Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje

thumb|upright|Historický označník autobusové zastávky IDS JMK: zastávka Moravský Krumlov, železniční stanice Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) je integrovaný dopravní systém v Jihomoravském kraji, zahrnující tramvaje, trolejbusy, vlaky, městské a příměstské autobusové linky na území kraje a lodní dopravu na Brněnské přehradě.

IDS JMK obsluhuje po ukončení 6. etapy v červenci 2010 celé území Jihomoravského kraje a na mnoha místech zasahuje i do sousedních oblastí, a to jak v rámci Česka (kraje Vysočina, Pardubický, Jihočeský, Olomoucký a Zlínský),http://www.idsjmk.cz/strucne.aspx Stručně o IDS JMK tak i do zahraničí (Slovensko, Rakousko). Koordinátorem IDS JMK je společnost KORDIS JMK, a. s. založená Jihomoravským krajem a statutárním městem Brnem.

Historie rozšiřování thumb|Autobus Irisbus Crossway 12M dopravce ČSAD Tišnov vyčkává v terminálu před železniční stanicí Kuřim na pravidelný odjezd regionální linky 311 Plány na integraci hromadné dopravy na území nově vzniklého kraje se objevily na začátku 21. století. Zřízení „Koordinátora integrovaného systému veřejné hromadné dopravy v Jihomoravském kraji“ bylo Statutárním městem Brnem a Jihomoravským krajem schváleno v prosinci 2001. KORDIS JMK zahájil přípravné práce na IDS v říjnu 2002. V rámci příprav na spuštění IDS byly v Brně mimo jiné zavedeny tarifní zóny a přečíslovány trolejbusové linky (z trojciferných na dvojciferná čísla).

První etapa IDS JMK byla zprovozněna 1. ledna 2004. Prvotní IDS měl 30 tarifních zón a zahrnoval 110 obcí Jihomoravského kraje v nejbližším okolí Brna, především severozápadním a severovýchodním směrem (jižní Tišnovsko a jižní Blanensko), na východě zasáhl až do Vyškova. Integrována byla také MHD v Brně a v Blansku. Již v této fázi systém přesáhl krajské hranice, a to do krajů Olomouckého (Rozstání) a Vysočina (Velká Bíteš). Etapa 2A (1. ledna 2005) zahrnula dalších 49 obcí, především na Tišnovsku. Povětšinou šlo o obce převedené zároveň k 1. lednu 2005 z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje. 1. července 2005 došlo k zapojení Popovic a linky městské dopravy v Adamově. Etapa 2B (1. září 2005) rozšířila IDS JMK na Sokolnicko a Zbraslavsko (24 obcí). Etapa 3A rozšířila 11. prosince 2005 IDS JMK do 22 obcí Slavkovska, Bučovicka a Vyškovska (včetně MHD ve Vyškově). Etapa 3B rozšířila 1. července 2006 obsluhované území o Ivančicko (21 obcí). Etapa 3C rozšířila 1. září 2006 obsluhované území o Židlochovicko (29 obcí). Etapa 4A obsluhuje od 4. března 2007 Boskovicko (110 obcí, s přesahem do Pardubického kraje – Bystré, Březová nad Svitavou, Jevíčko) a Náměšť nad Oslavou. Etapa 4B rozšířila 28. června 2008 obsluhované území o zbytek Vyškovska a část Kyjovska (62 obcí), s přesahy do Olomouckého a Zlínského kraje. S etapou 5 se IDS JMK k 14. prosinci 2008 rozšířil na celé Břeclavsko a Hodonínsko (124 obcí), včetně MHD v Břeclavi, Hodoníně, Kyjově a Mikulově. Zavedením linky 910 z Hodonína do Sudoměřic přes slovenská města Holíč a Skalica zasáhl systém poprvé také do zahraničí. Dne 1. ledna 2010 byla zaintegrována MHD ve Znojmě. 1. července 2010 bylo do IDS JMK etapou 6 začleněno celé Znojemsko (161 obcí, včetně rakouského města Laa an der Thaya, do kterého začala zajíždět linka 104), čímž bylo integrovaným dopravním systémem pokryto celé území Jihomoravského kraje. Dne 21. dubna 2012 byly na vybraných regionálních linkách uvedeny do provozu první cyklobusy. Dne 9. prosince 2012 byla s novým jízdním řádem zaintegrována obec Sejřek z kraje Vysočina. 1. června 2013 se IDS JMK rozšířil do rakouského města Drosendorf-Zissersdorf, nicméně v té době začala oprava přeshraniční komunikace, která tak nebyla průjezdná. Linka 816 tak začala do Drosendorfu fakticky jezdit až v letní sezóně 2014. Dne 1. března 2014 byl IDS JMK rozšířen o dvě nové zóny na slovenském území, kterými byla vlaková linka S91 prodloužena z Javorníku do Myjavy. K dalšímu rozšíření došlo 1. července 2014, kdy byla vlaková linka S31 prodloužena do Kraje Vysočina, z Nedvědice přes Bystřici nad Pernštejnem do zastávky Rovné-Divišov. Na trase vznikly tři nové zóny. 1. ledna 2015 byla do IDS JMK začleněna také MHD v Bystřici nad Pernštejnem. 1. července 2016 se IDS JMK rozšířil do dalších pěti obcí Dolního Rakouska jižně od Mikulova (Schrattenberg, Herrnbaumgarten, Poysdorf, Falkenstein a Drasenhofen), kde vznikly dvě nové zóny, které obsluhuje turistický autobus. 10. prosince 2017 byla zaintegrována obec Dešná (prodloužením vybraných spojů linky 830), čímž IDS JMK poprvé zasáhl i na území Jihočeského kraje. 8. ledna 2019 byla zavedena rychlíková linka R50 v úseku Brno-Židenice – Břeclav provozovaná soukromým dopravcem RegioJet. 15. prosince 2019 byla vlaková linka S82 prodloužena ze Šatova do rakouského Retzu. 1. ledna 2020 došlo k částečnému rozšíření do Zlínského kraje v oblasti Uherskohradišťska, konkrétně byly integrovány vlaky z Moravského Písku resp. Veselí nad Moravou do Starého Města (prodloužení linek R13, R18, R56, S6, S9) a zavedena návazná linka S62 v úseku Staré Město–Uherské Hradiště–Kunovice.

Jihomoravský IDS se za hranice kraje rozšiřoval zejména do Kraje Vysočina (který až do roku 2020 vlastní IDS neměl), a to tímto způsobem:Vojtěch Říha: Integrace veřejné osobní dopravy v kraji Vysočina, Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, prezentace s podporou vědeckovýzkumného projektu Univerzity Pardubice č. 51030/20/SG520001 (studentská grantová soutěž), nedatováno již se vznikem IDS JMK v roce 2004 byla začleněna Velká Bíteš roku 2006 oblast západně od Rosic a Ivančic (Mohelno, Kralice nad Oslavou) roku 2007 Náměšť nad Oslavou a západní Olešnicko (Nyklovice, Rovečné) roku 2010 Moravské Budějovice, Hrotovice, Dukovany a okolí v roce 2010 byly z iniciativy 6 obcí po trase výrazné snahy o začlenění trasy Níhov – Křižanov 9. prosince 2012 byl začleněn SejřekBrněnský integrovaný dopravní systém ukousl další část Kraje Vysočina, iDnes.cz, 10. 12. 2012 1. července 2014 byly začleněny železniční stanice a zastávky v okolí Bystřice nad Pernštejnem. Toto město se o zaintegrování trasy Nedvědice – Rovné-Divišov snažilo již v roce 2010, kdy plánovalo i začlenění MHD Bystřice nad Pernštejnem. 1. ledna 2015 byla do systému zahrnuta i MHD v Bystřici nad Pernštejnem Tarifní zóny a linky IDS JMK je rozdělen do velkého množství relativně malých a kompaktních tarifních zón. Tento systém odpovídá požadavku cestujících na přepravu mezi jednotlivými zapojenými sídly a oblastmi bez nutnosti cestovat přes centrální uzel, i když vzhledem k naprosté dominanci Brna mají hlavní přepravní proudy výrazně radiální charakter.

Při celkovém počtu 721 obsluhovaných obcí (z toho 674 v Jihomoravském kraji) připadá v průměru na jednu zónu zhruba 4–5 obcí. Existují nicméně zóny s pouhou jednou obcí a naopak zóny s více než 10 obcemi. Samotné Brno je rozděleno do dvou zón (některé okrajové zastávky na území Brna patří ještě do jiných zón).

Některé zóny pokrývají protáhlé území s nespojitou sítí tras (není možné bez opuštění zóny cestovat mezi všemi zastávkami), takže se prakticky jedná o více zón sdružených pod jedno číslo.

Číslování zón Tarifní zóny IDS JMK jsou označeny trojmístnými čísly – samo Brno tvoří zóny 100 (vnitřní) a 101 (vnější), okolní zóny pak mají trojmístná čísla v řadách 2xx–9xx (např. Adamov 225, Kuřim 310, Modřice 510, Vyškov 740, Znojmo 800, Hodonín 900). První číslice označuje směr od Brna: 1 – Brno, 2 – sever až severovýchod, 3 – severozápad, 4 – západ až jihozápad, 5 – jih, 6 – jihovýchod, 7 – východ, 8 – okolí Znojma, 9 – okolí Hodonína. Druhá číslice závisí na vzdálenosti od Brna, Znojma nebo Hodonína: 0 – Brno, Znojmo nebo Hodonín, 1 – sousedí s Brnem, Znojmem nebo Hodonínem, 2 – druhá zóna v pořadí od Brna, Znojma nebo Hodonína, atd. To umožňuje rychle odvodit tarifní vzdálenost od střediska do cílové zóny. Samostatné číslování zón na jihozápadě kraje v okolí Znojma (800+) a na jihovýchodě na Hodonínsku (900+, kromě Kyjovska) je použito z důvodu velké vzdálenosti od Brna (více než 9 zón). Třetí číslice pak podle potřeby upřesňuje směr. Ve větší vzdálenosti od Brna je nutné rozdělit oblast v témže směru a vzdálenosti do více paralelních zón, a pak jsou jim přiděleny různé třetí číslice (např. Ochoz u Brna 210, zatímco sousední Bílovice nad Svitavou jsou v zóně 215). Primární třetí číslicí je 0, jako druhá je použita 5 a pak případně další. U zón kolem Znojma a Hodonína třetí číslice označuje přímo směr (neboť první číslice je vždy 8, resp. 9).

Číslování linek Linky zapojené do IDS JMK používají jednotný systém číslování. Brněnské městské linky nesou jedno- a dvouciferná čísla, ostatní autobusové linky trojciferná čísla. V rámci brněnské MHD jsou zavedeny ještě zvláštní autobusové linky s označením písmeno+dvojciferné číslo: noční linky označené N, expresní linky označené E a školní linky označené Š (noční a školní linky mají čísla jinde nepoužitá, písmeno je přidáno jen pro přehlednost). V Brně jsou ještě sezónně provozovány turistické linky H4 (tramvaj) a H24 (trolejbus) obsluhované historickými vozy.

Číslování regionálních autobusových linek má stejnou logiku jako systém číslování zón (první číslice označuje směr od Brna), takže čísla zón a projíždějících linek bývají podobná. Číslicí 1- začínají trojciferná čísla tzv. meziregionálních linek, které buď vedou radiálně z Brna do vzdálenějších měst (číslo 10X, kde X odpovídá cílové oblasti), nebo tangenciálně kolem Brna mezi více oblastmi (sektory).

Vlakové linky jsou označeny písmenem S (osobní vlaky) nebo R (spěšné a rychlíky) následovaným jednou nebo dvěma číslicemi. Rychlíkové linky byly původně číslovány v souladu se systémem číslování zón, od prosince 2016 je označení přizpůsobeno číslování dálkových linek Českých drah.

Přehled typů dopravy V září 2026 byla doprava zajišťována na těchto pravidelných linkách (bezvýlukový stav):

thumb|Autobus Irisbus Ares 15M (firmy VYDOS BUS) ve Vyškově na meziregionální lince č. 107 do Brna thumb|upright|Digitální informační panely na nádraží v Tišnově Typ dopravy Rozmezí čísel linek Počet linek(k 17. 9. 2026) Tarifní zóny vlaky – dálkové R8–R54 8 větší množství vlaky – místní S2–S9, S21–S91 19 větší množství tramvaje městské dopravy v Brně 1–12 11 100, 101, 510 trolejbusy městské dopravy v Brně 21–39 14 100, 101, 610 autobusy městské dopravy v Brně – denní linky 40–84, E50–E75 33 100, 101, 215, 310, 510, 610 autobusy městské dopravy v Brně – školní linky š85–š88 3 100, 101 autobusy městské dopravy v Brně – noční linky N89–N99 11 100, 101, 215, 310, 510, 610 historické tramvaje v Brně H4 1 100 lodě na Brněnské přehradě bez označení 1 zvláštní tarif autobusy městské dopravy v Adamově 215 1 225 autobusy městské dopravy v Blansku 221–226 5 235 autobusy městské dopravy v Bystřici nad Pernštejnem 370 1 370 autobusy městské dopravy v Břeclavi 561–569 9 575 autobusy městské dopravy v Kyjově 671–673 3 675 autobusy městské dopravy ve Vyškově 741–744 4 740 autobusy městské dopravy ve Znojmě 801–809 8 800 autobusy městské dopravy v Hodoníně 901–904 4 900 meziregionální autobusy 104–109, 151–174 21 větší množství regionální autobusy 201–940 176 téměř všechny regionální autobusy – poptávková doprava PD1 1 610

Do prosince 2013 byla v provozu také autobusová linka 581 městské dopravy v Mikulově (zóna 571), která byla nahrazena úpravou trasy regionální linky 585.

Významné přestupní uzly Brno Hlavní nádraží–Úzká–ÚAN Zvonařka v zóně 100 Mendlovo náměstí v zóně 100 Nádraží Královo Pole v zóně 101 Nemocnice Bohunice v zóně 101 Stará osada–Nádraží Židenice v zóně 100 Ústřední hřbitov v zóně 101 Zoologická zahrada v zóně 101 Blansko v zóně 235 Boskovice v zóně 265 Břeclav v zóně 575 Bučovice v zóně 645 Čejč v zóně 660 Hodonín v zóně 900 Hrušovany nad Jevišovkou v zóně 560 Hustopeče v zóně 545 Ivančice v zóně 447 Klobouky u Brna v zóně 640 Kunštát v zóně 266 Kuřim v zóně 310 Kyjov v zóně 675 Letovice v zóně 275 Lomnice v zóně 340 Lysice v zóně 256