Felix hrabě Vetter z Lilie ( Felix Graf Vetter von der Lilie; 18. března 1830 Nová HorkaMatriční záznam o narození a křtu – 21. listopadu 1913 Nová HorkaMatriční záznam o úmrtí a pohřbu) byl rakousko-uherský, respektive moravský politik a velkostatkář.
Biografie náhled|vlevo|Hrabě Felix Vetter, fotografie z rakouského týdeníku Das interessante Blatt (Vídeň, 1904) Narodil se v rodině Vetterů z Lilie usedlé na Moravě od poloviny 17. století. Jeho otcem byl František Vetter, matkou Antonie svobodná paní Braida. Oba rodiče mu ovšem poměrně brzy zemřeli, Felix Vetter z Lilie tak byl vychováván tetou Josefinou Vetterovou, rozenou kněžnou Hohenzollern‑Hechingen. 25. října 1855 se v Opavě oženil s Idou hraběnkou Arz von Arzio‑Wasseg. Následujícího roku převzal rodinný allodní statek Nová Horka. Byl také vlastníkem fideikomisního statku Laško (něm. Tüffer) v dnešním Slovinsku. Do roku 1856 sloužil v armádě, pak se věnoval správě rodového panství.
Byl aktivní v politice. Patřil mezi čelné představitele strany středního velkostatku. V letech 1884–1906 zastával úřad moravského zemského hejtmana a stál v čele Moravského zemského sněmu. V době jeho předsednictví došlo k dohodě o národnostních otázkách mezi českými a německými poslanci, tzv. Moravské vyrovnání.
Ve volbách do Říšské rady roku 1879 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii na Moravě. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1885 a setrval zde do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1891.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
Bezprostředně po volbách v roce 1879 ho Národní listy řadily mezi konzervativce,Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1. zatímco deník Das Vaterland ho uváděl coby ústavověrného ovšem s dodatkem, že Vetter se ještě nevyjádřil ohledně své politické příslušnosti.Das Vaterland, 11. 7. 1879, s. 1-2. Po volbách do Říšské rady roku 1885 se uvádí jako člen Coroniniho klubu, oficiálně nazývaného Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2. V roce 1890 se uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1891, ale ihned po volbách přišel o mandát, protože byl jmenován doživotním členem panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=775&size=45 Uváděl se tehdy jako člen Strany středu.Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5. Roku 1907 se stal jejím dědičným členem. Byl vyznamenán Řádem železné koruny a velkokřížem Leopoldova řádu.
Jeho syn Mořic Vetter z Lilie byl v letech 1901–1907 předsedou poslanecké sněmovny Říšské rady a v letech 1920–1925 československým senátorem za Německou křesťansko sociální stranu lidovou.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Felix Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Poslanci Moravského zemského sněmu Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Moravští zemští hejtmani Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Narození 18. března Kategorie:Narození v roce 1830 Kategorie:Narození v Nové Horce Kategorie:Úmrtí 21. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1913 Kategorie:Úmrtí v Nové Horce Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova