Seznam pomníků z bitvy u Hradce Králové roku 1866 představuje přehled funerální památek v místě významné pamatkové lokality, která odkazuje na největší bitvu v rámci českých zemí. Prostor prusko-rakouské bitvy u Hradce Králové z 3. července 1866 byl vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 208/1996 Sb. prohlášen krajinnou památkovou zónou Území bojiště u Hradce Králové. Evidováno je zde téměř 500 památek, z nichž většina se nachází v této památkové zóně. Největší koncentrace památek je v lese Svíb, o který se 3. července 1866 strhly kruté boje. Pomníky jsou přístupné po značených turistických a cyklistických trasách i po speciálních naučných stezkách – například Naučná stezka Centrální bojiště Chlum, Naučná stezka Les Svíb nebo Naučná stezka ústup rakouské armády.

Již konce válečného roku 1866 začaly na bojišti vznikat první pomníky. Kromě provizorních pomníků to byli například Fürstenberský kříž na Chlumu nebo Liebigovo mauzoleum v Lípě. Jak paměť na bitvu, tak péče o pomníky a válečné hroby postupně upadala. Dne 16. listopadu 1888 byl položen základ Komitétu pro udržování památek z války roku 1866, který měl ustavující schůzi 2. prosince 1888 a začal o pomníky pečovat. Jeho zakladatelem se stal smiřický rodák Jan Nepomuk Steinský, který byl přímým účastníkem bitvy u Hradce Králové a stal se předsedou spolku až do roku 1911. Ještě před koncem 19. století vznikly další spolky ve Dvoře Králové nad Labem, dále v Jičíně, Mnichově Hradišti a Podolí, Trutnově, Liberci a Novém Bydžově. Tyto spolky z dalších východočeských měst zastřešil Ústřední komitét a vznikla nadace při odborné škole sochařské a kamenické v Hořicích, jejíž profesoři a studenti se významně podíleli na podobě válečných pomníků.

V roce 1891 komitét udržoval 227 pomníků ve více než 40 obcích a v následujících letech pracoval na vyhledávání a evidenci dalších pomníků. Také vyzval všechny zúčastněné vojenské jednotky, aby vybudovaly své pomníky, pokud tak ještě neučinily. V roce 1898 bylo v evidenci 319 pomníků, v roce 1901 přesně 400 a v roce 1912 již 419. Pomníky na bojišti vznikají kontinuálně do 21. století. Jeden z nejnovějších pomníků na bojišti se nachází v obci Střezetice a je věnován obětem jezdecké srážky právě v této obci, která vstoupila do dějin jako poslední velká srážka jízdy. V roce 2021 bylo evidováno 496 pomníků. K tomuto roku Muzeum východních Čech vypracovalo storymapu se záznamem všech pomníků na královéhradeckém bojišti.

Na přelomu 19. a 20. století začalo být bojiště vnímáno jako turistický cíl. Nejprve byl v roce 1894 dobřenickým statkářem Karlem Weinrichem postaven domek pro strážce válečných pomníků. Těmi byli v prvních letech veteráni z bitvy u Hradce Králové. V roce 1899 byla postavena nedaleko domku 25 metrů vysoká vyhlídková věž. Pro špatný stav byla po téměř sto letech v roce 1999 nahrazena vyhlídkovou věží s vysílačem o výšce bezmála 56 metrů. Ve stejném roce jako stará vyhlídková věž byl otevřen dnešní hostinec U polních myslivců. Od roku 1904 vznikalo v místech bojiště turistické značení. V den 70. výročí bitvy 3. července 1936 byla otevřena expozice Válečného muzea 1866 na Chlumu. O vznik muzea se velmi zasloužili máslojedský sedlák Josef Volf a královéhradecký středoškolský profesor Josef Simon.

Od roku 1993 je správcem areálu Muzeum východních Čech v Hradci Králové, které spolu s Komitétem pro udržování památek z války 1866 pečuje o památky v celé zóně. Tyto dvě organizace používají ve svých textech jednotné označení památníků evidenčními čísly.