Josef Wenig (12. února 1885 StaňkovMatriční záznam o narození a křtu u Horšovského Týna – 8. září 1939 PrahaLumír, 1939–1940, č. 1, s. 46Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Smíchov, sign. SM Z26, s. 80) byl český malíř, ilustrátor, jevištní a kostýmní výtvarník.

Život Pocházel z učitelské rodiny ze Staňkova, kde jeho otec a předtím i děd působili jako řídící učitelé.

Jeho bratr Adolf byl spisovatelem a i další členové širší rodiny byli aktivní v oblasti kultury. Byl synovcem divadelního ředitele a dramatika Františka Adolfa Šuberta a strýcemKolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 580 výtvarníka Adolfa Weniga.

Osudnou ránou, nejen pro Josefa, ale celou rodinu, byl otcův dobrovolný odchod ze světa v květnu 1888.Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Římskokatolická farnost Staňkov Matka Marie Wenigová (rozená Schubertová, 1846–1912) spolu s dětmi opustila po smrti manžela Staňkov a přestěhovala se k bratrovi Františku Adolfu Šubertovi do Prahy.Komparací pramenů (Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství /konskripce/ 1850–1914; Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910) je zřejmé, že František Adolf Šubert se v roce 1881 přistěhoval do Prahy, do domu č. 808 na Novém Městě. Na stejnou adresu se v roce 1888 nastěhovala Marie Wenigová s dětmi.

Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Emanuela Lišky a na Akademii výtvarných umění, kterou ukončil v roce 1905. V roce 1907 jej přivedl F. A. Šubert do nově založeného Divadla na Král.Vinohradech jako jevištního výtvarníka. Zde působil s dvojím přerušením (mimo Vinohrady byl od 24. 9. 1908V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd.Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 32 do roku 1912 a od roku 1917 do roku 1920)Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 194, až do své smrti. V letech 1922 až 1939 byl i šéfem výpravy. Jen za prvních deset měsíců působení v Divadle na Král. Vinohradech vypravil pětačtyřicet her. Spolupracoval však i s dalšími pražskými a mimopražskými divadly a kabarety a rovněž s Národním divadlem, jehož byl členem v letech 1918–1922. Za třicet let své činnosti jako jevištní výtvarník vypravil přes 620 inscenací.Jan Port: Inscenace sedmi sedmiletek, In: V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 32

Výtvarný projev Josefa Weniga směřoval k náladové jevištní stylizaci a vyhovoval proto inscenačnímu způsobu Jaroslava Kvapila. Jejich první společnou prací byla inscenace Tylova Strakonického dudáka. Společně pracovali i na mnoha inscenacích her Williama Shakespeara a zdokonalili tzv. shakespearovské jeviště, které s využitím hloubky členěného prostoru dovolovalo bez složitých přestaveb inscenovat hru s mnoha obrazy tak, že pro důležité scény bylo využíváno vyvýšeného jeviště s dekorovaným pozadím, a prostor před oponou, oddělený portálem, sloužil epizodním výstupům.Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 580)

Kromě scény navrhoval i divadelní kostýmy a podílel se na návrzích divadelních plakátů. Rovněž navrhoval scény a kostýmy pro film a zajišťoval výtvarný doprovod pro různé publikace a knihy.

Citát

Jevištní výpravy, výběr náhled|Měst. div. na Král. Vinohradech – Corneille: Cid – výprava A. Wenig, 1937 1907 Jaroslav Vrchlický: Godiva, Divadlo na Vinohradech, režie F. A. Šubert, 21 repríz 1907 Oscar Wilde: Vějíř lady Windermerové, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kamper, 12 repríz 1908 F. A. Šubert: Drama čtyř chudých stěn, Divadlo na Vinohradech, režie F. A. Šubert, 3 reprízy 1908 Emanuel Bozděch: Zkouška státníkova, Divadlo na Vinohradech, režie F. A. Šubert, 21 repríz 1908 J. K. Tyl: Paličova dcera, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kamper, 3 reprízy 1909 William Shakespeare: Kupec benátský, Divadlo na Vinohradech, režie Václav Štech, 6 repríz 1913 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil, 43 repríz 1915 Svatopluk Čech: Roháč na Sioně, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Hugo Hilar, 2 reprízy náhled|Tvůrci hry K Betlému (1916) Zleva: Josef Wenig (výprava), Adolf Wenig (autor), František Hlavatý (režie) 1915 Adolf Wenig: K Betlému, Městské divadlo Královských Vinohradů, režie František Hlavatý 1918 V. K. Klicpera: Veselohra na mostě, Národní divadlo, režie Karel Mušek, 2 reprízy 1920 Bedřich Smetana: Libuše, Národní divadlo, režie Robert Polák, 20 repríz (návrh scény společně s J. M. Gottliebem) 1921 William Shakespeare: Troilus a Cressida, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 21 repríz 1921 Alois Jirásek: Emigrant, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 18 repríz 1921 Oscar Wilde: Ideální manžel, Národní divadlo, režie Miloš Nový, 37 repríz 1922 Karel Čapek: Věc Makropulos, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Čapek, 24 repríz 1922 Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 36 repríz 1922 Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, Divadlo na Vinohradech, režie a scéna Josef Wenig, 38 repríz 1922 Alois Jirásek: Lucerna, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 62 repríz 1922 Karel Scheinpflug: Gejsír, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Dostal, 18 repríz 1923 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 52 repríz 1923 F. F. Šamberk: Palackého třída 27, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 48 repríz 1924 Sofoklés: Elektra, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 13 repríz 1924 William Shakespeare: Kupec benátský, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 18 repríz 1924 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 58 repríz 1925 William Shakespeare: Macbeth, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 15 repríz 1925 František Zavřel: Vykupitel, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor, 13 repríz (výpravu podepsal Josef Wenig pseudonymem „Josef Kopřiva“V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 140) 1925 Jan Port: Mez, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 12 repríz 1926 Jaroslav Kvapil: Oblaka, Divadlo na Vinohradech, režie Zdeněk Štěpánek, 14 repríz 1926 J. K. Tyl: Jan Hus, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 13 repríz 1927 William Shakespeare: Hamlet, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 16 repríz 1927 František Langer: Grandhotel Nevada, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 55 repríz 1928 Petr Kropáček: Mystifikace, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 28 repríz 1928 Anna Sedláčková, Bedřich Vrbský: Na zapřenou, Divadlo na Vinohradech, režie Bedřich Vrbský, 24 repríz 1929 Václav Tille (pod pseud. V. Říha): Dvě Maričky aneb To dokáže jen Rýbrcoul, Divadlo na Vinohradech, režie František Kovářík, 6 repríz 1929 R. C. Sheriff: Konec cesty, Divadlo na Vinohradech, režie J. Kodíček, 11 repríz 1930 Arnold Ridley: Půlnoční vlak, Komorní divadlo, režie Bohuš Stejskal, 28 repríz 1930 Charles Dickens: Pan Pickwick, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor, 24 repríz 1930 Zdeněk Štěpánek: Hrníček štěstí, režie Gabriel Hart, 25 repríz 1930 Václav Štech: Třetí zvonění, Divadlo na Vinohradech, režie František Hlavatý, 18 repríz 1930 F. Oursler, L. Brentano: Pavouk, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 20 repríz 1931 Noel Coward: Intimní život, Komorní divadlo, režie Gabriel Hart, 26 repríz 1931 Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 12 repríz 1932 E. J. Mayer: Děti temnoty, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal, 8 repríz 1932 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor, 22 repríz 1933 Arnošt Dvořák: Král Václav IV, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 13 repríz 1933 Emil Synek: Slavná žena, Komorní divadlo, režie Gabriel Hart, 15 repríz 1934 Ivo Vojnovič: Smrt matky Jugovičů, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil, 10 repríz 1934 G. B. Shaw: Ďáblův žák, Komorní divadlo, režie Jan Bor, 32 repríz 1935 Antonín Veselý: Študent Kvoch, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 7 repríz 1935 H. Ch. Andersen: Královna sněhu, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 11 repríz 1935 G. B. Shaw: Veliká Kateřina, Komorní divadlo, režie František Salzer, 13 repríz 1936 Olga Scheinpflugová: Chladné světlo, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 14 repríz 1936 Frank Tetauer: Diagnosa, Komorní divadlo, režie František Salzer, 38 repríz 1937 F. X. Svoboda: Maminčiny starosti, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 17 repríz 1937 J. K. Tyl: Fidlovačka, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 24 repríz 1938 Božena Němcová: Babička, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 43 repríz 1938 Elmer Rice: Postranní ulice, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 28 repríz 1938 Růžena Opravilová: Tři přadleny, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 7 repríz 1938 Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil, 41 repríz 1939 Karel Tomášek: Operace, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 10 repríz 1939 Adolf Wenig: O nejhonzovatějším Honzovi, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 6 repríz 1939 P. V. Caroll: Pravda a stín, Komorní divadlo, režie Bohuš Stejskal, 8 repríz 1939 J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 14 repríz 1939 G. B. Shaw: Pygmalion, Komorní divadlo, režie Jiří Plachý starší, 66 repríz 1939 Julius Zeyer: Doňa Sanča, Divadlo na Vinohradech, režie František Salzer, 8 repríz

Filmové výpravy, výběr 1925 Lucerna, režie Karel Lamač 1935 Jedenácté přikázání, režie Martin Frič 1937 Filosofská historie, režie Otakar Vávra

Knižní ilustrace, výběr Jan Karafiát: Broučci Jan Neruda: Malostranské povídky Adolf Wenig: České pověsti Adolf Wenig: Pohádky Jan Ziegloser: Polníčkové John Habberton: Helenina drůbež a děti jiných rodičů Dom. Filip: Zlatá studánka Bauše–Sedláček–Wenig: Za domovem. Vlastivěda Čech.

Galerie

Odkazy Poznámky

Reference

Literatura Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 36, 98 František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 67–8, 163 František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 55, František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 49, 342, František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 128, 136 Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 614 Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 59 Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 5, 15, 26, 31, 34, 37–46, 48 Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 47, 54, 145, 172, 371, 424, 600, 610–1, 626, 642, 646, 659 Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883–1963, Orbis, Praha, 1964, str. 54 Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 580–1 František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 230, 231, 233–6, 238–245, 247–9, 251–3, 256 Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 96, 98, 132, 138, 140, 392 Kruh solistů MDP: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 1907–1937, Kruh solistů Městských divadel pražských, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 52–60, 73 Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 106, 420, 437 Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 170,