Brašov (, , ) je město v Rumunsku, hlavní město stejnojmenné župy v Sedmihradsku, obklopené Karpaty. Je to hospodářské a kulturní centrum oblasti Ţara Bârsei, německy Burzenland. Leží 166 km severně od Bukurešti a obývá jej obyvatel.
Historie Jeho počátky sahají do začátku 13. stol., kdy uherský král Ondřej II. potřeboval zabezpečit východní hranice země proti Kumánům, a tak pozval z Palestiny řád německých rytířů, jimž v roce 1211 svěřil do správy území na východě Sedmihradska, zvané latinsky Terra Borza nebo německy Burzenland.
Město založil Řád německých rytířů, který nazvali latinsky Corona (něm. Kronstadt) někdy okolo roku 1211, kdy uherský král Ondřej II. potřeboval zabezpečit východní hranice země proti Kumánům. Ve 13. století ho kolonizovali němeční osadníci. Opevněný Kronstadt měl zpočátku také poslání „útočištného hradu“ (německy Zufluchtburg). Rozlehlý areál obehnaný hradbami měl v případě nebezpečí poskytnout ochranu obyvatelům z okolí, mnohdy i včetně domácích zvířat, a umožnit jim tak přečkat nejhorší chvíle nepřátelských nájezdů. Od roku 1918 je na základě Trianonské smlouvy součástí Rumunska. Mezi lety 1951–1961 se jmenovalo po Stalinovi Orașul Stalin (město Stalin). Roku 1971 tu byla založena univerzita.
V roce 1987 zde proběhlo Brašovské povstání – protestní akce proti hospodářské a sociální politice komunistického diktátora Nicolae Ceaușesca.
Charakter města Ve městě se nacházejí závody automobilového průmyslu i jiných odvětví průmyslu (jako např. chemický, dřevozpracující). Jezdí sem turisté, dochovalo se historické jádro s největším gotickým kostelem v Rumunsku, pocházejícím ze 14.–15. století. Konají se zde také hudební festivaly.
Ve městě je Zoologická zahrada Brașov (Parcul Zoologic).
Památky
Biserica Neagră neboli „Černý kostel“. Jedná se o gotický farní kostel, považovaný za největší svého druhu v jihovýchodní Evropě. Na místě starší svatyně byl založen v roce 1383, ale stavba trvala přes celé 15. století. Stavba se táhla přes většinu 15. stol. a byla několikrát přerušena. Kostel sv. Bartoloměje (Biserica Sf. Bartolomeu). Nejstarší gotický kostel ve městě, datovaný do roku 1241. Nachází se 1,5 km severně od starého města na úpatí ulice Strada Lunga. Neologická synagoga Stará radnice (Casa Sfatului) Radniční náměstí (Piața Sfatului) Tkalcovská bašta (Bastionul Tesatorilor) , Strada Coșbuc 9. Bílá věž a Černá věž na severním svahu. Nad starým městem se tyčí brašovská citadela (Cetatea Brașovului).
Národnostní struktura obyvatelstva Rumuni: 208 019 (91,3%) Maďaři: 16 172 (7,1%) Němci (Sedmihradští Sasové): 1079 (0,5%) Romové: 916 (0,4%)
Partnerská města
Slavní rodáci Johann Hedwig (1720–1799), německý botanik Ion Țiriac (* 1939), rumunský tenista a trenér Violeta Andreiová (* 1941), rumunská herečka Leonard Orban (* 1961), rumunský politikhttps://www.europarl.europa.eu/hearings/commission/2006_enlarg/commissioners/cv_orban_en.pdf Ludovic Orban (* 1963), rumunský politikhttps://balkaninsight.com/2019/10/16/ludovic-orban-romanian-conservative-with-musical-touch/
Odkazy Reference
Související články Poiana Brașov Trolejbusová doprava v Brašově
Externí odkazy
Obrázky města Virtuální procházka městem
Kategorie:Města v Rumunsku Kategorie:Obce v župě Brašov Kategorie:Univerzitní města v Rumunsku Kategorie:Vzniklo ve 13. století