Suzdal () je město v Rusku, administrativní centrum Suzdalského rajónu Vladimirské oblasti. Leží na řece Kamence, přítoku Něrlu, 26 km severně od Vladimiru. Žije zde okolo 10 tisíc obyvatel.
Suzdal je městem mnoha historických památek, z nichž některé jsou od roku 1992 v rámci Bílých památek Vladimiru a Suzdalu zaneseny na seznam světového dědictví UNESCO. Suzdal je také nedílnou součástí zlatého prstenu Ruska.
Název V nejstarší ruské kronice Pověst dávných let je roku 1024 sídlo označeno jako Suždal (Суждаль) Полное собрание русских летописей. — Т. 1. I. II. Лаврентьевская и Троицкая летописи. — СПб.: Тип. Эдуарда Праца, 1846. — s. 147., což může znamenat založit zde město nebo město má být zde.
Dle teorie etymologa a lingvisty O. N. Trubačova má název města původ ve staroslověnském slovese съзьдати (s'zdati), jehož jedním z významů bylo slepit z hlíny. (Od tohoto slovesa je odvozen moderní ruský výraz „создать“ – vytvořit, stvořit, postavit, vyrobit apod. Горбаневский М. V., Дукельский V. Ю. По городам и весям «Золотого кольца». — MOSKVA, 1983. — s. 130.). Lingvista V. P. Něroznak se domníval, že název Суздаль vznikl z tvaru téhož slovesa v první osobě – ziždu (зижду), tedy stavím.V. P. Něroznak Названия древнерусских городов. / red. ak. D. S. Lichačov; АН СССР; Ин-т языкознания. — MOSKVA: Наука, 1983. — s. 164..
V 19. století přišel finský etnograf D. E. D. Europaeus s teorií, že úvodní část suzda- má původ ve finském výrazu “susi“, resp. estonském “suzi“ s významem vlkV. A. Nikonov Краткий топонимический словарь. — MOSKVA: Мысль, 1966. — s. 397.V. P. Něroznak Названия древнерусских городов. / red. ak. D. S. Lichačov; АН СССР; Ин-т языкознания. — MOSKVA: Наука, 1983. — s. 165.. Lingvista А. А. Šachmatov ve finsko-ugrickém klíči název rekonstruoval jako *susudal, což však odmítl М. Vasmer, s odůvodněním, že takový výraz ve finštině neexistujeФасмер М. Этимологический словарь русского языка. — MOSKVA: Прогресс, 1987. — Т. 3. — s. 797..
Historie Nejstarší písemná zmínka o Suzdalu pochází z Novgorodského kodexu, kde se roku 999 píše, že jakýsi mnich Isaakij byl ustanoven popem v suzdalském chrámu svatého Alexandra-Arména. Nejstarší kronikářská zmínka pochází z Pověsti dávných let, kde se upomíná povstání pohanských žreců roku 1024.
Roku 1107 město oblehli a dobyli Volžští Bulhaři.vlevo|náhled|300x300pixelů|Pohled na Suzdal roku 1912 (foto Sergej Prokudin-Gorskij)Na počátku 12. století, za vlády knížete Jurije I. Dolgorukého byl Suzdal centrem Rostovsko-suzdalského knížectví. Roku 1157 však kníže Andrej Bogoljubskij přenesl hlavní město do Vladimiru. V polovině 13. století byl Suzdal krátce hlavním městem Suzdalského knížectví, na počátku 14. století Suzdalsko-nižněnovgorodského knížectví, až se konečně roku 1392 stal součástí Moskevského velkoknížectví. Od roku 1572 byl Suzdal carským městem.
Město bylo značně poškozeno v letech 1608-1610 během polsko-litevské okupace, takže v Suzdalu zůstalo pouze 78 dvorů. Roku 1612 Poláci opět obléhali město, avšak tentokrát bezúspěšně.
Roku 1634 vyplenili město Krymští Tataři. V roce 1644 lehla popelem část města přiléhající ke kremlu. Další pohroma přišla v letech 1654-1655, kdy morová rána zahubila téměř polovinu z 2467 obyvatel města.
V roce 1681 bylo napočítáno 6145 obyvatel a 515 dvorů. Od roku 1708 spadalo město do Moskevské gubernie, od roku 1796 získalo status újezdního města Vladimirské gubernie.
Suzdal býval také důležitým náboženským centrem, v 16. století zde existovalo 11 klášterů (v 19. století již jen 5).
Ačkoliv ještě v 17. století zažilo město hospodářský rozkvět, později začalo upadat, až v polovině 19. století zcela ztratilo na významu, když se mu vyhnula železnice.
Za Sovětského svazu bylo v Suzdalu zbouráno 15 chrámů. Nicméně roku 1967 byl přijat generální plán rozvoje Suzdalu, podle kterého se měl stát Suzdal městem-muzeem. Byla tak zrušena nápravná zařízení, která ve městě fungovala, bylo vybudováno turistické centrum, zřízeny muzejní expozice, začalo se s restaurací památek.
Roku 1992 byly Suzdalský kreml a Spaso-Jevfimijův klášter v rámci Bílých památek Vladimiru a Suzdalu zaneseny na seznam světového dědictví UNESCO.
Obyvatelstvo K 1. lednu 2016 byl Suzdal 936. největším městem Ruska (z celkových 1112). Vývoj počtu obyvatel185618591897191319231926195919701979610061456412770071006600901210 17911 52919891992200020012002200320052006200912 06312 10012 00011 90011 35711 40011 20011 20010 96520102011201220132014201520162017201810 53510 55310 40910 24010 06199789865
Ekonomika náhled|300x300pixelů|Centrum města Ekonomika města je orientována především na turismus, provoz stravovacích a ubytovacích zařízení, prodej suvenýrů atp.
Funguje zde šicí dílna, výrobna suvenýrů z březové kůry a keramická dílna, které zastřešuje společnost Cech suvenýrů města Suzdal. Vyrábí se zde také medovina.
Každoročně se pořádají nejrůznější trhy spojené s kulturními akcemi.
Kultura Od roku 2002 hostí Suzdal každoročně Ruský festival animovaného filmu pod širým nebem, hlavní přehlídku ruské animované tvorby.
Každou druhou sobotu v červnu se koná v Muzeu dřevěného stavitelství Festival okurek.
Od roku 2010 se zde každoročně pořádá festival ruské sauny.
Klima
Pamětihodnosti náhled|300x300pixelů|Spaso-Jevfimijův klášter náhled|300x300pixelů|Pokrovský klášter a řeka Kamenka náhled|300x300pixelů|Brána kláštera Položení řízy Přesvaté Bohorodice náhled|300x300pixelů|Muzeum dřevěného stavitelství
Památky na seznamu světového dědictví UNESCO Suzdalský kreml
Spaso-Jevfimijův klášter
Kláštery Spaso-Jevfimijův klášter Pokrovský klášter Klášter svatého Alexandra Klášter Položení řízy Přesvaté Bohorodice Klášter svatého Vasila
Chrámy Chrám vzkříšení (1732) Chrám Kazaňské ikony Boží Matky (1739) Chrám svatých Konstantina a Heleny (1707) Chrám ikony Boží Matky radosti všech truchlících (1750-1787) Chrám vjezdu Páně do Jeruzaléma (1702-1707) Chrám Paraskjevy Pjatnicy (1772) Chrám Setnutí hlavy svatého Jana Křtitele (1720) Chrám svatého Antipy (1745) Chrám svatého Lazara (1667) Chrám svatého Mikuláše (1770) Chrám svatých Kosmy a Damiána na Jarunové hoře (1725) Chrám Kžiřování na Mžaru (1749) Chrám Položení řízy Přesvaté Bohorodice na Mžaru (1777) Chrám svatých Borise a Gleba na Borisovské straně (1749) Chrám proroka Eliáše na Ivanově hoře (1744) Chrám Zjevení Páně v Koželužské čtvrti (1781) Chrám Narození svatého Jana Křtitele v Koželužské čtvrti (1739) Chrám Tichvinské ikony Boží Matky (konec 17. století) Chrám svatého Mikuláše u kláštera Položení řízy Přesvaté Bohorodice (1712) Chrám svatého Petra a Pavla u kláštera Položení řízy Přesvaté Bohorodice (1699) Chrám Smolenské ikony Boží Matky (1696-1707) Chrám Simeona Stylity staršího (1749) Chrám Povýšení svatého Kříže v Korovinkách (1696) Chrám svatých Kosmy a Damiána v Korovinkách (18. století) Chrám svatých Flory a Laura v Michalích (1803) Chrám Archanděla Michaela v Michalích (počátek 18. století) Chrám Alexandra Něvského v Michalích (počátek 20. století) Chrám Archanděla Michaela v Ivanovském (polovina 18. století)
Ostatní Tržnice (1806-1811) Muzeum dřevěného stavitelství (skanzen)
Osobnosti Alexej Kapitonovič Gastěv (1882–1939) – revolucionář, vědec a básník
Partnerská města Rothenburg ob der Tauber, Německo, 1988 Cles, 1991 Évora, 2006 Loches, 2011 Šang-žao, 2012 Louny, Česko, do 80. let
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Suzdal — oficiální stránky města Suzdal — dějiny, architektura, hotely, restauranty Vladimirsko-suzdalské muzeum-rezervace Dějiny znaku Suzdali Suzdal na WikiMAPIA Autorský cestopisný průvodce po Suzdali. Co navštívit, jak kam dojet, fotografie Fotogalerie města Suzdal Osobní certifikovaný průvodce pro Suzdal Suzdal na wikiway.com
Kategorie:Města ve Vladimirské oblasti Kategorie:Zlatý kruh Ruska