Mentální anorexie (latinsky anorexia nervosa, z řečtiny an – zbavení, nedostatek; orexis – chuť) je duševní nemoc spočívající v odmítání potravy a vybudováním si závislosti na pocitu hladu vycházející ze zkreslené představy o svém těle; spolu s bulimií se řadí mezi tzv. poruchy příjmu potravy.
Je provázena vtíravými myšlenkami strachu z tloustnutí, které vedou k cílenému snižování váhy a následným rozvojem i velmi závažných metabolických obtíží (zhoršení kvality vlasů a kůže, srdeční arytmie, poškození vnitřních orgánů, dlouhodobé vynechání menstruace, problémy s pamětí a koncentrací, později i osteoporóza). Patří mezi jedno z psychických onemocnění s nejvyšší úmrtností pacientů.
Naproti historickým zkušenostem se objevuje jak u žen tak i u mužů, kdy se typicky rozvine v pubertě nebo adolescenci, ale ani pozdější nástup není výjimkou. Vyskytuje se celosvětově a ve všech věkových skupinách. Charakteristika mentální anorexie Mentální anorexie je dlouhodobá psychická nemoc spočívající v odmítání potravy a neschopnosti udržet si normální zdravou váhu. Je spojená se špatným sebeobrazem (pacient si připadá obézní i ve chvíli, kdy je reálně podvyživený). Ve vážnějších případech končí smrtí, údaje z literatury zmiňují 5 až 6 % všech pacientů. Rizikové faktory vzniku Stejně jako u dalších psychických onemocnění je mentální anorexie do jisté míry podmíněna osobností jedince a interakcí jeho genetických predispozic s prostředím. Její plné rozvinutí ovlivňuje souhra více faktorů v prostředí člověka, které mohou nemoc spustit nebo jejímu vzniku naopak efektivně bránit. U každého pacienta se tak může porucha rozvinout na základě souhry jiných a jinak výrazných faktorů nebo životních událostí.
Osobnostní faktory Mezi osobnostní rizikové faktory (tedy charakter člověka) se řadí obsedantně-kompulzivní rysy (ne nutně porucha jako taková), perfekcionismus a výrazná potřeba pro pořádek, uspořádání a kontrolu nad věcmi. (Štíhlá postava může být vnímána jako důsledek silné sebekontroly jedince.) Tyto osobnostní znaky mohou být v rodině dědičné a jsou zjistitelné již v dětství. náhled|Modeling patří dlouhodobě k povoláním s vysokým podílem lidí s velmi nízkým BMI indexem, včetně vyššího výskytu poruch příjmu potravy u žen i mužů
Životní události a prostředí Mezi životní události, kterou mohou vést k počátku onemocnění, patří proběhlá traumata matek a jejich dětí, se kterými se nedokázaly vyrovnat, např. ztráta blízkého, rozpad rodiny, rozvod nebo i sexuální násilí. Obsese vzhledem a stravou pak funguje jako možnost úniku k jinému tématu. Kritické poznámky okolí ke vzhledu a fyzické kondici proto nemusí být primární příčinou onemocnění, ale mohou fungovat jako spouštěč onemocnění.
Významný vliv na rozvoj onemocnění má tlak okolí na pacienta, ať už od vrstevníků, rodiny nebo kulturní vliv (jako aktuální trendy v ideálu krásy prezentovaném v médiích). Významnou roli hrají kulturní ideály krásy, které v západní kultuře ani neodpovídají fyzickým možnostem člověka. Přičemž některé etnické skupiny mohou být následkem toho k poruchám příjmu potravy citlivější než jiné (v USA byla zjištěna například vyšší odolnost afroamerické komunity oproti hispánské).
Rodinné prostředí může vzniku poruchy napomáhat nebo ji udržovat. Negativní vliv má vysoké očekávání rodiny vůči dítěti, historie výskytu onemocnění v rodině nebo špatný sebeobraz a vztah k jídlu u rodičů. Děti z rodin s výskytem mentální anorexie mají vyšší riziko, že je onemocnění postihne také. Naopak jako protektivní znaky v rodině se ukazují zdravá váha matky dítěte a její vysoké sebevědomí.
Dalším rizikovým faktorem jsou zaměstnání a koníčky, které silně tlačí na fyzický vzhled a váhu jako modeling, gymnastika, balet nebo dostihové jezdectví. náhled|Hashtagy jako thinspiration nebo pro-ana sdružují obrázky dívek s viditelně nízkým BMI indexem až podvýživou, často odhalené v pozicích, kdy jsou viditelné jejich vystouplé kosti
Sociální sítě a internet Výzkumy se zabývají také vlivem sociálních sítí, video platforem (např. YouTube) a médií obecně na vznik poruch příjmu potravy a poruch vnímání vlastního těla. Skrz tyto platformy se šíří obsah podporující osoby v dalším udržování těchto poruch stejně jako obsah vedoucí k nezdravé potřebě srovnávat se s ostatními, která napomáhá vzniku poruch. Osoby, které se obávají o svůj vzhled na sociálních sítích (Facebook, Instagram), mají statisticky větší sklony k poruchám příjmu potravy. Média a sociální sítě však nejsou u pacientů jedinou nebo zdaleka hlavní příčinou vzniku poruch. Mohou ji ale efektivně udržovat stejně jako rodinné zázemí, které podporuje nežádoucí vztah k tělesnému obrazu nebo výživě.
Sociální sítě mohou mít i potenciální pozitivní dopad. Platformy jako Instagram zároveň umožňují i sdílení příběhů úspěšné léčby mentální anorexie nebo zdravých návyků spojených se stravováním i cvičením a mohou tak pacientům poskytovat motivující vzory a komunitní podporu. Studie ale varují i před neověřeným obsahem pro léčící se pacienty nebezpečným. I příspěvky označené jako pomáhající obsahují často známky pokračujícího onemocnění autora a nezdravých návyků spolu s vyhýbáním se odborné léčbě. Stejné riziko je u některých videí na YouTube, které ačkoli podporují anorexii, maskují se za informační videa o kráse a výživě. S podobným problémem se potýká i sociální síť TikTok, kde videa bojující proti anorexii nebo se snažící o osvětu o této nemoci vedou k podpoře nežádoucího chování u jejích uživatelů.
Ačkoli se sociální sítě a internetové portály dlouhodobě snaží o cenzuru obsahu propagujícího anorexii (skrz moderování a následné mazání příspěvků označených hashtagy, resp. klíčovými slovy, jako pro-ana, thinspiration, thinspo apod.), využívání algoritmů pro cílené doporučování dalšího obsahu na základě předchozího zájmu vede pouze k efektivnímu nabízení dalšího závadného a dosud necenzurovaného obsahu uživatelům. Tvůrci příspěvků se navíc záměrnými překlepy v klíčových slovech snaží moderování jimi vkládaného obsahu vyhnout.
V českém internetovém prostoru byl historicky zaznamenám negativní vliv tzv. „pro-ana blogů“ sloužících ke sdílení a propagaci anorexie mezi mladými dívkami. Rozšířené byly hlavně na dnes již neexistujícím serveru blog.cz (provoz byl ukončen v srpnu 2020). Blogy sdílely jídelníčky dívek, jejich změny váhy, různé deníkové zápisy, motivační obrázky a citáty, včetně tzv. „dopisu od Any“, motivačního textu popisujícího cíle a postup drastického hubnutí za každou cenu.
Další vlivy Jiná duševní onemocnění mohou mít také souvislost s následným rozvojem mentální anorexie, běžně například úzkosti a deprese nebo i některé podtypy narcistické poruchy.
Dodržování redukčních diet osminásobně zvyšuje riziko vzniku mentální anorexie a bulimie. Až třetina pacientů trpících mentální anorexií prošla také obdobím tělesné nadváhy nebo obezity.
Průběh onemocnění náhled|Náhlý přílišný (až obsedantní) zájem o fitness a posilování může být jedním z průvodních jevů mentální anorexie ale i jiných poruch u dospívajících dívek a chlapců Mentální anorexie se rozvine nejčastěji v pubertě nebo adolescenci, typicky kolem 15 let (s vysokým nárůstem mezi 13 a 16 lety, ale u některých jedinců i dříve). Další výrazně rizikové období návratu nebo rozvoje onemocnění u žen je věk okolo menopauzy. Rozvoj a výskyt onemocnění však u pacientů s věkem klesá.
Riziko vzniku onemocnění je dané kombinací faktorů, její počátek je ale možné často najít v reakci na nějakou novou složitou životní situaci či událost, se kterou se daný jedinec nedokáže vypořádat (rozvod rodičů, úmrtí v rodině apod.). Nemoc má i v případě úspěšné léčby vysokou návratnost, do roku a půl od ukončení léčby uvádí literatura až 35 %. U pacientů s mentální anorexií může také dojít k pozdějšímu rozvoji bulimie a naopak.
Primární projevy nemoci Pro mentální anorexii je charakteristické snižování hmotnosti úmyslně vyvolané daným jedincem, který tak činí snižováním svého příjmu tekutin a potravy, což dále v mnoha případech posiluje zvyšováním energetického výdeje (cvičením a různými sportovními aktivitami). Mezi další využívané prostředky patří vyprovokované zvracení, průjmy (cílené užívání laxativ) či užívání anorektik a diuretik. V tom se může nemoc překrývat s projevy bulimie, která je typičtější pocitem ztráty kontroly nad jídlem, což vede k pravidelnému záchvatovitému přejídání, případně i s následným záměrným vyzvracením potravy.
Nemoc je tak okolím odhalena často kvůli drastickému úbytku váhy jedince a změnám v chování. Může jít o nápadné zvýšení zájmu o fyzickou aktivitu (snaha zbavit se přebytečných kalorií), změnu v oblékání (maskování úbytku váhy), uzavírání se před rodinou a přáteli, změny nálad (podrážděnost, smutek), zvracení a nákupy dosud neužívaných léčiv. Literatura ale hovoří i o atypické mentální anorexii, kdy přes všechny podobnosti v průběhu a projevech nedochází k takovému úbytku na váze a nemoc je tak mnohem obtížnější odhalit.
Sekundární projevy nemoci Vzhledem k různému stupni podvýživy pacienta se u této nemoci v průběhu času objevují i různé typy metabolických poruch s různou závažností. Spektrum sekundárních projevů je závislé i na předchozím zdravotním stavu a existujících komorbiditách pacienta. Všechny tyto projevy se tak nemusí rozvinout u všech pacientů.
Mezi sekundární projevy spojené s mentální anorexií patří: Metabolické znaky – snížená hladina draslíku, edémy, metabolická alkalóza Gastrointestinální trakt – zpomalené vyprazdňování žaludku, zácpa, vzácněji záněty slinivky břišní Kardiovaskulární systém – bradykardie a hypotenze (u naprosté většiny pacientů), srdeční arytmie Hematologické problémy – anémie (až u třetiny pacientů), trombocytopenie, hypercholesterolémie Kožní problémy – suchá a praskající kůže (včetně krvácení prstů), slabá tolerance teplot (pocity chladu) a růst lanuga na obličeji a podél páteře Plicní – rozedma plic (emfyzém), záněty plic (vdechnutí zvratků), vzácně i spontánní pneumotorax CNS – atrofie mozku, poruchy paměti a koncentrace Neurologické – křeče, svalová slabost Hormonální – změny v hladinách pohlavních hormonů (estrogen, testosteron, gonadotropin, lutienizační hormon a další), růstových hormonů a hormonů štítné žlázy, které vedou k řídnutí kostí (následně tak i k poruchám krvetvorby), ztrátě ovulace a tedy i menstruace (amenorrhoea), problémy se ztrátou libida, potencí a tím neplodností Kromě mnoha fyzických problémů se objevuje také řada problémů psychických: pocity smutku, osamocení, zoufalství, bezmoci, deprese sebevražedné sklony – sklony k sebepoškozování, zneužívání návykových látek (alkohol)
V extrémních případech může vést mentální anorexie až ke smrti pacienta, ať už přímo selháním organismu nebo sebevraždou. Projevy onemocnění mohou mít vzhledem ke své povaze negativní vliv jak na rodinné, přátelské i milostné vztahy, pracovní nasazení i vzdělávání pacienta. Sociální izolace a neschopnost návratu k normálnímu životu kvůli přílišné obsesivní kontrole příjmu potravy a neustálému vyhýbání se jídlu vede k depresi, ztrátě smyslu života a následným pokusům o sebevraždu. Rozdíly dle pohlaví Historicky je mentální anorexie považována za chorobu postihující mladé ženy, ale její výskyt je dnes známý u obou pohlaví. Vědecké studie odhadují její výskyt v populaci u asi 4 % žen a 0,3 % mužů.
U mužů se častost výskytu anorexie liší od žen. Muži obecně přistupují k poruchám příjmu potravy odlišně: statisticky častěji než ženy řeší domnělou přílišnou konzumaci jídla intenzivním cvičením (může vést až k rozvoji poruch jako ortorexie a bigorexie), zabývají se více množstvím svalové hmoty, méně častěji podceňují velikost svého těla a v případě negativního sebeobrazu těla u nich převládá přejídání se nad omezováním se. Vzhledem k historickému zkreslení vnímání poruch příjmu potravy jako ženských onemocnění jsou ale muži více náchylní k odmítání léčby.
Diagnostická kritéria