alt=křížovka M. Antošové|náhled|Křížovka M. Antošové Čapka z písmen, Zlatá Praha 1899 náhled|Křížovka Arthura Wynneho zveřejněná v New York World 21. prosince 1913 Křížovka je podle definice Českého svazu hádankářů a křížovkářů vědomostně kombinační úloha založená na úplném nebo částečném křižování výrazů vpisovaných po znacích do obrazce a obsahující tajenku.
Křížovka je druh hádanky, která si získala popularitu po celém světě. V českém a slovenském prostředí musí obsahovat tajenku, v jiných zemích to není pravidlem. Křížovka je především druhem zábavy, volnočasovou aktivitou, která je určena nejširší veřejnosti. Kromě toho se rozvinul také křížovkářský sport, který má formu luštitelských přeborů a korespondenčních soutěží.
Historie Křižování slov je známo už od starověku. Mezi archeologické nálezy z Říma a Herculanea z přelomu 1. a 2. století n. l. patří i tzv. čtverec SATOR: Jedná se o latinský nápis převedený do čtvercové podoby: Sator Arepo tenet opera rotas.Zíbrt, Čeněk: Kouzla a čáry starých Čechův. I. Amulety, karaktery. In: Památky archaeologické a místopisné. Díl XIV, ročník 1887, sešit 2 Větu lze přeložit jako Rozsévač Arepo drží s námahou kola, nebo volněji Oráč Arepo pracuje s pluhem. Jiný volný překlad vychází z možností, které nabízí latinsko-český slovník, podle něhož sator může být „Stvořitel“, Arepo je jméno, tenet znamená „ovládá“, opera znamená „činnost“ a rotas může být i „kruhová dráha“.Latinsko-český slovník. SPN, Praha 1955 Slova ve čtverci by tak mohla mít volný význam: Stvořitel Arepo ovládá vesmír. Je to slovní hříčka, nikoli však křížovka, neboť nejde o řešitelskou úlohu. Nicméně lze říci, že se stal předobrazem křížovky zvané čtvercovka, v níž se zapisují shodné výrazy ve vodorovném i svislém směru. Na skutečné křížovky však bylo třeba si počkat až do 19. století. alt=první křížovka - řešení|náhled|Řešení první Wynnovy křížovky alt=křížovka z Lidových novin|náhled|První křížovka amerického typu z Lidových novin, 18. 1. 1925 alt=Doplňovačka z roku 1873|střed|náhled|Jedna z nejstarších známých křížovek z roku 1873 (Diamond Word) Křížovkářské úlohy bez obrazců (jen s legendou) se objevily v populárním americkém dětském magazínu St. Nicholas z roku 1873. Prozatím nejstarší doloženou křížovkou na světě je doplňovačka Diamond Word (Slovní diamant) publikovaná v tomto magazínu v listopadu 1873, která se luštila podle legendy ve vodorovném směru a která obsahovala tajenku BAGPIPE (= dudy) ve vodorovném i svislém směru. Zmíněný magazín v té době přinášel i jiné miniaturní křížovky, jako například čtvercovky ve formě shodných minikřížovek nebo minikřížovek s legendou pro oba směry vpisování. Později se objevovaly spojené čtvercovky či figurální dokreslovky. Zajímavá je například figurální doplňovačka ve tvaru přesýpacích hodin z roku 1886 s tajenkou CLEVELAND.
V roce 1890 publikoval svoji křížovku italský muzikolog, hádankář a žurnalista Giuseppe Airoldi pro 50. číslo milánského časopisu Il Secolo Illustrato della Domenica.
Dosud nejstarší české známé publikované křížovky s úplným křižováním byly zjištěny v Besedách lidu č. 11 z 1. června 1894. Je možné, že čeští autoři byli inspirováni zahraničními časopisy. Autorem byl český hádankář s nečeským jménem Paolo Salvietti z Litomyšle a jde o dvě hádanky čtvercové (čtvercovky) ve formě písmenných výplněk (místo legendy je dán výčet použitých písmen).Chromý, Zdeněk: Svět hádanek, křížovek a logických úloh. Historie a zajímavosti. Výroční tisk SČHAK 2012 – 2013 Následovaly minikřížovky řady dalších českých autorů. Název „hádanka křížová“ se v Čechách objevil poprvé roku 1895 v časopise Zlatá Praha, termín „křížovka“ byl použit roku 1903 v Besedách lidu a v Českém hádankáři. V roce 1899 se ve Sborníku hádanek „Zlaté Prahy“ objevila historicky přelomová křížovka pražské autorky Milady (Mlady) Antošové. Jednalo se o křížovku s úplným křižováním ve tvaru čepice, kterou autorka nazvala „Čapka z písmen“ a která byla po jistou dobu považována za vůbec nejstarší křížovku na světě. Toto prvenství sice díky novým výzkumům ztratila, ale jeden světový primát si však tato křížovka prozatím ponechala: je dosud první známou figurální křížovkou s úplným křižováním.
Guinnessova kniha rekordů uvádí, že vůbec první křížovku na světě sestavil Angloameričan Arthur Wynne. Publikoval ji 21. prosince 1913 pod názvem word-cross v zábavné příloze Fun deníku New York World.First crossword puzzle. https://www.guinnessworldrecords.com/world-records/first-crossword-puzzle I přesto, že dlouho před tímto datem se křížovky prokazatelně tvořily a řešily již v české kotlině i jinde ve světě, má toto datum význam pro masové rozšíření křížovek po světě. Wynnovou zásluhou zůstává, že zavedl do křížovek rozdělovací značky, tedy že v jednom řádku či sloupci za sebou mohlo následovat více výrazů.
Poté, co americké křížovky překonaly hranice řady států, zareagovaly na nový fenomén v Československu nejrychleji Lidové noviny, které se rozhodly na svých stránkách křížovky nového typu (tj. americké křížovky) pod názvem Criss-Cross puzzle pravidelně publikovat. Ve vydání z 18. ledna 1925 se objevila první taková křížovka, která znamenala významný krok pro popularizaci a masové rozšíření křížovek. Ohlas na křížovky publikované v Lidových novinách byl mimořádný. Pro spousty čtenářů se luštění od té doby stalo vášní. Lze říci, že v roce 1925 nastala v Československu opravdová křížovkářská horečka. Jedním z náruživých luštitelů byl také Karel Čapek. Téhož roku se objevily také zárodky prvních pravidel pro tvorbu křížovek včetně hodnocení kvality. Koncem roku 1925 vznikl časopis Křížovka a následovaly další časopisy. V roce 1949 vznikl časopis Hádanka a křížovka, jehož název byl v roce 1991 změněn na Křížovka a hádanka. Časopis vychází dodnes a je platformou Českého svazu hádankářů a křížovkářů (ČSHAK).
Během 20. století zaznamenaly křížovky v Československu prudký vývoj. Autoři vytvářeli nové druhy a varianty křížovek, pokročila křížovkářská teorie, rozvinul se křížovkářský sport se spoustou soutěží, které dnes nabízí zejména Český svaz hádankářů a křížovkářů. Spolu s rozvojem křížovek se vyvíjela i křížovkářská teorie. Pravidla pro vytváření křížovek se postupně zpřísňovala. Kladl se větší důraz na dodržování diakritiky a symetrii obrazce. Postupně vymizely komolené výrazy, v legendě doplňované poznámkami (bez hlavy) = bez prvního písmene a (bez paty) = bez posledního písmene, dále například byly zakázány výrazy psané obráceně. V rámci ČSHAK byla ustavena Odborná křížovkářská komise, která, mimo jiné, vytváří a novelizuje pravidla tvorby křížovek, pravidla hodnocení kvality křížovek, pravidla hodnocení správnosti řešení křížovek, propozice soutěží apod. Tento orgán dbá na rozvoj české křížovkářské teorie.
Zásady křížovek
Struktura křížovky Základními prvky křížovky jsou:
Zadání, jehož součástí je zpravidla název křížovky, případný průvodní text, legenda (souhrn legendových výrazů), různé doplňkové informace a obrazec; Legendové výrazy, tj. obepisy neboli významové charakteristiky vpisovaných výrazů. Někdy se místo legendových výrazů objevuje u křížovky seznam vpisovaných výrazů, které musí být správně umístěny do obrazce. Takovým křížovkám se říká výplňky. Vpisované výrazy, tj. výrazy, které luštitel řeší podle legendových výrazů (obepisů); Tajenka, tj. text, který se objeví v políčkách označených v legendě nebo přímo v obrazci. Tajenka může být v obrazci skryta podle nějakého pravidla, například v nějaké diagonále, políčkách s jiným počtem písmen atd. Tajenka je obvykle nějaký citát nebo vtip, případně doplňuje text souvisejícího článku nebo komentář k obrázku. Obrazec křížovky je tvořen zejména obrysem, síťkou, koridory pro vpisování vyluštěných výrazů, políčky a rozdělovacími značkami. Obrazec křížovky nemusí být vždy zadán a řešitel na jeho podobu musí přijít správným křižováním vpisovaných výrazů. Takovým křížovkám se říká dokreslovky. Pokud je zadána alespoň část obrazce (například jeho obrys), jedná se o polodokreslovky. Políčka jsou ohraničené prostory, do kterých se zapisují znaky vyluštěných výrazů. Rozlišují se políčka základní (u běžných křížovek to bývají políčka čtvercová) a políčka mozaiková. Do jednotlivých políček křížovky se zapisují znaky, které dohromady tvoří jednotlivé vpisované výrazy. Znaky mohou být buď samostatná písmena (i čísla), nebo shluky, slabiky či výrazové znaky.
Druhy křížovek Ve světě i v Čechách se vyvinulo velké množství druhů a variant těchto úloh. Základní dělení je na křížovky: podle křižování: s úplným křižováním (všechna políčka obsahují znaky, které jsou součástí výrazů v obou směrech) a s neúplným křižováním (některá políčka obsahují znaky, které nejsou součástí výrazů v obou směrech); podle typů použitých políček: křížovky normální (obsahují jen základní políčka), křížovky mozaikové (obsahují jen políčka odvozená ze základních políček, tj. políčka zlomková nebo násobná) a křížovky polomozaikové (obsahují základní i mozaiková políčka); podle typu znaků vpisovaných do příslušných políček: písmenné (jen jedno písmeno), shlukové (stejný počet písmen, ale víc než jedno), slabikové (jedna slabika), výrazové (celý výraz) a střídavé (počty písmen v políčkách se střídají podle určitého systému); podle povahy koridorů: standardní, šikmá, kruhová a vícesměrná. Vedle uvedených druhů křížovek existují tzv. odrůdy, které jsou charakterizovány spolu s příklady ve Speciální části křížovkářských Směrnic. Odrůd je díky velké kreativitě českých autorů velké množství. Jmenujme alespoň ty nejznámější. Jsou to různé druhy doplňovaček, kris-krosy, hřebenovky, rámcovky, ypsilonky, meandrovky, prolínačky, obrysovky, nálevky, minusovky, zrcadlovky, shodné křížovky, čtvercovky, roháčky, řetězovky, polořetězovky, postupovky, darvinovky, odstředovky, dostředovky, osovky, buňkovky, síťovky, vlnkovky, stupňovky, kaskádovky, jednosměrné křížovky, oběhovky, ráčkovky, terčovky, lubelské křížovky, odrazovky, sloupcovky, dešťovky atd. Jednotlivé druhy křížovek lze také vhodným způsobem sdružovat nebo kombinovat. Podle české klasifikace křížovek existuje na dvě stovky různých druhů a forem křížovek a křížovkářských odrůd. Velkou část těchto křížovek vynalezli čeští autoři.
V České republice je nejrozšířenějším a nejpopulárnějším typem křížovky tzv. švédská křížovka, tj. křížovka, v níž je legenda ke vpisovaným výrazům uvedena přímo v obrazci. Za královnu křížovek se považuje kvalitně zpracovaná figurální křížovka. K vrcholům řešitelského umění patří vyluštění figurálních křížovek, u nichž není zadán obrazec.
Křížovkářský sport Křížovky se luští nejčastěji rekreačně, pro zábavu. Při tomto způsobu luštění si řešitelé vystačí se svou pamětí a kombinačními schopnostmi, případně s nějakým běžným křížovkářským slovníkem či internetovými zdroji. Řešitelům obvykle stačí vyřešit tajenku a případnými nevyplněnémi políčky se netrápí. Zcela jinak je tomu však u křížovkářského sportu, tedy soutěžního řešení křížovek. V těchto soutěžích se hodnotí správnost kompletního řešení, tj. každé políčko. Za nevyřešená políčka se přidělují ztrátové body. Vyhrává ten, kdo vyřešil křížovku zcela správně nebo s nejnižším počtem ztrátových bodů. Při rovnosti ztrátových bodů rozhoduje druhé kritérium, kterým je dřívější čas odevzdání řešení.
Český svaz hádankářů a křížovkářů pořádá řadu soutěží různé obtížnosti. Jsou to soutěže přeborové a soutěže korespondenční, ale také soutěže autorské.
Přeborové soutěže jsou součástí seriálu Grand Prix a patří mezi ně i Mistrovství ČR jednotlivců a družstev v řešení křížovek.