náhled|Geometrický tvar konstrukce(Národní divadlo Londýn) náhled|Členění ploch konstrukcesvislými a vodorovnými spárami(Knihovna Hradec Králové) náhled|Struktura betonové zdi vytvořená vložením plastové matrice do bednění(NOE-Schaltechnik, Süßen) náhled|Pemrlovaný povrch betonu náhled|Vymývaný povrch betonu,(asi 80 × 40 cm) náhled|Konstrukce z barevného betonu(Katedrála Panny Marie Andělské v Los Angeles) Pohledový beton (francouzsky: Béton brut, německy: Sichtbeton, anglicky: faced concrete, béton brut, raw concrete etc) je označení pro viditelný povrch betonové konstrukce, který se manifestuje svým vlastním charakterem. Beton následně nepokrývan – neomítaný, neobkládaný. Nejčastěji je to beton "jen odbedněný", pod pojem se (spíše výjimečně) někdy vejde i beton: broušený, tryskaný, (úměrně) tmelený, barvený, penetrovaný. V zásadě je to beton jen odbedněný.

Počátek hledejme v prvních dekádách 20. století (některá díla Roberta Maillarta a Augusta Perreta). Pravý rozvoj nastal s vývojem díla Le Corbusiera a jeho Unité d'habitation v Marseille a v Berlíně. Pohledový beton je vysoce rozvinutou technologií, hromadně a univerzálně užívanou. Zvlášť oblíbený je ale ve Švýcarsku, Francii, Japonsku, Rakousku, Slovensku, Slovinsku, Chorvatsku, Itálii, Německu a Brazílii, nebo všude tam, kde jsou rozsáhlé zdroje vápencové horniny a značná produkce cementu. Projektant, (zpravidla architekt), určuje následující vlastnosti: geometrický tvar konstrukce členění ploch konstrukce strukturu povrchu barvu betonu

Geometrický tvar konstrukce Beton je stavební materiál, který umožňuje vytvářet rovinné i zakřivené plochy. Betonové konstrukci dává její tvar bednění, které musí umožnit splnění architektových představ. Pro zakřivené plochy je zpravidla nutné vyrobit individuální bednění. Výjimku tvoří plochy kolmých válců. Pro sloupy kruhového průřezu jsou vyráběna systémová bednění standardizovaných rozměrů a pro větší plochy mají systémová bednění k dispozici zařízení, která zajistí požadované zakřivení překližek bednicího pláště.

Požadovaný geometrický tvar konstrukce je určen výkresem tvaru, v němž jsou definovány rozměry, sklony, zakřivení, výstupky, otvory atd.

Členění ploch konstrukce Pro konstrukce z pohledového betonu je zpravidla zapotřebí stanovit také rozčlenění ploch. Přirozené rozčlenění plochy, které je dáno otiskem spojů jednotlivých bednicích dílců, může být ještě zdůrazněno úpravou bednění. Požadované rozčlenění jednotlivých ploch určuje architekt tzv. spárořezem. Při návrhu spárořezu je nutné vycházet ze standardizovaných rozměrů systémových bednění a zvažovat rovněž umístění nutných pracovních spar vznikajících při betonáži.

Struktura povrchu Struktura povrchu plochy pohledového betonu je primárně dána vlastnostmi materiálu, ze kterého je zhotoven bednicí plášť, což je část bednění, která je v dotyku s ukládaným čerstvým betonem při betonáži. Bednicí plášť se zhotovuje z prken nehoblovaných i hoblovaných, překližky, může být také z plechu. Na plášť mohou být upevněny pryžové nebo plastové matrice.

Plochy zatvrdlého betonu mohou být strukturovány dodatečnými úpravami, při kterých je narušován povrch betonu. Užívá se zejména: Pemrlování Otryskávání pískem Vymývání Broušení Leštění

Barva Základní barvou betonu je šedá. Různé odstíny šedé v ploše pohledového betonu jsou způsobeny jiným vodním součinitelem čerstvého betonu. Beton s nízkým vodním součinitelem je tmavší a tento barevný rozdíl zůstává i při stárnutí konstrukce stále patrný. Při míchání čerstvého betonu se do záměsi přidávají různé pigmenty, které probarví beton v celé hmotě.

Odlévané tvary: reliéfy, číslice, písmena a nápisy Při rozvoji pohledového betonu rychle vyšlo najevo, že lze do něho odlévat různé reliéfní znaky. Tato technologie se posléze rozvinula a precizovala. Jsou odlévány jak náročné výtvarné reliéfy, piktogramy, čísla vchodů nebo oddílů, nápisy nebo firemní emblémy a loga. Tyto způsoby jsou široce rozšířené a užívané a odpovídá tomu i nabídka specializovaných firem s matricemi číslic a liter různých velikostní pro kontrareliéfní (intaglie), basreliéfní i haut-reliéfní odlitky. Obvykle ze silikonu, polystyrenu, gumy nebo překližky.

Hybatelé Významnými tvůrci s velkou zásluhou na rozvoji, a univerzálním rozšíření pohledového betonu byli architekti a inženýři: Robert Maillart, Le Corbusier, Oscar Niemeyer, Luigi Snozzi, Tadao Ando, Arata Isozaky,

Pohledový beton v umění Ve 20. století se stal pohledový beton také předmětem vážného nakládání při vytváření skulptur a předními protagonisty toho byli Pablo Picasso, Jean Dubuffet a Le Corbusier.

Třídy pohledového betonu Podle stoupajících nároků na vzhled jsou betonové plochy rozděleny do pěti tříd:HELA, ŠRŮMA a kol.: Pohledový beton, Technická pravidla ČBS 03, tabulka 4/1 + Třídy pohledového betonuTřída pohledového betonu Požadavky na plochy betonu Příklady použitíPB0 nejsou kladeny žádné požadavky tzv. režný beton (např. plochy základů v zemi, omítané, obkládané či jinak zakrývané plochy)PB1 jsou kladeny nízké požadavky interiéry garáží, sklepů, opěrné stěny, jednoduchá oploceníPB2 jsou kladeny vysoké požadavky běžné dopravní stavby, exteriéry běžných budov, dekorativní oploceníPB3 jsou kladeny velmi vysoké požadavky interiéry budov a exteriéry budov s vysokými požadavkyPBS zvláštní třída architektonicky exponované plochy reprezentativní stavby mimořádného významu

Posuzování vzhledu náhled|Zkušební plocha pohledového betonu Vzhled betonových plochV odborné literatuře se užívá termín pohledovost je nutné posuzovat vždy z odstupu, který odpovídá vzdálenosti z níž budou vnímat plochy betonu uživatelé stavby a kolemjdoucí. Posuzují se tyto vlastnosti provedených betonových prvků: Pórovitost povrchu Vyrovnaná barevnost Rovinnost Kvalita pracovních spár Struktura U pohledových betonů třídy PB2 a PB3 se doporučuje provést před zahájením prací zkušební (referenční) plochy, u pohledových betonů zvláštní třídy jsou zkušební plochy předepsány.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura HELA Rudolf, PŘIKRYL Jan: Stanovení povrchové pórovitosti pohledových betonů, In Beton TKS, č. 2 rok 2008, str.52-54 LADRA Josef: Pohledový beton, učební pomůcka VUT Brno Povrchy betonu, Samostatná příloha časopisu Beton TKS, 2008 Povrchové úpravy a design časopis Beton TSK č. 2/2005 ŠTEGER Ondřej, POPENKOVÁ Miloslava: Chyby vznikající při realizaci pohledového betonu, ASB, LADRA Josef: Bednění betonových a železobetonových konstrukcí, učební pomůcka VUT Brno, DOČKAL Karel, SEDLÁČEK Jan, MARTIŇÁK Libor: Systémová bednění - Učebnice pro výuku současných postupů bednění základních prvků betonových konstrukcí, PERI 2009

Normy a technické pokyny HELA Rudolf, ŠRŮMA Vlastimil a kol.: Pohledový beton, Technická pravidla ČBS 03, ČBS Servis, 2009, ÖNORM B 2211:2009-06-01 Beton-, Stahlbeton- und Spannbetonarbeiten - Werkvertragsnorm (Rakousko 2009) Norm SIA 118/262 Allgemeine Bedingungen für Betonbau (Švýcarsko 2004)

Související články Louis Kahn Le Corbusier Tadao Andó

Externí odkazy

Kategorie:Beton Kategorie:Stavební materiály