náhled|upright|Středověká kastrace v rámci trestu Kastrace je odstranění pohlavních žláz, které produkují pohlavní hormony; u mužů se jedná o odstranění varlat (orchiektomie); u žen se jedná o odstranění vaječníků – ovária (ovariektomie) nebo vaječníků i dělohy (ovariohysterektomie). Kastrace rovněž zamezuje tvorbě pohlavních buněk, tedy má vždy zároveň efekt sterilizace (tj. neplodnost). Kastrát (latinsky castratus = kleštěnec) je jedinec po kastraci, popřípadě po úrazu s podobným následkem. U kastrovaných jedinců je snížena sexuální apetence a zpravidla i potence. Pokud ke kastraci dojde před dospíváním, kastrátovi chybějí sekundární pohlavní znaky, avšak i kastrace dospělých jedinců způsobuje značné tělesné, psychické a zdravotní změny. Pokud dojde ke kastraci muže před pubertou, chybí mu vousy, více vyroste a mívá typický vyšší hlas. Kastrace ženy před pubertou způsobí, že dívce nenarostou prsa, nedojde k zaoblení v oblasti pánevní a mívá hlubší hlas. Mužskému kastrátu se v některých historických a kulturálních souvislostech říká eunuch. V Orientu se využívali eunuchové jako strážci harémů nebo k jiným speciálním společenským rolím (v Číně například k vládním funkcím). V Evropě se jich od 16. až do začátku 20. století využívalo ke zpěvu. V různých dobách se kastrace lidí používala také jako trest, jako způsob, jak zajatým nepřátelům či poraženému vládci znemožnit reprodukci, a v moderní době také jako kontroverzní terapeutický prostředek.
Přirozená kastrace parazity Celá řada cizopasníků své hostitele z nejrůznějších důvodů kastruje. Někdy za kastrací ani nemusí být zvláštní účel, parazit (či parazitoid) prostě zkonzumuje pohlavní ústrojí svého hostitele. Jindy však je kastrace zcela cílená a jsou k ní mnohdy vyvinuty sofistikované metody včetně hormonálních ovlivnění. Takto to například svému měkkýšímu hostiteli dělá namátkou motolice Schistosoma mansoni nebo Prosorhynchus squamatus. Cizopasník docílí toho, že hostitel z hlediska parazita neplýtvá energií na rozmnožování a rychleji roste a regeneruje. Bylo prokázáno, že plovatky infikované motolicí jaterní (Fasciola hepatica) váží dvakrát více, než ty nenakažené a tedy plodné.
Také některé parazitické hlístice chemicky kastrují svého hostitele. Například Microphallus pseudopygmaeus kastruje svého hostitele, jímž je plž Onoba aculeus, což opět způsobuje, že hostitel vyroste do větší velikosti..
Umělá kastrace zvířat náhled|Kastrace koně Kastrace samců se provádí odstraněním varlat (orchiektomie), u samic odstraněním vaječníků (ovariektomie) nebo vaječníků i s vejcovody a dělohou (ovariohysterektomie). Umělá kastrace zvířat má v některých kulturách poměrně dávnou tradici. Provádí se zejména z následujících důvodů:
Změna temperamentu. Kastrací se mění temperament zvířat, jsou klidnější, línější a nemají sklon se toulat, mají lepší pracovní využití, je s nimi jednodušší a bezpečnější manipulace. Kastrace fen a koček zabraňuje říji – barvení u fen a mrouskání u koček. Kvalita a přírůstek masa. Maso kastrovaných samců nemá samčí zápach, vyšší konverse živin, vyšší přírůstky., Vetweb.cz Kastrace hřebců zamezí nežádoucího připouštění, připouštět se mohou jen licencovaní hřebci. Kastrace fen a koček zamezuje produkci nežádoucího potomstva. Používanou alternativou ke kastraci je v tomto případě sterilizace.Jaký je rozdíl mezi sterilizací a kastrací?, Muj-pes.cz Kastrace se též provádí ze zdravotních důvodů. Důkazy ukazují, že kastrace souvisí jak s kladnými, tak s nepříznivými zdravotními důsledky:Zdravotní studie kastrace, str. 2–3 Pozitivní důsledky kastrace U psů kastrace eliminuje malé riziko (pravděpodobnost <1 %) umírání na rakovinu varlat, snižuje riziko nerakovinových prostatických poruch, snižuje riziko zánětu análních žlázek, neprůkazně též snižuje možnost rizika diabetu. U fen kastrace výrazně omezuje riziko nádorů mléčné žlázy (pokud je provedena před 2. rokem věku), téměř eliminuje riziko pyometry (nahromadění hnisu v děloze), která zabíjí okolo 1 % nekastrovaných fen, snižuje riziko zánětu análních žlázek, odstraňuje velmi malé riziko (0,5 %) děložních, poševních a vaječníkových nádorů. Negativní důsledky kastrace U psů kastrace podstatně zvyšuje riziko rakoviny kostí (pokud je provedena před 1. rokem věku), zvyšuje riziko srdečních potíží, ztrojnásobuje riziko hypotyreózy (chorobný stav vyvolaný sníženou nebo zaniklou činností štítné žlázy), zvyšuje riziko „stařecké kognitivní poruchy“ (demence), ztrojnásobuje riziko obezity, zčtyřnásobuje malé riziko (<0.6 %) rakoviny prostaty, zdvojnásobuje malé riziko (<1 %) rakoviny močových cest, zvyšuje riziko ortopedických poruch, zvyšuje riziko nepříznivé reakce na očkování. U fen kastrace podstatně zvyšuje riziko rakoviny kostí (pokud je provedena před 1. rokem věku), zvyšuje riziko rakoviny sleziny a rakoviny srdečních cév, ztrojnásobuje riziko hypotyreózy (chorobný stav vyvolaný sníženou nebo zaniklou činností štítné žlázy), zvyšuje riziko obezity, způsobuje inkontinenci moči, zvyšuje riziko trvalých nebo navracejících se infekcí močových cest, zvyšuje riziko ustupující pochvy (vulva hypoplasia), vaginálních zánětů (hlavně u fen kastrovaných před pubertou), zdvojnásobuje malé riziko (<1 %) nádorů močových cest, zvyšuje riziko ortopedických poruch, zvyšuje riziko nepříznivé reakce na očkování.
Kastrace může mít rovněž negativní efekt na psychiku zvířat.https://www.naiaonline.org/uploads/WhitePapers/SNBehaviorFarhoodyZink.pdf Z těchto důvodů dnes čím dál větší počet veterinárních lékařů nabízí k tradiční kastraci alternativy, které nemění činnost hormonů a nejsou tedy pro zvíře poškozující. Jedná se například o vasektomii v případě samců či sterilizaci se zachováním vaječníků (tzv. Ovary Sparing Sterilization, zkráceně OSS) v případě samic.https://www.parsemus.org/pethealth/hormone-sparing-sterilization/
náhled|400x400pixelů|Domácí zvířata a kastrace (fotografie bilboardu umístěného v ZOO Ostrava)
Názvy kastrovaných zvířat hřebec – valach býk – vůl beran – skopec kozel – hňup, hamerlín, cap, cyp kanec – vepř prasnice – nunva pes – fešák fena – fešanda kocour – macek, vomelík kočka – fešanda králík – kapoun kohout – kapoun slepice – pulard
Umělá kastrace lidí Společenské důvody Kastrace ze společenských důvodů byla prováděna v některých kulturách Evropy, Středního Východu, Indie, Afriky a Číny. V některých kulturách měli eunuši zvláštní statut a byli využíváni k různým úřednickým, strážním a správcovským činnostem, například v roli správce paláce nebo harému. Za několika čínských dynastií měli kastráti výsadní roli i v nejvyšších vládních funkcích. Kastrace je pravidlem i u indické komunity hidžrů.
V některých kulturách měla kastrace náboženský význam a kastráti zaujímali různé sakrální funkce. Jiná náboženství, například judaismus a islám, se naopak této praxi bránila a kastráti a jiní genitálně defektní jedinci nesměli vykonávat kněžské funkce a kastrovaná zvířata nesměla být obětována (viz Leviticus) a zakázaná byla i kastrace otroků, u některých jiných kultur obvyklá, byť v určitém období se i v některých islámských kulturách kastráti uplatňovali. Kastrace je součástí mnoha religiózních kultů, kde kastráti tvoří zvláštní kasty. Dobrovolná kastrace byla spojena například s kultem bohyně Kybelé. Dobrovolná kastrace je zmiňována jako iniciační akt v souvislosti s některými gnostickými skupinami, včetně křesťanských gnostiků, dobrovolně se podle Eusebia vykastroval i křesťanský filosof Órigenés. Na základě fyziognomie soch mexických Olméků existuje hypotéza, že u tohoto národa tvořili vládnoucí kněžskou vrstvu kastráti. Dobrovolnou kastraci podstupovali také členové ruské sekty skopců (fanatická skupina starověrců v 18.–19. stol.) a příslušníci americké sekty Heaven's Gate, která zanikla hromadnou sebevraždou členů v roce 1997. V křesťanství se kastrace objevuje jen v souvislosti s gnostickými vlivy ve starověku a barokní katolickou hudbou novověku do závěru 19. století; lékařské kastrace ve 20. století korelují s výskytem protestantismu a v tradičně katolických evropských zemích byly používány zřetelně méně.
Někteří staří Řekové a po nich i francouzští šlechtici 17. století věřili, že dcery jsou plozeny z levého varlete a synové z pravého. Údajně proto si někteří nechávali odstranit levé varle.Adam Dušek: Bude to chlapeček, nebo holčička? Jak ovlivnit pohlaví potomka, Vesmír 86, 484, 2007/8 V některých dobách a kulturách byla či je kastrace užívána i za účelem sterilizace jako jeden z nástrojů kontroly porodnosti.
Kastrace zajatců nebo poraženého vládce byla v některých kulturách způsobem, jak vyjádřit vítězství a zabránit reprodukci protivníka. K masovým kastracím, které mnohdy měly za následek smrt z vykrvácení, docházelo odedávna v oblasti severovýchodní Afriky, zejména Etiopie, v nedávné době například i při válečných konfliktech v súdánském Dárfúru kolem roku 2005. Z některých dob a kultur jsou záznamy o kastraci jako trestu za nemanželské sexuální kontakty, sodomii, ale i jako způsob trestání ideových nepřátel atd. Určitou souvislost s touto tradicí mají i nucené nebo dobrovolné lékařské kastrace sexuálních delikventů a deviantů ve 20. století.
V české historii byl během bojů o knížecí moc vykastrován Jaromír na příkaz svého bratra Boleslava.
Kastráti v hudbě
náhled|Alessandro Moreschi (1858–1922), poslední slavný zpěvák-kastrát, kolem roku 1900. Kastráti se používali v evropské zejména barokní hudbě (kastráti se však nevyskytovali např. ve francouzské opeře, na rozdíl od italské) od poloviny 16. (první zmínka je z Itálie z 50. let 16. století) až do začátku 20. století. Hlas kastráta je stejně vysoký jako hlas ženský (soprán a mezzosoprán), přitom je stejně mocný jako hlas mužský. Podobá se hlasu mladých chlapců v pubertě těsně před nástupem mutace.
Kastráti nejčastěji zpívali v kostelech, neboť dívky v kostelních sborech zpívat nesměly. Přestože kastrace byla oficiálně zakázána, zpívali i v papežském sixtinském pěveckém sboru. Teprve koncem 19. století římskokatolická církev údajně kastrace zakázala.
Mezi nejslavnější patřili italský operní pěvec Gaetano Majorano s uměleckým jménem Caffarelli (1710–1783), či Carlo Broschi, zvaný Farinelli (1705–1782). Posledním známým zpěvákem-kastrátem pak byl Alessandro Moreschi – člen papežského sboru, který však byl v dětském věku kastrován ze zdravotních důvodů a zemřel v roce 1922.
I dnes zpívá několik pěvců – „kastrátů“, zpravidla jde ale o osoby s hormonálním onemocněním, které zabraňuje mutaci hlasu (jazzový zpěvák Jimmy Scott, sopranista Jorge Cano či Radu Marian) či pěvce, kteří podstoupili kastraci z jiných důvodů. U několika zpěváků také k mutaci z neznámých důvodů nedošlo, aniž by trpěli hormonální poruchou (Michael Maniaci).
Jiným druhem zpěváka je kontratenor, muž, který je schopen zpívat ženské party buďto falzetovou technikou díky tréninku nebo výjimečnému hlasovému rozsahu i bez kastrace či hormonální poruchy (Cem Adrian).
Terapeutické kastrace Metody Kastrace, nazývaná též extirpace varlat (nebo pouze jejich hormonálně aktivní testikulární tkáně) či (bilaterální) orchiektomie, je chirurgický zákrok. Místo odňaté tkáně může být voperována silikonová protéza. V poslední době se často neodstraňují varlata, ale pouze vysává jejich obsah.
Alternativou k chirurgické kastraci, s částečně podobnými účinky, je podávání antiandrogenních chemických látek, v populárních textech nepřesně nazývané chemická kastrace. Ty však nezpůsobují bezprostředně sterilitu (pouze redukují sexuální apetenci a potenci) a jejich účinky nejsou zcela trvalé, ale zčásti po vysazení farmak postupně odeznívají.
Historie