Seznam opatů premonstrátského kláštera v Želivě uvádí posloupnost premonstrátů, kteří od založení Želivského kláštera v roce 1139 vykonávali funkci opata.
Do vymření kláštera roku 1567 1149–1184 Gottschalk 1184–1189/1193 Otto ?–1200 Haštal (Castulus) cca 1210 Marsilius I. 1219–1221 Vilém 1233–1236 Heřman 1243 Ambrož 1257–1262/1272 Marsilius II. 1276–1293 Jakub 1303–1311 Thilman I. 1323 Dětřich 1330–1346 Stibor I. 1348 Thilman II. 1352 Bertold 1354–1358 Bernard 1359/1360–1371 Bohuslav 1372–1400 Jindřich 1400–1405 Stibor II. 1406–1419/1422 Petr Kopanina 1422–1430/1432 Drslav I. 1432/1434–1437 Stibor III. 1437–1443 Drslav II. 1443–1447 Marek 1447–1452 Jan I. 1452–1456 Petr II. 1456–1467 Jan II. 1467–1468 Martin I. 1468–1489 Václav 1490–1500 Petr III. 1502–1518 Wolfgang 1518–1530 Bartoloměj 1530–1547 Ondřej, současně probošt v Nové Říši 1547–1567 Martin Stralický († 20. 9. 1567 Jihlava) Král Jiří z Poděbrad dal roku 1468 želivský klášter do zástavy rodu Trčků, kteří jej krátce na to vojensky obsadili a kanovníky vyhnali. Řeholníkům zůstal jediný majetek: patronátní právo a příjmy jihlavského kostela sv. Jakuba. Na jihlavské faře také přebývali.
Titulární opati (1567–1643) Smrtí opata Martina Stralického želivská kanonie zcela vymřela, rod Trčků z Lípy získal do dědičného vlastnictví želivský klášter. Titul opata želivského i s jihlavskou farou získal od císaře Maxmiliána II. zábrdovický opat Kašpar Schönauer, aby mohl opravit zábrdovický klášter. Roku 1589 Jan Lohelius dosáhl, že Želiv připadl klášteru strahovskému. Kašpar z Questenberka roku 1623 odkoupil Želiv pro Strahov a v roce 1629 tam ustanovil administrátora; klášter začal být znovu osazován a opravován. Záhy vyplatil Strahovu náklady spojené se získáním želivských statků, takže roku 1643 mohl být Želiv uznán za samostatný klášter. 1568–1589 Kašpar Schönauer 1589–1612 Jan Lohelius 1612–1640 Kašpar z Questenberka 1629–1639 Jan Václav Althaus, ustanovený administrátor ze Strahova 1640–1643 Kryšpín Fuk z Hradiště 1639–1643 Štěpán Magni, ustanovený administrátor ze Strahova, r. 1643 opat želivský
Obnovený klášter (po roce 1643) náhled|Znak želivského kláštera po tzv. Leskovcově odkazu Až do roku 1661 dosazoval želivské opaty Strahov, v roce 1661 byl zvolen první opat z řad želivských kanovníků, Siard Falco. 1643–1649 Štěpán Magni 1649–1653 Norbert Amoenus z Amelunxen, pak opat strahovský 1653–1660 Vít Rössler 1661–1677 Siard Falco 1678–1695 Milo Strobl 1695–1698 Candidus Švenda 1698–1702 Zikmund Bernbach 1703–1725 Jeroným Václav Hlina 1725–1752 Daniel Antonín Schindler († 9. 6. 1754) 1752–1774 Arnošt Morávek 1774–1792 Gabriel Fliegel 1792–1806 Zikmund Hemerka 1807–1830 Vojtěch Fähnrich 1830–1848 Ignác Jan Sekoušek († 9. 6. 1856) 1848–1857 Alois Růžička, převor de regimine 1857–1890 Norbert Sychrava 1890–1903 Ferdinand Jan Bursík 1903–1921 Salesius Josef Roubíček 1922–1947 Bedřich Václav Vavroušek 1948–1999 Bohumil Vít Tajovský 1999–2013 Bronislav Ignác Kramár, rezignoval ze zdravotních důvodů († 20. 6. 2020) Zemřel emeritní želivský opat Bronislav Ignác Kramár, tisková zpráva na webu cirkev.cz, 20. 6. 2020 2013–2022 Jaroslav Jáchym Šimek 2022– Tadeáš Róbert Spišák
Reference
Literatura Buben Milan, Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích, II/1 řeholní kanovníci, Praha, Libri 2003, , s. 91–100.
Želiv