Lom () je město v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží v podhůří Krušných hor, podlouhlého půdorysu, dva kilometry východně od Litvínova. Dělí se katastrálně na část Lom u Mostu a Loučná u Lomu. Město má obyvatel. Protéká zde Loučenský a Lomský potok.

Název Název města Lom je odvozen ze staročeského slova lom označujícího praskot, boj, porážku, ale také průlom ve skále. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Bruch (1341), de Lom (1344, 1354), de Lomu (1407), in Lomiech (1447) a Bruch (1787 a 1833).

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1341.

Historie obce byla dlouho úzce spjata s těžbou hnědého uhlí, jež bylo v oblasti dobýváno už v 17. století. Těžba postoupila tak daleko, že kvůli ní hrozil zánik města. Po roce 1989 bylo rozhodnuto o vymezení ochranného pilíře na jeho hranici a o postupném omezení a ukončení těžby uhlí v oblasti. Lom byl tak zachován ve svých historických hranicích.

Lom (tehdy nazývaný Bruch) byl na přelomu 19. a 20. století spolu s Prahou jedním z center českého anarchismu, zejména mezi hornickou populací severních Čech. Sloužil jako důležitý organizační uzel, místo konání anarchistických shromáždění, vydavatelské centrum radikální literatury a dějiště několika hornických stávek, zejména těch v letech 1896 a 1904. V roce 1899 v Lomu vznikl první z plánovaných kooperativních spolků, pekárna Pokrok.

Stávka v roce 1896 začala živelně v reakci na špatné pracovní podmínky. Brzy se do jejího čela postavili anarchisté, zatímco sociální demokraté agitovali proti stávce a snažili se zabránit jejímu rozšíření. Tyto události upevnily protisociálnědemokraticé tendence v regionu. Stávka byla po dvou týdnech potlačena za použití vojska. Stávka v létě 1904 začala kvůli připravovanému služebnímu řádu a zúčastnilo se jí asi 10 tisíc horníků. Na protestním táboře v Lomu mělo být až 20 tisíc lidí, dokud nebyl úředně přerušen za přítomnosti četnictva a vojska. Bylo zatčeno kolem 30 anarchistických horníků.

V listopadu 1904 proběhla v Lomu ustavující schůze České federace všech odborů (ČFVO) a Lom byl zvolen za sídlo organizace. ČFVO se během svého čtyřletého působení stala největší a nejvlivnější anarchistickou institucí za dosavadní historii hnutí. V roce 1908 byla rozpuštěna.

Lom sloužil jako základna pro vydavatelské družstvo Literární kroužek v Bruchu, které šířilo anarchistické teorie mezi hornickou komunitou. Karel Vohryzek vydal v Lomu mimo jiné publikace Abeceda anarchismu a O nové kooperaci, stejně jako díla zahraničních autorů, např. Errica Malatesty. Během let v Lomu vycházely také významné anarchistické časopisy Horník (od roku 1900) nebo Omladina (od 3. června 1903).

V místním uhelném dole zemřelo 14. listopadu 1946 při výbuchu 52 horníků. U zdi kostela Nejsvětějšího Srdce Páně bylo 10. května 1945 zavražděno nejméně 36 místních Němců.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 ve městě žilo 8 806 obyvatel (z toho 4 469 mužů), z nichž bylo 6 018 Čechoslováků, 2 698 Němců, osm Židů, čtyři příslušníci jiné národnosti a 78 cizinců. Převažovali lidé bez vyznání (4 658 obyvatel) a římští katolíci (3 908 obyvatel). Evangelíků bylo 160, třicet lidí se hlásilo k církvi československé, třicet k izraelské a dvacet k nezjišťovaným církvím. Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 9 190 obyvatel: 6 129 Čechoslováků, 2 984 Němců, osm Židů, tři příslušníky jiné národnosti a 66 cizinců. Počet lidí bez vyznání klesl na 4 623, zatímco římských katolíků přibylo (4 171 obyvatel). Dále ve městě bydlelo 27 židů, 201 evangelíků, 155 členů církve československé a třináct příslušníků nezjišťovaných církví.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Lom 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 793 913 1 855 7 654 8 841 8 806 9 190 5 507 4 765 3 771 3 218 2 504 2 641 2 787 2 744 Domy 124 142 212 388 454 459 651 721 768 610 605 619 678 728 805

Městská správa Mezi lety 1850–1876 patřil Lom jako osada obce k Mariánským Radčicím v okrese Teplice. Od letech 1876 je obcí v okrese Teplice (1876–1890), posléze v okrese Most (1900–1930), poté v okrese Litvínov (1950) a později opět v okrese Most. V roce 1902 se stal městysem a v roce 1938 se stal městem.

Městské symboly Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. května 2003.

Doprava Dolním Lomem vede silnice první třídy č. 27 ve směru Most–Dubí a dvě železniční tratě:

Železniční trať Teplice v Čechách – Litvínov se zastávkou Lom u Mostu (bývalé nádraží bylo zbouráno). Nádraží leží v centru Dolního Lomu, je z něj poměrně časté spojení na Litvínov a Teplice. Železniční trať Most – Moldava v Krušných horách, tzv. Moldavská horská dráha, se zastávkou Lom u Mostu zastávka jeden kilometr severovýchodně.

Do města také zajíždí místní autobusová doprava provozovaná Dopravním podnikem měst Mostu a Litvínova. Ta obsluhuje především Horní Lom a Loučnou prostřednictvím frekventované linky Janov–Loučná–Osek.

Pamětihodnosti

Přírodní památka Lomské údolí

Rodáci Jiří Hendrych, politik, poúnorový poslanec za KSČ Květoslav Innemann, politik, poúnorový poslanec za KSČ Bernard Scheinpflug, pedagog a historik Karel Duda, diplomat, velvyslanec v USA a Velké Británii Jiřina Fikejzová, textařka Eva Oubramová, básnířka, spisovatelka a redaktorka Josef Alois Náhlovský, komik František Janda, sochař

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Města v okrese Most Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Svazek obcí v regionu Krušných hor Kategorie:Obce v okrese Most