360px|náhled|Relikviář sv. Jana z Touyl, 1328 náhled|Relikviář paže sv. Jiří z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, kolem 1275; Svatovítský poklad náhled|Talisman Karla Velikého Relikviář je schrána nebo schránka na relikvie. Jsou v ní uloženy, a často i vystaveny. Relikviáře jsou předmětem uctívání, a proto bývají umístěny v křesťanských, buddhistických nebo hinduistických chrámech na oltářích nebo v pokladnicích. Za nejcennější (primární) relikvie jsou považována těla proroků, světců, Ježíše Krista nebo Panny Marie a jejich části nebo částečky. Pod nimi významem stojí relikvie druhotné (sekundární), jimiž jsou osobní předměty, které pocházejí z hrobu světce nebo jsou legendou spojeny s jejich životem či osobním užíváním.
Relikviář má devoční význam. Lidé věří, že svaté ostatky v sobě mají posvátnou sílu, zázračnou moc pomáhat či uzdravovat. Klanět se, uctívat či dotýkat se relikviářů má věřícím přinést ve spojení s modlitbou požehnání či zvláštní milost.
Typy V katolických chrámech nebo v chrámových pokladnicích: sarkofág s tělem světce, tumba chrámového patrona: v hlavním oltáři na něm nebo v kryptě pod ním (např. tumba sv, Bonifáce, Fulda) těla římských prvomučedníků a světců v prosklených rakvích (např. u sv. Tomáše v Praze, v katedrále v Litoměřicích nebo ve Waldsassenu ) skříňka, truhlička tzv. mluvící relikviář ve tvaru části těla, ze které pochází relikvie: busta, paže, ruka, noha deska: ikona, plenář stojací oltářní ostensorium, často ve tvaru monstrance; drobné ostatky světců (kůstky, části oděvu); také částečky dřeva, dotýkané se svatým křížem. Mnohdy jsou relikviáře pevnou součástí retabula oltáře. a rovněž vystavená úctě v prostoru kostela nebo kaple. trůn, křeslo, oděv, mitra, hůl, kalich, paténa, konvice drobný osobní relikviář, závěšovaný na krk majitele: fylaktérium, monile, kapsle
Historie První relikviáře (kolem 4. století) měly podobu malých schránek. Velké zdobené truhly a rakve se začaly objevovat na přelomu 12. a 13. století. Příkladem velkého bohatě zdobeného relikviáře je například Relikviář svatého Maura v Bečově nad Teplou. Zvláštním typem relikviářů jsou schránky ve tvaru uchovávané části těla (ruka, hlava apod.), které jsou někdy nazývány „mluvící relikviáře“.Universální lexikon umění, str. 392 Kolem čtvrtiny 13. století se začaly vyrábět deskové relikviáře zvané plenáře.
Významné relikviáře Evropa Relikviář Kristovy koruny v Sainte Chapelle, Paříž Stolec sv. Petra, v bazilice sv. Petra, Řím Talisman Karla Velikého (fylaktérium), pokladnice v Palis du Tau, Remeš Relikviářová skříň Panny Marie, Münster, Cáchy Relikviářová skříň Sv. Tří králů, dóm, Kolín nad Rýnem Relikviářová busta sv. Jakuba Většího, hlavní oltář katedrály, Santiago de Compostela
Česko Relikviář svatého Maura v Bečově nad Teplou Gotický relikviář paže sv. Jiří z kláštera benediktinek na Pražském hradě, Svatovítský poklad v Praze Gotické relikviářové busty českých patronů sv. Václava, Vojtěcha a Víta, Svatovítský poklad v Praze Plenář sv. Markéty benediktinů v Břevnově Barokní relikviář svaté Pavlíny v kryptě dómu v Olomouci Jihočeské: Ostatky sv. Auraciána v Českých Budějovicích; ostatky sv. Konkordie v Bavorově
Galerie
Reference
Literatura , s. 181. Poznámka: Dostupné jen jako stáhnutelné pdf – vždy maximálně 20 stran stáhnutených najednou. BRAUN, Joseph: Die Reliquiare des christlichen Kultes und ihre Entwicklung. Freiburg im Breisgau 1940, dostupné online (německy)
Externí odkazy
Zlatnictví
Kategorie:Relikviáře Kategorie:Náboženské předměty