Mezislovanský jazyk neboli mezislovanština (medžuslovjansky jezyk, меджусловјанскы језык), známá také pod anglickým názvem Interslavic, je projekt umělého slovanského jazyka. Cílem autorů bylo vytvořit jazyk, který by byl srozumitelný většině Slovanů a jeho mluvčí tedy pro komunikaci s nimi nemuseli ovládat jednotlivé slovanské národní jazyky. Mluvčí kteréhokoliv z nich by měl mluvčímu mezislovanštiny rozumět, ačkoliv sám vyjadřovat by se i nadále mohl jedině ve své mateřštině, takže dialog by byl možný pouze v případě vzájemného pasivního porozumění (tzv. pasivní bilingvismus). Mezislovanština byla vyvinuta v letech 2011–2017 na základě tří starších jazykových projektů, které v roce 2017 byly na mezinárodní konferenci spojeny do jednoho společného projektu mezislovanštiny.
Původ Ve slovanském jazykovém kontinuu vznikla celá řada umělých univerzálních jazyků. Svým způsobem byla takovým jazykem už i cyrilometodějská staroslověnština, protože byla také sestavena umělým zásahem. Od 19. století je patrný vzrůstající zájem o obnovení mezislovanské komunikace v jednom univerzálním jazyce. Seznam všech jazyků je uveden na stránkách nizozemského lingvisty Jana van Steenbergena.Jan van Steenbergen, Seznam umělých slovanských jazyků
Projekt Slovianski (přídavné jméno, které znamená slovanský) byl započat roku 2006 Janem van Steenbergenem (slovianski-N), Ondrejem Rečnikem (slovianski-P) a Gabrielem Svobodou (slovianski-S). Projekt si kladl za cíl vytvořit jazyk, který by pomohl v domluvě mezi lidmi mluvícími slovanskými jazyky, byl by snadno naučitelný a přirozenější než slovio. Zpočátku byly vyvíjeny tři různé verze: Slovianski-P: Písmeno P je počátečním písmenem slova pidžin, čemuž odpovídá velice zjednodušená gramatika. Jiný možný význam je prosti (prostý). Myšlenkou slovianski-P bylo totiž vytvořit co nejjednodušší jazyk, který využívá pouze přirozená řešení obsažená ve slovanských jazycích. Původcem byl Ondřej Rečnik, později na něm pracoval Gabriel Svoboda. Slovianski-N: N jako "naturální", přirozený. Pravopis, fonologie a slovní zásoba byly stejné jako ve verzi slovianski-P, ale gramatika byla přirozenější, například v ní byly pády, jež existují ve většině slovanských jazyků. Jeho iniciátor byl Jan van Steenbergen. Později se ho ujal Igor Polyakov. Slovianski-S: Toto byl dřívější projekt jazyka Gabriela Svobody, který měl být velmi snadno naučitelný i pro cizince. Mnoho takových projektů bylo navrženo pro dosažení lepší srozumitelnosti a krásy než má slovio. Tento však selhal.
Slovioski zahájil v roce 2009 Steeven Radzikowski s několika dalšími bývalými uživateli jazyka slovio. Zpočátku projekt slovioski (kontaminace z názvů Slovio a Slovianski) byl úsilím vytvořit kompromis mezi nimi, což však vedlo k vytvoření nového samostatného jazyka.
Existoval ve dvou verzích: Polnij Slovioski a Prostij Slovioski. V roce 2011 se projekt slovioski spojil s projektem slovianski.
Novoslověnštinu v roce 2009 zveřejnil český pedagog a programátor Vojtěch Merunka jako 128stránkovou knihu Novoslovienskij jazyk. Jako pedagog přednášející softwarové inženýrství na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze vykázal tuto publikaci v Registru informací o výsledcích výzkumu, vývoje a inovacíInformační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací - výzkum, vývoj a inovace podporované z veřejných prostředků ČR - Výsledek RIV/68407700:21340/09:00163957 - Novoslovienskij jazyk (2009) mezi výsledky projektu spolupráce fyzikálních ústavů Akademie věd České republiky a fyzikálních fakult Karlovy univerzity a ČVUT s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN). Cílem tohoto projektu, finančně podpořeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, bylo „přispět k […] hlubšímu pochopení hmoty Vesmíru na úrovni nejfundamentálnějších částic materie“.
Novoslověnština byla studií, jak by dnes mohla vypadat staroslověnština, kdyby se ve středověku nepřestala vyvíjet a kdyby na ni působily podobné vývojové vlivy, jaké působily na národní slovanské jazyky. Základem novoslověnštiny byla gramatika, morfologie a jazykový korpus asi 5000 slov přímo odvozených z klasické staroslověnštiny. Slova označující pojmy z moderní doby byla sdílena se slovianskim. Rozdíl mezi slovianskim a novoslověnštinou byl hlavně na úrovni gramatiky a morfologie, kde slovianski představoval jednodušší verzi téhož univerzálního jazyka se zjednodušenou gramatikou a pravopisem a se slovní zásobou tvořenou pouze slovy kombinovanými ze soudobých jazyků a novoslověnština představovala plnou verzi téhož univerzálního jazykaJan van Steenbergen, Naučný Slovjanský s nezjednodušenou gramatikou, morfologií a pravopisem a se slovní zásobou tvořenou nejen kombinacemi slov ze soudobých jazyků, ale i z originální slovní zásoby staroslověnštiny. V některých ohledech ji měla dokonce složitější než čeština nebo ruština a svými výrazovými možnostmi se blížila úrovni klasických jazyků jako je latina nebo řečtina a samozřejmě také staroslověnština. Na druhou stranu gramatika a morfologie novoslověnštiny obsahovala velmi málo výjimek a jen malé množství opakujících se pravidel stejně jako jiné umělé jazyky, takže se snadno učí.
V roce 2017 byly na mezinárodní konferenci CISLaConference on Interslavic Language 2017 (http://conference.interslavic-language.org/archiv/2017/ ) ve Starém Městě u Uherského Hradiště tyto samostatné projekty spojeny do jednoho společného projektu mezislovanštiny. Informacijny portal medžuslovjanskogo jezyka (http://interslavic-language.org) Jan van Steenbergen, History of Interslavic (http://steen.free.fr/interslavic/history.html)
Současný stav jazyka
Velikost jazykové komunity Počet mluvčích ani úroveň, na které mezislovanštinu ovládají, nelze z nezávislých zdrojů zjistit. V rozhovoru z července 2010 sám autor novoslověnštiny uvedl, že mezi jeho fanoušky se řadí „informatici, amatérští filologové a duchovní, ale také jazykoví analytici, literáti, historici a jiní“. Počet studentů ve slovanských zemích odhadl na stovky, v Česku jich však prý je méně. V roce 2012 bulharský autor G. Iliev zmínil řadu „několika stovek“ mluvčích slovianski.G. Iliev, Short History of the Cyrillic Alphabet (Plovdiv, 2012), p. 67. HTML version Anna-Maria Meyerová, která napsala disertační práci na téma umělých slovanských jazyků, hovořila v roce 2014 o „několika desítkách pravidelných aktivních uživatelů“ obou jazykových projektů dohromady.) V roce 2017 bylo přibližně 2 tis. uživatelů a zainteresovaných diváků. V roce 2018 odhadl Merunka počet mluvčích mezislovanštiny na 300.
V současnosti největší skupina mezislovanštiny na Facebooku má 19,0 tisíce členů.Skupina mezislovanštiny na Facebooku - zpřístupněno 18. července 2023 Kromě toho existují další tři skupiny na Facebooku (850, 324 a 120 členů)Skupina novoslověnštiny na Facebooku - zpřístupněno 8. srpna 2021Medžuslovjansko Věće na Facebooku - zpřístupněno 8. srpna 2021Nauka Medžuslovjanskogo na Facebooku - zpřístupněno 8. srpna 2021 a skupiny na VKontaktě (1621 členů),Межславянский - Меджусловјанскы - Interslavic na VK - zpřístupněno 8. srpna 2021 Discord (8222 členů),Medžuslovjansky • Меджусловјанскы • Interslavic - zpřístupněno 9. září 2021 Messenger (757) Telegram (437 členů).Меджусловянска бесѣда / Medžuslovjanska besěda na Telegramu - zpřístupněno 8. srpna 2021 Konečně existuje staré internetové fórum slovianski s více než 1000 členy.
Využití jazyka thumb|280px|Vojtěch Merunka a Jan van Steenbergen na druhé konferenci CISLa v roce 2018 Až do nedávné doby se projekt podobně jako jiné novodobé projekty umělých jazyků koncentruje okolo hlavní facebookové skupiny jazyka a webových stránek spravovaných tvůrci. Kromě toho v červnu 2017 se v českém městě Staré Město uskutečnila první mezinárodní konference o mezislovanském jazyce (CISLa). Účastnilo se jí 64 účastníků z 12 zemí.Rezultaty i memorandum iz prvoj naučnoj konferencije o medžuslovjanskom jezyku - CISLa 2017 - zpřístupněno 13. srpna 2021 Druhá konference CISLa se konala v roce 2018 ve Starém Městě u Uherského Hradiště a Hodoníně (67 účastníků z 16 zemí).CISLa 2018: rezultaty konferencije - conference results - konferencaj rezultoj - zpřístupněno 13. srpna 2021
Latinkou psaná mezislovanština je vedle češtiny a slovenštiny pracovním jazykem českého spolku Slovanská unie, jehož je Vojtěch Merunka předsedou.
Mezislovanština (také označovaná jako „slovanské esperanto") je využitá ve filmu Nabarvené ptáče českého režiséra Václava Marhoula, kde představuje záměrně blíže neurčený národ někde ve východní Evropě, kde se odehrává děj filmu.
Semináře v nabídce Evropské komise V letech 2010, 2011 a 2012 opakovaně nabízel Merunkův spolupracovník a vyučující marketingu na České zemědělské univerzitě Zdeněk Linhart jménem své Agentury Agropro zájemcům účast na seminářích zaměřených na použití open source redakčního systému Joomla! pro „tvorbu webu pro mezislovanskou jazykovou výuku“,Comenius – Grundtvig Training Database: CZ-2010-063-001 Web for Inter-Slavic Language Training pro „zlepšení svých dovedností v budování společenského statusu“,Comenius – Grundtvig Training Database: CZ-2011-073-001 Experiential learning of Status Skills či pro „implementaci webu pro standardizaci zónových jazyků, flavorizaci, učení a komunikaci“.Comenius – Grundtvig Training Database: CZ-2012-098-001 Implementation of Web for Zonal Language Standardisation, Flavorisation, Learning and Communication Na těchto seminářích konaných v létě v kampusu České zemědělské univerzity v Praze a trvajících 7–12 dní měli vyučovat a jejich organizaci zajišťovat Merunka, Linhart a jejich rodinní příslušníci. Za účelem získání finančních prostředků pro uhrazení účastnického poplatku ve výši 750–1500 € byli zájemci vyzýváni k žádání o grant na individuální vzdělávání z Programu celoživotního vzdělávání Evropské komise. V médiích bylo zveřejnění programu těchto seminářů v seznamu nabídek na webu Evropské komise prezentováno tak, že projekt novoslověnštiny získal „grant“ pro pořádání kurzu jazyka „ze vzdělávacího programu EU“, nebo dokonce přímo že se „úředníci“ Evropské unie „rozhodli […] podpořit novoslověnštinu grantem“ za účelem podpory dorozumění „v okrajových slovanských oblastech EU“. Z dostupných údajů přitom nevyplývá, zda se tyto semináře nakonec skutečně konaly, ani jak velký počet osob se jich zúčastnil. Na webových stránkách Agentury Agropro, která se pořádáním školení využívajících systém Joomla! zabývá nejméně od roku 2008, je k dispozici pouze aktuální nabídka všech jejích seminářů a video představující kulturní zážitky několika účastníků jednoho blíže nespecifikovaného proběhlého semináře.
Klasifikace Ze zavedených plánových jazyků má filozofii blízkou mezislovanštině jazyk interlingua, který může obdobným způsobem sloužit mluvčím románských jazyků a byl pro vznik mezislovanštiny vzorem. Cílem takovýchto tzv. zónových jazyků je sloužit ke komunikaci uvnitř vymezené skupiny, jejíž všichni příslušníci mají umělému jazyku rozumět (tj. pasivně jej ovládat), aniž by se mu učili (tj. dovedli jej používat aktivně). Na rozdíl od zavedených univerzálních mezinárodních pomocných jazyků jako je esperanto pak zónové jazyky často mají složitou vnitřní strukturu, protože jejich studiu se věnují pouze lidé, kteří jimi chtějí aktivně hovořit, případně kteří vůbec nejsou členem příslušné vymezené skupiny. U mezinárodních pomocných jazyků naopak obvykle převládá snaha o co největší jednoduchost jejich studia, které dává přístup k jejich pasivnímu i aktivnímu využívání.
Struktura jazyka Pravopis a výslovnost
Mezislovanština může být psána jak latinskou abecedou, tak i cyrilicí. Jde o to, aby bylo možné psát mezislovansky na různých klávesnicích, proto musí být povolen alternativní pravopis. Výslovnost je poměrně volná.