V Obouch je přírodní památka chráněná pro 3,8 kilometrů dlouhý úsek přirozeného toku řeky Lomnice s bohatou květenou na vlhkých loukách. Oblast se nachází jihovýchodně od Dolního Ostrovce, místní části obce Ostrovec, v okrese Písek, až po soutok s řekou Skalicí, nicméně samotné území leží na třech katastrálních územích.
Chráněné území je tvořeno převážně přirozeným balvanitým řečištěm s velkým množstvím peřejí. Říční koryto procházející hlubokým údolím je z větší části balvanité bez výraznějších lidských zásahů. Kolem něj se nachází říční niva, kde rostou charakterističtí zástupci lužního lesa typu ptačincových olšin Stellario-Alnetum glutinosae s pestrou skladbou dřevin a bylin poskytující vhodné hnízdiště pro celou řadu zástupců ptačích druhů.
Na území přírodní památky se vyskytují dvě ohrožené rostliny, a to oměj pestrý a lilie zlatohlavá. Ze zvláště chráněných živočichů v Česku zde stále žije vydra říční, ještěrka obecná a za potravou sem zalétá čáp černý. Území je volně přístupné díky dvojici starých neudržovaných lesních cest, vedoucích po obou březích.
Lokalita náhled|Mapa oblasti
Přírodní památka V Obouch leží v jižních Čechách v okrese Písek v lesích jihovýchodně od vsi Dolní Ostrovec, kde kopíruje přirozený tok řeky Lomnice, zaříznuté do jednoho z hlubokých údolí kaňonovitého systému Otavy a Vltavy.Plán péče, str. 8. Na západní straně (u Dolního Ostrovce) je ohraničena zemědělsky využívanou plochou a malým jezem, na východním konci pak soutokem Lomnice se Skalicí. Během svého toku Lomnice obtéká na jižním úbočí 413 metrů vysoký kopec Na Skalkách. Chráněné území se rozkládá v nadmořské výšce 360 až 380 m n. m. v katastrálních územích obce Ostrovec: Dědovice, Dolní Ostrovec a Horní Ostrovec,Plán péče, str. 4. Zabírá rozlohu 4,457 ha, z čehož celá tato plocha připadá na vodní plochy.Plán péče, str. 5. Samotná hranice chráněného území vede ve vzdálenosti 0 až 5 metrů od břehu řeky. Okolo se nachází ochranné pásmo o šířce 50 metrů, které zasahuje do okolních lesních porostů.
Nad pravým břehem řeky Lomnice v oblasti přírodní památky leží vojenský prostor.Plán péče, str. 13. Výše proti proudu řeky Lomnice se za Dolním Ostrovcem nachází další chráněné území Vystrkov, taktéž kolem toku řeky. Lokalita je součástí ptačí oblasti Údolí Otavy a Vltavy.
Historie náhled|alt=Snímek ukazuje říční koryto Lomnice s balvany|Koryto řeky Lomnice s obnaženými balvany Dříve probíhala na březích řeky výsadba nepůvodních druhů, a to převážně smrku ztepilého (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a taktéž javoru jasanolistého (Acer negundo). Chráněné území bylo zřízeno Okresním národním výborem Písek vyhláškou ze 4. prosince 1985 s účinností od 1. února 1986. K roku 2008 je území vyhlášeno jako přírodní památka o celkové výměře 5,1401 haPlán péče, str. 6. dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Nicméně, pokud se rozloha chráněného území spočte z rozměr dotčených parcel, je území menší. A to pouze 4,457 ha.
Přírodní poměry Geologická stavba, reliéf a půdy Řeka si razí hluboce zaříznuté koryto v horninovém podloží tvořeném převážně biotitickým granodioritem zvíkovského typu. V severní části jsou i polohy amfibol-biotitického granodioritu a žuly kozárovického typu (středočeský pluton). Osu říčního údolí protínají úzké žíly žulového porfyru, příležitostně i lamprofyru a monzonovitého a monzodioritového porfyritu.
Z geomorfologického hlediska se oblast řadí k Táborské pahorkatině. Část koryta řeky tvořící přírodní památku je v horní části (zhruba půl kilometru dlouhé) poměrně úzká s minimem větších balvanů, s pozvolna protékající vodou. Okolí je tvořeno pastvinami a loukami. Střední část koryta (1 km dlouhá) je oproti tomu tvořena velkým meandrem, uvnitř jehož oblouku je plošina. Oproti tomu dolní část (1,5 km) je zaříznuta do údolí, kde se skalní výchozy přibližují až k samotnému toku. Říční koryto je plné granodioritových balvanů s vysokým topografickým spádem, vedoucím k rychlému proudění vody.Plán péče, str. 14 a 15.
Oblast nivy je tvořena holocenními písčitohlinitými říčními sedimenty, na kterých se nachází fluvizem glejová. Mimo nivu jsou na okolních svazích ranker kambizemní a kambizem typická.
náhled|vlevo|alt=Pohled na řeku Lomnici|Chráněný je vodní tok s přilehlými břehy
Vodstvo a podnebí Přírodní památku tvoří 3,8 km dlouhý úsek řeky Lomnice, která celou oblast odvodňuje. Přibližně 300 metrů před soutokem se Skalicí se pravostranně vlévá Jesenický potok. Na pravém břehu se taktéž nachází řada pramenišť. Lomnice se necelé dva kilometry po opuštění přírodní památky levostranně vlévá do Otavy v oblasti, kde již tato řeka vytváří část přehradní nádrže Orlík. Oblast spadá do úmoří Severního moře, mezinárodní oblasti povodí Labe a dílčího povodí Horní Vltava. Úsek toku, který tvoří přírodní památku, náleží do vodního útvaru Lomnice od toku Hradišťský potok po vzdutí nádrže Orlík II (idenfitikátor HVL_1470). Celkové hodnocení stavu vodního útvaru, provedené na základě výsledků situačního monitoringu v období let 2010–2012 v reprezentativním monitorovacím profilu vodního útvaru, které sestává z hodnocení ekologického stavu a chemického stavu, je nevyhovující. Z hlediska ekologického stavu dosahuje vodní útvar středního stavu, a to ve všech hodnocených složkách (biologické složky, všeobecně fyzikálně-chemické složky a specificky znečišťující látky), hydromorfologie nebyla hodnocena. Mezi nevyhovující ukazatele patří makrozoobentos, fytobentos, reakce vody, teplota vody, BSK5, celkový fosfor a adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX). Z hlediska chemického stavu vodní útvar nedosahuje dobrého stavu. Nevyhovujícími ukazateli jsou fluoranthen a benzo[a]pyren.
Podle Quittovy klimatické klasifikace náleží lokalita do mírně teplé oblasti MT11.
Flóra Jelikož samotné území je tvořeno převážně vodním tokem, množství popsaných druhů se nachází v 50 metrů širokém pásu ochranného pásma. Z vodních rostlin se v korytě řeky nenacházejí žádné významné druhy. Okolní břehové porosty odpovídají přirozenému lužnímu lesu typu ptačincových olšin Stellario-Alnetum glutinosae, takže jsou tvořeny převážně olší lepkavou (Alnus glutinosa), jilm horský (Ulmus glabra), či vrba křehká (Salix fragilis). Ve stromovém patře se ale vyskytují i zástupci vzácné jedle bělokoré (Abies alba) a jilmu vazu (Ulmus laevis), či dalších druhů, jako je jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), lípa malolistá (Tilia cordata), topol osika (Populus tremula), borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá (Alnus glutinosa), habr obecný (Carpinus betulus), javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus) či smrk ztepilý (Picea abies). Samotné stromové patro je částečně poznamenáno nepůvodní výsadbou smrku ztepilého (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a taktéž javoru jasanolistého (Acer negundo) na svahy kolem řeky. V bohatém keřovém patře roste líska obecná (Corylus avellana), střemcha obecná (Padus avium), trnka obecná (Prunus spinosa), brslen evropský (Euonymus europaeas), růže převislá (Rosa pendulina), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) či zimolez obecný (Lonicera xylosteum). Dále jsou udávány druhy stromů a keřů, jako je jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), vrba trojmužná (Salix triandra), střemcha obecná (Prunus padus), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) a hloh obecný (Crataegus laevigata). náhled|alt=Fotografie zachycuje okolní lužní les s porostem|Pohled na lužní les s charakteristickým porostem Z kapraďorostů a jejich příbuzných byly na lokalitě popsány kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), pýrovník psí (Elymus caninus), přeslička rolní (Equisetum arvense) a přeslička lesní (Equisetum sylvaticum).
Z travin byly nalezeny psineček obecný (Agrostis capillaris), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), vzácná ostřice Buekova (Carex buekii), ostřice prstnatá (Carex digitata), jílek mnohokvětý (Lolium multiflorum), bika bělavá (Luzula luzuloides), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), kostřava obrovská (Festuca gigantea), srha laločnatá (Dactylis glomerata), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), lipnice roční (Poa annua) a lipnice hajní (Poa nemoralis). K dalším jednoděložným rostlinám vyskytujícím se na lokalitě patří konvalinka vonná (Convallaria majalis), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) a vzácná lilie zlatohlavá (Lilium martagon).