Klíny

Klíny () jsou obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se ve východní části Krušných hor v nadmořské výšce 700–812 metrů. Rozkládá se podél silnice 271 vedoucí z Litvínova k hraničnímu přechodu Mníšek. Západně nad obcí se vypíná Mračný vrch (852 metrů) a východně vedou strmé svahy do Šumného dolu. Při silnici se pod Klíny nacházejí jeho místní části Rašov a Sedlo. Klíny jsou střediskem zimních sportů. Mají autobusové spojení s Českým Jiřetínem a Litvínovem. Žije zde obyvatel.

Název Vesnice se podle zakládací listiny měla jmenovat Hora Svatého Václava, ale na základě její polohy brzy převládlo lidové označení Gêren pocházející ze středněhornoněmeckého výrazu gêre (klín). V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Gery (1355), Gerij (1355), „in monte S. Wenczeslai“ (1355), Geren (1357), Geru (1360), monte S. Wenceslai (1360), Mons S. Wenceslai (1362), Gerna (1364), Gern (1538), „na Klynach“ a též Gheru (1585), Khern (1591), Gern (1618), Gern a Göhrn (1787) a Göhre (1833).

Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1355, kdy Slavek z Rýzmburka jmenoval ke klínském kostelu svatého Antonína kněze. Založení obce nejspíše souvisí s důlním podnikáním v Krušných horách ve 14. století. Páni z Rýzmburka drželi Klíny až do konce 14. století. V roce 1398 prodal Boreš (IX.) mladší míšeňskému markrabímu Vilémovi I. hrad Rýzmburk, klášter v Oseku a město Duchcov. Součástí tohoto zboží pravděpodobně byly i Klíny. V roce 1459 se majetek vrátil české koruně.

Město Duchcov získal v roce 1527 Děpolt z Lobkovic na Bílině. Jeho syn Václav v roce 1538 získal panství Duchcov včetně Klínů. Posléze se Kíny staly součástí panství mosteckého hradu. V roce 1585 hrad i s panstvím koupil prezident české královské komory Ladislav III. Popel z Lobkowicz a v této souvislosti jsou zmiňovány i Klíny. Další zpráva o Klínech pochází z roku 1618 jako příslušenství tvrze v Horním Litvínově, jehož majitelem byl Václav Vilém z Lobkovic (1592–1621). Jeho syn František Josef zemřel bezdětný a tak panství zdědila jeho manželka Polyxena Marie z Talmberka. Ta se v roce 1642 provdala za Maxmiliána hraběte z Valdštejna. Po její smrti v roce 1651 veškerý majetek včetně Klínů přešel tomuto rodu. Od té doby byly Klíny součástí panství Duchcov-Horní Litvínov.

Po třicetileté válce byla zastavena těžba a obyvatelstvo nalézalo obživu jako dřevorubci nebo při výrobě dřevěného uhlí. V létě 1680 postihla obec morová epidemie. Klíny byly součástí valdštejnského panství Duchcov-Horní Litvínov až do zrušení poddanství v roce 1848. Po roce 1850 se stala osadou obce Janov v okrese Most a v roce 1876 se osamostatnila. V roce 1870 byla dokončena stavba nového kostela svatého Antonína Paduánského. Stavba od počátku trpěla spodní vodou a byla zhruba o 100 let později zbořena.

Dne 8. května 1945 došlo u vesnice k zřejmě poslednímu sestřelu Luftwaffe za druhé světové války. Pilot nadporučík Fritz Stehle unikal se stíhačkou Me 262 z letiště v Žatci. Během přeletu Krušných hor narazil na osamocenou sovětskou stíhačku P-39 Airacobra. Stehle dosáhl svého posledního 26. vítězství, sovětský pilot Lt. Sergej G. Stěpanov při sestřelu zahynul a je dodnes pohřben kdesi u Klínů. Ve vsi je jeho pomník.

Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva, takže došlo v obci k velkému úbytku obyvatel, neboť nově příchozí tento pokles nevyrovnali.

Současnost Dnes jsou Klíny především rekreační obcí. V létě slouží jako středisko turistických tras a cyklistických stezek. V zimě je využívána Krušnohorská lyžařská magistrála a přilehlý lyžařský areál. Mnoho zdejších domů je využíváno k individuální rekreaci. Na Mračném vrchu byly postaveny dvě větrné elektrárny. Do severovýchodní části katastru obce zasahuje obora Fláje. V obci působí při Ekofarmě Centrum pro ekologickou výchovu Klíny, které rozvijí program Zapomenutá Krušnohorská řemesla pro laickou i odbornou veřejnost.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 232 obyvatel (z toho 110 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 255 obyvatel: šest Čechoslováků a 249 Němců. Kromě dvou lidí bez vyznání byli římskými katolíky.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Klíny 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 334 298 272 271 256 232 255 51 105 91 87 57 49 81 92 Domy 53 57 57 58 58 58 57 50 39 27 31 32 35 40 49

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 20 ze dne 29. května 2007.

Znak Ve stříbrném štítě na zeleném návrší se třemi volnými stříbrnými klíny vedle sebe černé hrábě provázené dvěma přivrácenými černými plamennými křídly se zlatým perizoniem.

Vlajka List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a zelený, v poměru 5:3. V žerďové polovině bílého pruhu černé hrábě provázené dvěma černými přivrácenými plamennými křídly se žlutým perizoniem. Pod nimi v zeleném pruhu tři bílé rovnoramenné trojúhelníky – klíny hrotem dolů, široké osminu a vysoké čtvrtinu šířky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Pamětihodnosti Přírodní rezervace Černý rybník Do katastrálního území Klíny II zasahuje část přírodní památky Pekelské údolí Dřevěná zvonice Klínská brána

Fotogalerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Most Kategorie:Obce v okrese Most Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici Kategorie:Svazek obcí v regionu Krušných hor