Přírodní památka Rohožník – lom v Dubči tvoří dva samostatně stojící opuštěné lomy, nacházející se mezi Dubečkem a Dubčí, v kopcích na pravém břehu Říčanského potoka. Obě lokality spojuje úzký pruh ochranného pásma. Území je součástí přírodního parku Říčanka a slouží jako objekt exkurzního charakteru.
Historie Původní název Rohožníku byl Rohozný vrch. Dřívější pojmenování bylo odvozeno od rákosí, které hojně rostlo v mokřadech dříve obklopujících kopec a kterému se ve staročeštině říkalo rohoz. Z tohoto názvu se dá usuzovat, že oblast byla obydlena už v dávných dobách. V 19. a 20. století se zde intenzivně těžil kámen. Během archeologického průzkumu, který zde probíhal v 50. letech 20. století, byly nalezeny četné zbytky keramiky vyráběné kočovníky. Díky tomu byla oblast prohlášena archeologickou kulturní památkou, což kopec zřejmě zachránilo před úplným vytěžením. Z nálezů vyplynulo, že Rohožník byl jedním z nejstarších osídlených míst v okolí. Sídliště tu vzniklo nejspíš již v eneolitu, asi 2000 let př. n. l., a s přestávkami existovalo až do doby hradištní.
Důvod vyhlášení Odkryta odlišnost mezi ordovikem (skalecké křemence) a křídou (perucké vrstvy).http://lokality.geology.cz/216
Geologie náhled|vlevo|M-vrása v Rohožníku
Hřbet Rohožníku se skládá z hornin libeňského souvrství ordoviku. Z nich nejtvrdší jsou lavice řevnických křemenců, místy až 420 centimetrů tlusté. Z křemencových výchozů lze vyčíst vývoj usazování hornin v této části pražské pánve. Na křemence nepravidelně nasedají slepence peruckých vrstev a pískovce, které jsou zřejmě pozůstatkem sladkovodních jezer, které se zde nalézaly dříve, než je zalilo druhohorní moře. Vrstvy řevnického křemence jsou proloženy také jílovitou břidlicí. Z tohoto střídání lze odvodit změny poměrů v ordovickém moři. V době usazování křemenců bylo hlubší a sedimentace klidnější. V dalším období došlo k horotvorným pohybům, jejichž důsledkem bylo zvrásnění místních hornin. Tyto intenzivní pohyby jsou dobře patrné v menším lomu na výrazné vráse ve tvaru písmene M. Mohutná křemencová lavice ve vedlejším lomu však těmto vrásněním odolala.
Z kamene vytěženého v Rohožníku se dříve vyráběly kočičí hlavy, jimiž byla v minulosti vydlážděna značná část ulic v Praze. V současnosti je lze najít už jen na několika místech. Květena Na skalních ostrožnách lomů se daří společenstvím okrajů skal na kyselém podkladě. Na travnaté ploše se zachovaly zbytky teplomilného společenstva. Roste tu smělek (Koeleria) , šalvěj (Salvia) a srpek (Drepanium), ostřice časná (Carex praecox) a mateřídouška panonská (Thymus pannonicus). Nejvíce plošně rozšířené je zde společenstvo s dominantním a expanzivním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), které obsazuje sušší, slunné svahy a plošinu. Roste ale i na dnech lomů a na vlhčích a zastíněných místech. Na svahu orientovaném na jihozápad rostou společenstva drolin s chmerkem vytrvalým (Scleranthus perennis) a na hlubší půdě trávníky s kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola) a mochnou stříbrnou (Potentilla argentea). Výslunné plochy jsou ohrožovány náletem keřů, především hlohu (Crataegus), růže (Rosa), trnky (Prunus spinosa) a bezu (Sambucus), které musejí být odstraňovány.
Zvířena V přírodním byl parku pozorován výskyt řady obojživelníků. Žije zde skokan hnědý (Rana temporaria), skokan zelený (Pelophylax esculentus), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufotes viridis) a kuňka obecná (Bombina bombina). Území je útočištěm živočichů z okolní zemědělsky využívané krajiny. Z ptáků tu hnízdí hrdlička, tři druhy pěnic, budníčci, drozd, kos, červenka, stehlík, pěnkava, strnadi, straka obecná (Pica pica) a kalous ušatý (Asio otus). Z bezobratlých zde najdeme pouze běžnější druhy suchých pastvin.
Lesnictví V ochranném pásmu byl vysázen porost borovice černé (Pinus nigra). V oblasti lomu v Dubči se vyskytují náletové dřeviny, které jsou odstraňovány při asanačních zásazích.
Turistická trasa Kolem lomu vede modrá turistická značená trasa 1003 z Uhříněvsi do Klánovic.
Reference
Související články Výšinné sídliště u Dubečku
Externí odkazy
Kategorie:Přírodní památky v Praze Kategorie:Chráněná území v Pražské plošině Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1988 Kategorie:Hory a kopce v Pražské plošině Kategorie:Hory a kopce v Praze Kategorie:Kopce pod 1000 metrů v Česku Kategorie:Skalní útvary v Pražské plošině Kategorie:Skalní útvary v Praze Kategorie:Lomy v Praze Kategorie:Geologické lokality na území Prahy Kategorie:Přírodní park Říčanka Kategorie:Životní prostředí v Dubči