Svatý Řehoř (Grégorios) z Nazianzu (329 Arianz v Kappadokii – 25. ledna 389 tamt.), také Řehoř Bohoslovec nebo na rozdíl od otce téhož jména Mladší patří mezi nejvýznamnější řecké raně křesťanské teology 4. století, kteří jsou označováni jako kappadočtí otcové (dále k nim patří sv. Basileios Veliký a jeho bratr sv. Grégorios z Nyssy).

Život a působení Díky dochované korespondenci a řečnickým projevům máme o jeho životě podrobné zprávy. Narodil se v rodině světců: jeho otec Gregorios Starší, židovský rétor, který se pod vlivem své manželky Nonny dal pokřtít a byl pak 45 let biskupem v Nazianzu, bratr Caesarius z Nazianzu i sestra Gorgonia jsou uctíváni jako svatí. Řehoř se vzdělával nejprve v Kaisareii, poté v Alexandrii a nakonec na platónské akademii v Athénách, kde se setkal i s pozdějším císařem Juliánem a velmi spřátelil s Basilem Velikým, v jehož klášteře později také žil. V řeči při jeho pohřbu vylíčil studentský život té doby.

náhled|upright=0.5|vlevo|A. Rubljov, Sv. Rehoř Naziánský (kolem 1420) Po studiích žil v Basilově klášteře na mořském pobřeží, kde se věnoval fyzické práci, modlitbě a studiu Bible, pak se ale musel vrátit domů, kde pomáhal svému starému otci. Ten ho roku 361 proti jeho vůli vysvětil na kněze a Řehořovo kázání o vážnosti kněžského poslání při této příležitosti se dodnes hojně cituje. Roku 370 navrhl Basileios Řehoře na metropolitu v Cesareji. Když jím byl však zvolen sám, ustanovil Řehoře i svého bratra Řehoře z Nyssy biskupy, aby ho podpořili v zápase s tehdy převládajícím ariánstvím.

Roku 379 byl Řehoř povolán do Konstantinopole, kde bylo nikájské učení po vládě ariánského císaře Valenta silně na ústupu a Řehoř musel začínat ve sklepě. Mezi jeho tehdejšími žáky byl i pozdější překladatel latinské Bible svatý Jeroným. O rok později ho císař Theodosius I. povýšil na konstantinopolského patriarchu a Řehoř významně ovlivnil První konstantinopolský koncil. Po roce se však svého úřadu vzdal, neboť někteří biskupové považovali jeho jmenování za porušení jednoho z kánonů Prvního nikajského koncilu a dvorských intrik se Řehoř nechtěl účastnit. Zbytek života strávil jako poustevník v rodné vesnici, kde zděděný majetek rozdal a žil v malém domku se studní a zahradou. V této době vznikly jeho polemiky s Apollinariem a většina jeho básní.

Po smrti byl slavnostně pohřben v Konstantinopoli, ale roku 1204 křižáci jeho ostatky odvezli do Říma, kde byly uloženy v chrámu svatého Petra; roku 2004 je papež sv. Jan Pavel II. vrátil do Konstantinopole.

Teolog náhled|upright=0.6|Ikona s obrazem sv. Řehoře z Nazianzu Ve svých kázáních kladl Řehoř velký důraz na pečlivé studium Bible a na výklad jednotlivých míst v kontextu Starého i Nového zákona. Důrazně obhajoval trojiční dogma podle nikájského vyznání víry a jeho shrnutí trojiční víry se cituje i v současném katechismu katolické církve. Polemizoval také se svým někdejším spolužákem Juliánem, který se jako císař vrátil k pohanství; mimo jiné jej kritizoval za to, že upírá křesťanům právo na klasické vzdělání.

Pro soteriologii (nauku o spáse) formuluje pravidlo: Vždyť to, co není přijato (Slovem), není spaseno, na druhou stranu to, co bylo spojeno s Bohem, bude spaseno.Pospíšil Ctirad V., Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel. Str. 128.

Dílo Z Řehořova díla se zachovalo přes 50 kázání, včetně velmi osobních řečí nad hroby rodičů, sourozenců a přítele Basilia Velikého. Teologicky nejvýznamnějších je "Pět řečí o Trojici" z roku 379, za něž mu Efezský koncil udělil titul „teolog“.

Dále se zachovalo přes 200 Řehořových dopisů, významných jak teologicky (polemika s Apollinariem), tak jako historické dokumenty a náhledy do života jeho doby. Řehoř patřil také mezi řecké básníky pozdního starověku.

Odkazy

Reference

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Řehoř Nazianský. Sv. 21, str. 426 V. Šmelhaus, Řecká patrologie. Praha: KEBF 1982, str. 149-157. Pospíšil Ctirad V., Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel, Krystal OP – Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2010, 4. vydání.

Související články Ariánství Basileios Veliký Řehoř z Nyssy Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy

Vybrané řeči a dopisy CEGN, středisko pro studium Řehoře Naziánského na univerzitě v Lovani

Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Anglikánští svatí Kategorie:Starověcí světci Kategorie:Učitelé církve Kategorie:Biskupové starověku Kategorie:Řečtí básníci Kategorie:Konstantinopolští patriarchové Kategorie:Pohřbení v Konstantinopoli Kategorie:Narození ve 4. století Kategorie:Úmrtí 25. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 389 Kategorie:Muži