Ha-Po'el ha-Mizrachi (: הפועל המזרחי, doslova „Mizrachi dělníci“) byla izraelská politická strana, osadnické hnutí a jeden z předchůdců Národní náboženské strany.
Historie Ha-Po'el ha-Mizrachi vznikl v roce 1922 v Jeruzalémě pod sionistickým heslem (Tóra a práce), jakožto náboženská sionistická organizace, podporující vznik náboženských kibuců a mošavů, kde je při práci dodržována Halacha. Název pochází z mizrachi sionistické organizace a je hebrejským akronymem náboženského centra (: מרכז רוחני, Merkaz Ruchani).
Do prvních izraelských parlamentních voleb v roce 1949 strana kandidovala na společné kandidátce s názvem Sjednocená náboženská fronta, jejíž součástí byly dále strany Mizrachi, Agudat Jisra'el a Poalej Agudat Jisra'el. Uskupení získalo celkem 16 poslaneckých mandátů, z čehož ha-Po'el ha-Mizrachi získal sedm a stal se tak třetí největší parlamentní stranou, hned po Mapaji a Mapamu. Uskupení Jednotná náboženská fronta byla pozvána do koaliční vlády vedené Davidem Ben Gurionem a poslanec za ha-Po'el ha-Mizrachi, Chajim-Moše Šapira, se stal v první izraelské vládě ministrem pro vnitřní záležitosti, ministrem zdravotnictví a ministrem imigrace.
Sjednocená náboženská fronta sehrála zásadní roli v sesazení první vlády, a to v důsledku neshod s nejsilnější vládní stranou Mapaj nad tématy, jako školství v táborech pro imigranty, systém náboženského vzdělávání a dalšími požadavky, jako bylo zrušení ministerstva zásobování a jmenování obchodníka ministrem obchodu a průmyslu. Premiér Ben Gurion v důsledku koaličních problémů v říjnu 1950 rezignoval. O dva týdny později, po vyřešení problémů, vytvořil svou druhou vládu s týmiž koaličními partnery a ministry jako ve vládě předešlé.
Do voleb v roce 1951 strana kandidovala samostatně pod názvem Tóra a práce – ha-Po'el ha-Mizrachi. Získala osm poslaneckých mandátů a stala se tak čtvrtou největší stranou. Opět byla přizvána do koaliční vlády a zůstala jejím členem po celé čtyři roky funkčního období druhého Knesetu. Šapira setrval ve funkci ministra pro vnitřní záležitosti a navíc byl jmenován ministrem náboženství. Když padla třetí vláda, byl Šapira odvolán z funkce ministra pro vnitřní záležitosti a stal se ministrem sociálních věcí. Do čela předešlého ministerstva se opět dostal v šesté vládě. Z dalších poslanců se stal ministrem Josef Burg, jenž byl ve třetí vládě jmenován ministrem zdravotnictví a ve čtvrté, páté a šesté vládě ministrem poštovních služeb.
Před volbami v roce 1955 se strana spojila se svým ideologickým dvojčetem, stranou Mizrachi, a společně vytvořili Národní náboženskou frontu. Nově vzniklá strana získala jedenáct poslaneckých mandátů (z čehož ha-Po'el ha-Mizrachi získala devět), čímž se stala opět čtvrtou největší, a stala se součástí obou vlád, během funkčního období třetího Knesetu. V roce 1956 byl svazek stran učiněn trvalým a došlo k přejmenování na Národní náboženskou stranu.
Poslanci Knesetu Kneset(počet poslanců)poslanci1 (1949–1951)(7)Moše Una, Josef Burg, Elijahu Moše Ganchovski, Aharon Ja'akov Grinberg, Zerach Warhaftig, Moše Kelmer (nahrazen Elijahu Mazorem ze strany Agudat Jisra'el dne 11. března 1949), Chajim-Moše Šapira(8)Chajim-Moše Šapira, Moše Una, Jicchak Rafael, Josef Burg, Zerach Warhaftig, Elihahu-Moše Ganhovsky, Moše Kelmer, Michael Chazani3 (1955–1956)(9)Moše Una, Josef Burg, Aharon-Ja'akov Greenburg, Zerach Warhaftig, Frija Zoarec, Michael Chazani, Moše Kelmer, Jicchak Rafael, Chajim-Moše Šapira
Odkazy
Reference
Externí odkazy Kneset – Historie strany
Kategorie:Zaniklé politické strany v Izraeli Kategorie:Náboženský sionismus Kategorie:Politické strany založené roku 1922 Kategorie:Politické strany zaniklé roku 1956