náhled|Bývalý zájezdní hostinec v Praze-Běchovicích náhled|Barokní zájezdní hostinec U chmelového věnce v Roudnici nad Labem Zájezdní hostinec býval v minulosti hostinec, který sloužil pro odpočinek, občerstvení i oddech jak lidí, tak i tažných zvířat při cestování na delší vzdálenosti. Šlo o předchůdce dnešních motelů a motorestů.
Charakteristika Zájezdní hostince stávaly podél hlavních cest a obchodních stezek. Obvykle sloužily také jako přepřahací stanice pro koně, kde bylo možno v případě potřeby nejen přespat a najíst se, ale i napojit, nakrmit nebo i vyměnit koně. Kromě cestujících byly nejčastěji využívány formany při těžké nákladní dopravě. Zde procházely i kavalírské cesty. Právě podle možnosti zajíždění povozů dovnitř areálu hostince pochází jejich označení.
Běžným vybavením zájezdního hostince bývaly stáje, ledovna, stodoly (sklady sena a slámy), často i vjezdová brána, kde se platilo mýtné.
Zájezdní hostince byly rozšířeny především v 18. a 19. století. S nástupem železnice a později i motorových vozidel postupně zcela zanikly a byly přeměněny na jiná hospodářská či rekreační zařízení (např. motoresty, motely, továrny, sklady, dílny, garáže, chalupy, apod.).
Ve městech nebyly zájezdní hostince moc časté – pro zajímavost například Adressář královského hlavního města Prahy a sousedních obcí Bubenče, Holešovic-Buben, Karlína, Smíchova, Kr. Vinohradů a Žižkova z roku 1901 uvádí v tehdejší Praze a zmiňovaných přilehlých tehdy samostatných obcích jen 21 zájezdních hostinců, zatímco oddíly Hostince, ale i Zahrady hostinské (výletní restaurace a vůbec restaurace se zahrádkou) jsou mnohem bohatší.Adressář královského hlavního města Prahy a sousedních obcí Bubenče, Holešovic-Buben, Karlína, Smíchova, Kr. Vinohradů a Žižkova. V Praze: Nákladem důchodův obce pražské, 1901, 1901(1), str. II-45–56. (Hostince), II-56 (Hostince zájezdné), II-315 (Zahrady hostinské). Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:28f06b8c-18dd-4ddd-bf95-e7ec2261d763.
Reference
Literatura
Kategorie:Silniční doprava Kategorie:Restaurace