegovině. V Iráku bylo při různých útocích zabito několik osob, mezi nimi i ředitel jedné bagdádské nemocnice, a zraněny desítky dalších včetně asi 30 amerických tzv. dodavatelů, kteří pracují pro americké okupační síly. V západním Iráku byla nalezena těla dvaceti zastřelených příslušníků vládních ozbrojených formací oblečených v civilních šatech. Český prezident Václav Klaus se ve Washingtonu krátce sešel s americkým prezidentem Georgem Bushem. Ve filipínském městě Mabini zemřelo 25 dětí na otravu z jídla. Ve školní jídelně dostaly koláčky z filipínské speciality, slazené cassavy. Pak si většina ze 476 žáků stěžovala na bolesti břicha a křeče. Je pravděpodobné, že otravu způsobil kyanid, který se v málo uvařené cassavě nachází.
10. března – čtvrtek Bývalý premiér srbské provincie Kosovo Ramuš Haradinaj byl žalobcem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu formálně obviněn z 37 válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Měl je spáchat v době, kdy působil jako velitel jednotek albánských separatistů z Kosovské osvobozenecké armády. Atentátník, který se odpálil v šíitské mešitě v iráckém městě Mosulu, zabil nejméně 47 lidí. Libanonský prezident Emil Lahúd pověřil sestavením nové vlády Omara Karámího, který byl předsedou dosavadní vlády, jež podala 28. února demisi. Prosyrský politik Karámí vyzval k účasti na nové vládě i opozici, ta to však odmítla.